(17.10 hodin)
(pokračuje Jičínský)
Chci říci jednu věc. K hodnotám ústavy patří také to, že je stabilní, že se často nemění. I to je něco, co dává ústavě její kvalitu. V tomto směru, když kolega Šeich mluvil o komplexní změně ústavy, samozřejmě jsme se mohli setkat s celou řadou jiných návrhů, se kterými zástupci politických stran před volbami vystupovali. Mně bylo třeba velmi sympatické stanovisko některých představitelů ODS, kteří před volbami navrhovali zrušit Senát. Ale nepodávám tento návrh, protože si nemyslím, že bychom se na tom shodli. Vím, že vůle Senátu, aby se sám zrušil, taková není. Nemyslím si, že bychom měli takové donkichotské návrhy dávat.
K výtce, že vláda nedávala návrh na změnu volebního systému. Proč by to dělala, když strany vládní koalice takovýto názor nemají?
Chci říci ještě jednu věc. Samozřejmě vláda může přicházet i s návrhy změn ústavy, ale změny ústavy nejsou záležitostí jenom vlády bez ohledu na to, jakou má většinu. Na změnách ústavy se má dohodnout nejméně ústavní většina ve Sněmovně. V tomto směru mají být výsledkem většinového konsensu. Z tohoto hlediska ani není nezbytné, pokud máme za to, že je třeba ještě určité další věci, pokud dnes doporučíme, tyto změny učinit, potom nic nebrání, aby se tak stalo na půdě ústavní komise. V tomto směru Parlament je suverénní, pokud jde o otázky ústavy. Není to vláda.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zdeňku Jičínskému. Další přihlášky do obecné rozpravy nejsou. Obecnou rozpravu končím a otevírám rozpravu podrobnou. Pořadí přihlášených - pan poslanec Koudelka, Vymětal a Filip. Hovoří pan poslanec Koudelka.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážená Sněmovno, chci učinit procedurální návrh, aby podkladem dalšího projednávání, ke kterému budou podávány i pozměňovací návrhy, byl komplexní pozměňovací návrh schválený ústavněprávním výborem.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano. Aby podrobná rozprava měla smysl, bylo by dobře to podrobit hlasování už v tuto chvíli. Rozumím vám správně, pane zpravodaji? (Ano.) Takže zagonguji, odhlásím vás a poprosím o novou registraci.
Dámy a pánové, na základě doporučení zpravodaje rozhodneme v následujícím hlasování, zda za základní bereme návrh usnesení ústavněprávního výboru.
Kdo s tímto souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 39, které jsem zahájil. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Ze 113 přítomných bylo 108 pro, proti 1. Takže se stalo dle návrhu pana poslance Zdeňka Koudelky.
V podrobné rozpravě - a omlouvám se všem, které už jsem přečetl - vystoupí jako první pan poslanec Zdeněk Jičínský, který se jednou přihláškou přihlásil do obecné i podrobné rozpravy. Pak vystoupí pan poslanec Karel Vymětal a místopředseda Vojtěch Filip.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane místopředsedo, můj návrh bude velmi stručný. Odůvodňovat jej nebudu, učinil jsem tak již v průběhu obecné rozpravy. Navrhuji, aby v bodě 3 článku 62 písmeno e) se vypustila slova "a odvolává". Druhý návrh je v bodě 3, článek 62 písmeno f) - vypouštějí se slova "a odvolává je".
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zdeňku Jičínskému. Nyní vystoupí pan poslanec Karel Vymětal, připraví se pan místopředseda Vojtěch Filip.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, v úvodu bych chtěl říci, že velmi podporuji to, co zde navrhl pan kolega Jičínský, protože skutečně podle mého názoru ten článek 62 nemohl zůstat ve stavu, jak ho navrhl ústavněprávní výbor, protože prezidentu republiky by se dala taková pravomoc, že by vlastně odvolávat funkcionáře státu, které jmenuje, i bezdůvodně. A to bychom si asi těžko přáli. Velice to podporuji.
Dámy a pánové, chtěl bych se věnovat ve svém pozměňovacím návrhu otázce poslanecké imunity. To je téma, kterým se hodně zabývají sdělovací prostředky a krmí občané. Zejména se nedostatečně vysvětluje smysl poslanecké a senátorské imunity, pak jsou z toho různé názory. Je to takové vděčné téma. Koneckonců v minulosti jsme už vedli hodně debat v této Poslanecké sněmovně od tohoto pultíku.
Já jsem pro to, aby poslanecká i senátorská imunita se nevztahovala na trestné činy např. hospodářské, v dopravě, násilné trestné činy. Jistě by se našly celé kategorie dalších trestných činů, možná že bychom se shodli, že tam by poslanecká a senátorská imunita neměla být vůbec žádná. Tam je poslanec i senátor jako normální občan.
Ústavněprávní výbor se to snaží řešit tím, že přidává v článku 27 odstavec 4 větu, že odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno. Řekl bych, že je to jakýsi krok kupředu. Na druhé straně si myslím, že je zatím v ústavě nedostatečně ošetřena ochrana poslance a senátora za projevy, které učiní v souvislosti s výkonem mandátu. V ústavě zatím máme v článku 27, že to je za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu nebo v jejich orgánech, že nelze poslance či senátora trestně stíhat. Ten je pod disciplinární pravomocí komory. Myslím si, že to je málo, protože poslanec svůj mandát vykonává nejen ve Sněmovně, senátor nejen v Senátu, ale i na území celé České republiky. Rád bych přednesl pozměňovací návrh, který tuto nerovnost narovnává, s tím, že podporuji ten první krůček, aby trestní stíhání bylo po dobu mandátu vyloučeno.
Dámy a pánové, můj pozměňovací návrh zní: V článku 27 odstavec 2 text první věty se mění na text: "Za projevy učiněné v souvislosti s výkonem mandátu nelze poslance nebo senátora trestně stíhat."
Děkuji za pozornost a doufám, že tento pozměňovací návrh získá podporu Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Karlu Vymětalovi. Hovořit bude místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Připraví se Vlasta Parkanová.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, paní a pánové, jen krátce. Současný text článku 97 a text, který uvádí ústavněprávní výbor, nahradit textem:
Článek 97 odstavec 1. Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán. Vykonává kontrolu hospodaření s majetkem státu, s majetkem územních samosprávných celků a s veřejnými prostředky, kontrolu plnění státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků.
Odstavec 2. Prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna na návrh prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu volí 15 členů Nejvyššího kontrolního úřadu. Prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu tvoří kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu.
Odstavec 3. Postavení, působnost, organizační strukturu a další podrobnosti stanoví zákon.
***