(18.20 hodin)
(pokračuje Nečas)
Když nám tady pan předseda vlády Stanislav Gross představoval jednotlivé členy vlády, tak řekl, že pan Cyril Svoboda byl pověřen řízením Ministerstva zahraničních věcí. To je pěkné. Ale já se, dámy a pánové, táži, kdo byl pověřen řízením české zahraniční politiky? Je to pan ministr zahraničních věcí, nebo je to dvojice pánů Laštůvka a Kavan? Musím říci, když se podívám na text, když ho porovnám s programovým prohlášením minulé vlády a když si ho chladně, neutrálně analyzuji, tak musím říci, že tady dochází k posunu, a dochází k posunu skutečně k názorům, které tady naprosto férově a otevřeně dvojice pánů Kavan a Laštůvka hlásají dlouhodobě. Nechci s nimi teď polemizovat. Pouze suše analyticky konstatuji, že posun je v textu vládního programového prohlášení v oblasti zahraniční politiky a zahraničně bezpečnostní politiky naprosto zjevný.
Chtěl bych zdůraznit, že programové prohlášení staronové vlády Stanislava Grosse je prvním prohlášením vlády České republiky, kde není zdůrazněna priorita Severoatlantické aliance jako základního pilíře naší bezpečnostní politiky. Severoatlantická aliance v tomto programovém prohlášení je položena v oblasti bezpečnostní politiky do stejné roviny jako Evropská unie, což je v bezpečnostní politice neadekvátní, protože Evropská unie v sobě nezahrnuje prvek kolektivní obrany. Dokonce je v prohlášení odkaz, že při realizaci bezpečnostní politiky budeme vycházet z evropské bezpečnostní strategie. Mimochodem odkaz na podobné zásadní strategické dokumenty Severoatlantické aliance naprosto chybí.
Celkově vyjadřuje dokument cestu k oslabení transatlantické vazby, upřednostňování Evropské unie vůči Severoatlantické alianci v bezpečnostní oblasti, a to i za cenu oslabení NATO, ochromení jeho funkčnosti a českém podílu na budování duplicit mezi Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí.
Pod vlivem stranické levice v sociální demokracii jsou opět vyzvedávány v podstatě nefunkční instituce v bezpečnostní oblasti, jako je Organizace Spojených národů a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, které nedokázaly zabránit v posledních patnácti letech v Evropě jednomu jedinému masakru, jednomu jedinému násilí, etnickému nebo náboženskému konfliktu, a musím říci - na rozdíl od Severoatlantické aliance.
Zkrátka suma sumárum, v zahraničně bezpečnostní oblasti programové prohlášení této Grossovy a Kottovy vlády je odklonem, byť ne otevřeným, s dosavadní kontinuitou zahraniční a bezpečnostní politiky České republiky. A z tohoto pohledu stojí nejdále od pozic Občanské demokratické strany ze všech dosavadních vlád samostatné České republiky bez ohledu na jejich premiéry, bez ohledu na jejich vnitřní politiku, bez ohledu na jejich stranické složení.
Musím také říci, že některé věty v programovém prohlášení v oblasti zahraniční a zahraničně bezpečnostní politiky budí rozpaky. Vláda uvádí, že bude podporovat prohlubování evropské integrace. A já se táži - na základě jaké politické debaty a jakého širšího politického konsensu a kontextu takto vláda činí? Pokud nám vláda pouze nechce říci, že bude slepě jako doposud sledovat evropskou politiku francouzsko-německého dua, to znamená cestu k fiskální unii, k totální unifikaci prakticky všech základních systémů a také jako cestu, na základě které při některých nepopulárních opatřeních se lze vymlouvat na opatření, nařízení a direktivy Evropské unie.
Tato vláda slibuje, znovu cituji, přistoupení k Evropské měnové unii do roku 2010. Bylo tady dokumentováno, že praktické kroky vlády v ekonomické oblasti jsou v totálním rozporu s tímto programovým cílem, a také drtivá většina ekonomické obce u nás i v zahraničí na to upozorňuje. S touto ekonomickou politikou je dosažení tohoto cíle do roku 2010 v podstatě vyloučeno. Teď tady nechci vést debatu, zda zavedení eura v roce 2010 je dobře, nebo špatně. To je irelevantní. Ale tento cíl této vlády s touto ekonomickou politikou je v podstatě vyloučen.
Chci také zdůraznit, že v tomto dokumentu naprosto chybí byť stručná analýza a reálný popis situace v Evropské unii po rozšíření a určitý odhad institucionálních a politických změn a institucionálního a politického vývoje. Opět to tedy vypadá, že Česká republika pod vedením této vlády bude pouze slepě kopírovat názory jiných a budeme slepě kopírovat kurs, který nastaví francouzsko-německé duo.
