(20.30 hodin)
(pokračuje Bartoš)
Je to deklaratorní, samozřejmě a programový výkřik o závazku zlepšovat podmínky také pro práci učitelů - ve vládním prohlášení se píše - zejména implementací zákona o pedagogických pracovnících. Opak, jak varují školské asociace, ale bude pravdou.
Za naprosto bezprecedentní a pak ale také účelové a lživé tvrzení považuji to, že se vláda zavazuje zachovat srovnatelné postavení škol všech zřizovatelů.
Vážená paní ministryně školství, prostřednictvím předsedajícího vám vyřizuji, že lhát se nemá. Školy různých zřizovatelů nejenže neměly stejné postavení, ale podle vámi předloženého zákona ani mít stejné postavení nemají. Rozdíl v právech a povinnostech škol, jejich učitelů i žáků a možnostech jejich finanční podpory má být dokonce ještě větší. Kapitola o dětech, mládeži a sportu pak není nic víc než jen snůška frází, ke kterým nemá smysl se ani vyjadřovat.
Pitvat detailně uvedený dokument, se kterým se vláda uchází o důvěru Sněmovny, spoléhajíc nikoliv na obsah a věrohodnost závazků, ale na apriorní podpisy loajality koaličních poslanců, nemá valného smyslu. Zkušenost s touto a předchozími dvěma vládami velí, že programový dokument stejně není vážně míněným závazkem.
Je to tedy už potřetí, co sociální demokracie v nějaké vládě předstupuje před tuto Sněmovnu, přičemž v předchozích případech své vládní sliby evidentně nesplnila. A tak se nabízí otázka, zdali mediálně propagovaný slogan jednoho z dalších koaličních partnerů "třikrát a dost" má být omezen pouze na recidivisty v oblasti trestního práva, nebo se také má vztahovat i na politické recidivisty, tedy na ty, kteří opakovaně neplní své sliby a tahají za nos občany tohoto státu.
Dámy a pánové, co se mě týče, nejsem zastáncem postihu recidivistů až napotřetí. Vážen má být nikoliv počet, ale míra škod a provinění. Tato staronová vláda politických recidivistů je škodlivá a nedůvěryhodná, proto jí v žádném případě nedám důvěru.
Děkuji za pozornost. (Potlesk ODS.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. O slovo požádala s právem přednostního udělení paní ministryně školství Petra Buzková, takže jí dám slovo. Připraví se pan kolega Vrbík, po něm pan poslanec Eduard Vávra.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petra Buzková Vážený pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové. Od pana poslance Bartoše bych jakožto od stínového ministra školství za Občanskou demokratickou stranu očekávala podrobný a fundovaný rozbor kapitoly vzdělávání. Toho se mi bohužel nedostalo. Nedostalo se mi ani toho, abych se dozvěděla případné alternativy, jakým způsobem by pan poslanec Bartoš chtěl řešit situaci ve školství, pakliže by se ODS snad ujala vlády a pakliže by se snad dokonce pan poslanec Bartoš stal ministrem školství.
Půjčím-li si slova Járy da Cimrmana, připomněl mi pan poslanec Bartoš tak trochu vulkán, který svojí činností zasypal sebe sama, to znamená, že zde vypustil velké množství slov, ale bohužel tato slova ho zasypala, aniž by z toho vypadly nějaké myšlenky. (Potlesk sociální demokracie.)
Pan poslanec Bartoš mě vyzval k tomu, abych nelhala. Já nelžu, pane poslanče. Pakliže vláda říká, že zachová srovnatelné postavení škol bez rozdílu zřizovatele, zavazuje se k tomu, že současný stav, kdy jsou soukromé školy financovány zrovna tak jako školy církevní, a to i přesto, že mají právo vybírat školné, tento stav bude zachován a nebudou jejich dotace kráceny. To je pravda a nelze to vyložit jinak.
Já se nebudu snažit zde vyvracet všechny nesmysly, které pan poslanec Bartoš řekl, pouze několik úplných drobností. Pan poslanec Bartoš na jedné straně volá po snižování daní a na druhé straně volá po zvyšování výdajů na výzkum a vývoj. Pane poslanče, málokdo by si tolik přál zvýšení finančních prostředků na výzkum a vývoj, a finanční prostředky na výzkum a vývoj se zvyšují. Bohužel ne dost rychle, nicméně důvodem je právě to, že vláda se musí chovat ekonomicky a musí snižovat deficit veřejných financí.
