(19.50 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Pokud v některých úsecích kapitoly 7 vláda přechází do konkrétna, pak v zásadě pouze tam, kde říká, co již nestihla udělat, a říká, od kterých slibů předchozí Špidlovy vlády odstupuje. Jen zcela výjimečně uvádí konkrétní věci a v zásadě se jedná o věci, které již v tuto chvíli jsou připraveny, nikoli však vládou, ale opozicí.
Dámy a pánové, já si toto své obecné hodnocení nyní dovolím dokázat na některých konkrétních pasážích kapitoly 7.
Jak jsem řekl, v zásadě se jedná o soubor obecných nicneříkajících frází. Tuto svou tezi mohu opřít např. o definici vlády a snahu vlády reformovat český právní řád. Paní místopředsedkyně Kupčová zde četla ono ustanovení v kapitole 7.3, takže ji nebudu opakovat. Pouze konstatuji, že vláda si vzala do vínku "novou" myšlenku, že chce provést reformu a zjednodušení právního řádu. Je to myšlenka záslužná. ODS již několik let říká, že český právní řád je třeba reformovat. ODS ve své modré šanci a ostatních programových dokumentech říká, že je třeba zamezit dílčím novelám, které poslední dvě socialistické vlády zde předkládají, že je třeba zamezit tzv. legendární salámovou metodu. Bohužel tato opsaná myšlenka z materiálu ODS nemá způsob řešení, resp. vláda nenavrhuje, jak chce český právní řád revidovat a co chce učinit pro to, aby byl jednodušší. Sama paní doktorka Kupčová zde řekla, že se jedná o úkol nelehký, velmi obtížný. Dvojnásobně tudíž by mělo být řečeno, jak tohoto nelehkého a obtížného úkolu se chceme zhostit a co pro něj chceme udělat.
Mimoto vláda též neříká, co je příčinou nekvality českého právního řádu, co je příčinou toho, že český právní řád je hypertrofovaný, že je místy rozporný, nekvalitní a že přináší našim občanům při aplikaci v praxi četné problémy. Já na rozdíl od paní doktorky Kupčové si nemyslím, že za to mohou všechny vlády, které zde vládly od roku 1990. Přinesl jsem pro ni drobnou tabulku vypracovanou právními experty ODS. Tabulka nese název "Legislativní činnost na celostátní úrovni v letech 1993 - 2003". Tuto tabulku jí poté předám. Ale mohu říci, že z této tabulky jasně vyplývá, že vlády ČSSD zdvojnásobily roční "produkci" zákonů, nařízení vlády, ale též podzákonných právních předpisů. Je samozřejmě jasné, že určitý nárůst musel nastat před naším vstupem do EU, ale z našich analýz dále vyplývá, že tento nárůst nemusel být tak veliký a není možné toto stoprocentní navýšení shrnout pod tezi: vstupujeme do EU, musíme přijmout komunitární právo. Je to pouze zástěrka a pouze část nárůstu lze takto zakrýt pod tuto tezi. Takže prosím, tabulka je jasná - obrovský nárůst nastal od roku 1999. Jen pro příklad. V letech 1993 - 1997 bylo ročně přijímáno 50 až 70 nových zákonů, od roku 2000 se jedná o 100 až 150 zákonů. Nárůst je zcela zřejmý a je to totéž na úrovni podzákonných právních předpisů. Tolik k tomu, co je příčinou nekvality našeho právního řádu.
Pokud se podíváme na tyto teze, pak musíme konstatovat, že slib vlády ČSSD reformovat český právní řád je bohužel pokrytecký a nevěrohodný. Přece ten, kdo český právní řád zaplevelil, nemůže náhle z ničeho nic uprostřed volebního období konstatovat, že právní řád odplevelí. Sám jsem byl účasten několika diskusí na plénu této Sněmovny během tohoto volebního období jak s ministrem Rychetským, tak s ministrem Čermákem a náš pohled na právní řád byl zcela odchylný. Těší mě, že je v tuto chvíli v zásadě souladný, ale mám obavu, že se jedná o reklamní trik.
To, že se jedná o reklamní trik, si dovolím ukázat na konkrétním ustanovení onoho subčlánku nesoucího název Právní řád. Vláda prosím přímo slibuje, cituji, že předloží návrh novely zákona o soudech a soudcích. Neříká, co tato novela bude obsahovat. To znamená, že jsme opět u toho. Budeme mít novelu, všichni se radujme, úředník bude mít čárku, ale je jedno, co novela bude obsahovat. Takže cíl vlády - přijmout novelu. Co bude obsahem - to se dovíme následně během projednávání.