Je velmi zajímavé, že v tomto programovém dokumentu není prakticky ani slovo nebo významnější pasáž o bilaterálních vztazích. To znamená, že zřejmě na vlastní nezávislou bilaterální politiku, především vůči zemím stojícím mimo Evropskou unii, se tato vláda rozhodla rezignovat, respektive podobně jako v případě izraelské protiteroristické zdi se zřejmě rozhodla slepě sledovat nesmyslnou politiku a nešťastnou politiku Evropské unie a rezignovat na jakýkoliv vlastní názor.
Tato vláda slibuje připravit a uskutečnit referendum o ústavě Evropské unie a také ratifikaci tohoto ústavního dokumentu. Tady je velmi zajímavé, že vláda předjímá - a nevím, z jakého důvodu, jakým právem - kladný výsledek tohoto referenda, a považuji za docela charakteristické, že v programovém prohlášení není ani slovo o tom, že je nutné provést pravdivou a vyváženou informační kampaň, která s plným vědomím a s plnými informacemi umožní občanům České republiky se v tomto referendu svobodně rozhodnout.
Slib vlády, že bude věnovat pozornost finanční perspektivě Evropské unie pro léta 2007 a 2013, je zřejmě věta, která má ironický podtext ve vládním programovém prohlášení, protože tato vláda nedokáže ani zajistit čerpání stávajících fondů a selhává při čerpání současných zdrojů Evropské unie, takže se máme na co těšit v této finanční perspektivě, již vůbec nemluvě o tom, že tady chybí v tomto programovém prohlášení jakákoliv zmínka o pozicích a postojích této vlády vůči reformě rozpočtu Evropské unie a například vůči tak klíčové věci, jako je společná zemědělská politika. Tomuto se vláda naprosto panicky vyhýbá.
Poslední věc, kterou jsem chtěl v souvislosti s Evropskou unií zmínit, a už tady o tom mluvil pan poslanec Říman, je ono svatouškovské odkázání se na tzv. lisabonskou agendu, o níž nedávno prohlásil sám designovaný šéf Evropské komise pan Barosso, že je v podstatě nesmyslná a nerealizovatelná, že tato politika dohnat a předehnat je něco, co v současné době Evropská unie nedokáže zrealizovat.
Pokud se podíváme na bezpečnostní prvky této zahraniční politiky v oblasti obranné politiky, tak bych chtěl zdůraznit, že bohužel v tomto textu není ani slovo o explicitním závazku této vlády udržet výši obranných výdajů alespoň v minimální výši 2 % hrubého domácího produktu. Nevím, zda je to opomenutí, nebo zda je to jakýsi náznak toho, že vláda i od této výše obranných výdajů chce v rámci předvolebního rozdávání dárečků ustoupit, a opět armáda bude tím, kdo bude rozpočtově obětován.
Vláda se sice hlásí k závazku zrušit základní vojenskou službu ke konci roku 2004, ale dozvídáme se z tohoto prohlášení, že počátečních operačních schopností dosáhne armáda od roku 2006, a co se, dámy a pánové, vůbec nedozvídáme z tohoto dokumentu, je, že plných operačních schopností dosáhne Armáda České republiky až po roce 2010. Čili šest let po tzv. skončení reformy, možná ještě více, protože to bude po roce 2010, takže možná osm nebo deset let. A to je, dámy a pánové, velice špatným vysvědčením této nekoncepčně připravené armádní reformy.
Slova o tom, že vláda chce prohloubit civilní řízení a civilní kontrolu ozbrojených sil, bohužel spíše mezi řádky naznačují, že dosavadní byla velmi slabá a že v tom tato staronová vláda ve své starší verzi, nazveme ji červnovou verzí, docela selhávala.
Dámy a pánové, s jistou nadsázkou by tato vláda šla označit za vládu oběti. Protože tato vláda obětovala svého předsedu a v tuto chvíli chce obětovat šance České republiky na rychlý růst a dohánění vyspělých zemí. Tato vláda, vláda oběti, chce obětovat prostor pro aktivní a činorodé občany. Tato vláda, vláda oběti, chce obětovat dva roky času ve svůj vlastní prospěch a prebendy stávající vládní koalice a stávajících členů vlády.
Děkuji. Takové vládě nemůžeme vyslovit svou podporu. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Nyní má slovo místopředseda Poslanecké sněmovny pan Ivan Langer. Potom vystoupí ministr zahraničních věcí pan Cyril Svoboda. Připraví se místopředseda vlády pan Milan Šimonovský.
***