Já se, pane poslanče, hlásím ke svým závazkům. Pakliže jsem řekla, že bych si přála, aby se platy učitelů dostaly na srovnatelnou úroveň s platy učitelů v EU, přeji si to nadále a hlásím se k tomuto závazku, zrovna tak jako si všichni resortní ministři přejí, aby se platy zaměstnanců v jejich resortu dostaly na srovnatelnou úroveň, a sama za sebe mohu říci, že platy učitelů v resortu školství se v době působení minulé vlády zvýšily, a to zvýšily poměrně výrazně. Podle přesných statistických údajů za první čtvrtletí roku 2004 byly platy učitelů, tedy konkrétně platy pedagogických pracovníků, a to zahrnovaly platy všech pedagogických pracovníků, značně vyšší, než jak tomu bylo dříve. V současné době platy učitelů základních a středních škol dosáhly již téměř 116 až 118 procent průměrného platu v této zemi.
Pan poslanec Bartoš hovořil o tom, že reforma vysokého školství ještě nezačala. To jsem tedy opravdu překvapena, protože reforma financování vysokého školství byla připravena, byla zkonzultována s odbornou veřejností, vyslovila jí podporu Konference rektorů, vyslovila jí podporu Rada vysokých škol, tento materiál v současné době jde do vlády a již v roce 2004 byly tímto způsobem financovány některé programy na Ministerstvu školství. To znamená, tato reforma začala a tato reforma bude probíhat dál.
Co se týká dostupnosti předškolního a základního vzdělávání. Školský zákon, který byl schválen jak Poslaneckou sněmovnou, tak Senátem - Poslanecká sněmovna o něm bude rozhodovat ještě jednou - zakotvil lepší dostupnost předškolního vzdělávání právě tím, že všechny děti mají právo na poslední ročník předškolního vzdělávání, a to bezplatně. Myslím si, že toto je jednoznačné zlepšení přístupu. A věčné řeči, které tady slýchám od pana poslance Bartoše o rušení malých vesnických škol, to je prostě pouze demagogie. V současné době od roku 1989 klesl počet dětí, které nastupují do první třídy, o rovnou jednu třetinu, zatímco počet škol i počet učitelů se zvýšil. To, že u některých škol v malých obcích, kde byly ve třídách také třeba jen tři nebo čtyři děti, musely zaniknout druhé stupně, je bohužel smutná realita. Není ovšem pravdou, že by v těchto obcích zanikly stupně první, protože naopak politika Ministerstva školství byla taková, aby základní školy mohly zůstat pokud možno ve všech obcích, které jsou schopny základní školy provozovat.
Paní poslankyně, páni poslanci, jak říkám, nehodlám se tady věnovat vyvracení osobně známých omylů, které tady neustále uvádí pan poslanec Bartoš.
Ještě jednu krátkou poznámku k vystoupení paní místopředsedkyně Němcové. Ano, řekla jsem, že ve vysokém školství chybí deset miliard, a na tom trvám. Ale v žádném případě není pravdou, že tento deficit finančních prostředků ve vysokém školství by vyřešilo zavedení školného. Téměř naopak. Zavedení školného na vysokých školách by situaci veřejných vysokých škol příliš nezlepšilo, protože pakliže by školné bylo alespoň částečně sociálně únosné, v žádném případě by neřešilo finanční situaci veřejných vysokých škol. Ale v tom je rozdíl mezi smýšlením mým a smýšlením paní místopředsedkyně Němcové. Já jako sociální demokrat si přeji, aby se na vysoké školy dostali ti, kteří na to mají schopnosti. Paní poslankyně Němcová jako konzervativní poslankyně si přeje, aby se na vysoké školy dostali ti, kteří na to mají peníze. (Potlesk sociální demokracie.)
A k poznámce pana stínového ministra Římana o nefunkčnosti systému školství, které neprodukuje školené absolventy podle potřeb trhu práce - zde jsem se pokusila o přesnou citaci - bych ráda řekla, že doba, kdy české školství produkovalo kvalifikovanou pracovní sílu, již zaplaťpánbůh skončila. Dnešní školství má produkovat všeobecně vzdělaného člověka, který má být schopen získávat informace, tyto informace vyhodnocovat, mít široký rozhled a kromě toho také mít odbornost. Já bych si nepřála, aby se Česká republika stala zemí, kde budeme zcela podle potřeb trhu práce školit lidi s velice úzkou kvalifikací, kteří v okamžiku, kdy zanikne jejich pracovní místo, nezískají jakoukoliv možnost se uplatnit na pracovním trhu, protože jejich kvalifikace je na to příliš úzká. Ne, podle mého názoru tudy cesta nevede, i když ODS na to má pravděpodobně jiný názor.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem přesvědčena o tom, že kapitola Vzdělávání je zpracována dobře, že je to kapitola, která ukazuje cestu pro vzdělávání ve 21. století. Na základě toho vás žádám, abyste této vládě vyslovili důvěru. (Potlesk sociální demokracie.)
***