Dámy a pánové, toto je přesně důkazem přístupu této vlády k českému právu. Podstatná je čárka, podstatná je novela, podstatné je, že úředník splní svoji povinnost, ale co přinese tato novela, jak zkomplikuje život našemu občanovi, to bohužel na tomto plénu nikdo neřeší. A já jsem bohužel takovéto diskuse se snažil vyvolat na ústavně právním výboru, a nikdy jsem v tom nebyl úspěšný. Tolik říkám na konkrétním příkladu, že se bude jednat o reklamní trik.
Zvláště smutné je, že se mluví o zákonu o soudech a soudcích, protože pokud si vzpomínáte, tak na počátku tohoto volebního období jsme přijímali kontroverzní novelu zákona o soudech a soudcích, jakousi reakci na nález Ústavního soudu. Všichni víme, že tato přijatá novela neřeší problémy české justice, že je dále podle některých právníků protiústavní a že přináší v praxi problémy. To znamená, konstatovat v tomto úseku, že přijmeme další novelu, a neříci, co v ní bude, je podle mého názoru vzhledem ke zkušenosti s tímto zákonem zvláště nebezpečné.
Dámy a pánové, tolik obecně k úvaze, co s českým právním řádem. Nyní další slib, který je uveden v článku Právní řád. Vláda zde např. konstatuje, že bude dále pokračovat v započaté diskusi o ústavních změnách. Jako člen ústavní komise Poslanecké sněmovny musím říci, že diskuse se vedou právě v této komisi na půdě Poslanecké sněmovny a dále pak v komisi, kterou zřídil Senát jako druhá komora Parlamentu České republiky. Z vlastní zkušenosti říkám, že podíl vlády na diskusi v těchto komisích byl téměř minimální. Pokud se dále bude pokračovat, předpokládám, že ten podíl bude dále minimální a že v zásadě komise budou dále uvažovat o tom, na čem jsou schopny se politické frakce v Parlamentě shodnout bez toho, že by vláda nějak výrazněji ingerovala.
Velmi mě mrzí, že u tak zásadního bodu, jako je novela ústavního pořádku, vláda neříká, co ona sama by chtěla, pokud chce, v ústavním pořádku změnit. Špidlova vláda ve svém programovém prohlášení jasně říkala, co by mělo být případnou změnou, co by mělo být změněno v ústavním pořádku. Tato vláda říká nicneříkající tezi, že chce pouze dále pokračovat. Není jasné, jestli chce novelizovat a měnit rozložení pravomocí mezi ústavními orgány, není jasné, jestli chce zasáhnout do volebních systémů, není jasné, zda chce pouze zvolit minimalistickou úpravu, minimalistický zásah např. v rovině reformy pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, na kterém je v zásadě shoda napříč politickým spektrem.
Co mě nejvíce zklamalo na předloženém materiálu na úseku práva a spravedlnosti, jsou teze, které se týkají justice. Musím říci, že teze týkající se justice jsou zcela obecné a zcela nic neříkají. Cituji - hlavní teze v úseku justice zní: Vláda konstatuje, že chce postupně odstraňovat příčiny neúměrného prodlužování soudních řízení. Já se ptám, dámy a pánové - a kdo toto nechce? Kdo nechce odstraňovat postupně příčiny délky soudních řízení? Přece o tom vedeme na půdě parlamentu seriózní diskusi již více než dva roky, a to jak v podvýboru, tak na půdě pléna, tak na půdě ústavněprávního výboru. Podle mého názoru jsme již došli k určitým závěrům.
Mrzí mě, že vláda nevyjádří jasné stanovisko, nakolik bude kontinuálně pokračovat dál v tom, co bylo vydiskutováno, v čem bude postupovat zcela jiným způsobem. Vláda neříká, jak se zachová k materiálu, který byl schválen v únoru tohoto roku, k programu tzv. stabilizace justice. Neříká, zda nový ministr spravedlnosti naváže na práci doktora Čermáka, či zda půjde úplně jiným směrem. Myslím si, že vzhledem k tomu, v jakém stavu je česká justice, je tato nedostatečnost zvláště alarmující a podle mého názoru může vyvolávat obavu, že česká justice z pohledu této vlády bude zcela na chvostu a bude zcela mimo její koncentrovaný zájem.
Dámy a pánové, jediné, co jsem vyčetl ve vztahu k justici, je snad to, že vláda bude chtít učinit nějakou vnitřní reformu práce české justice. Snad si pod tím lze představit, že se bude jednat o ony soudní minitýmy, na kterých jsme víceméně byli s doktorem Čermákem ve shodě.
***