(Jednání pokračovalo ve 14.51 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Dámy a pánové, omlouvám se za zpoždění ze strany řídícího schůze.
Budeme pokračovat v odpoledním jednání naší schůze, a to nejprve doprojednáním bodu číslo 121 a poté projednáváním dalších bodů, počínaje bodem 70, 71, 72, 73, 74 a dalšími. Od šestnácté hodiny je pak připraven blok ústních interpelací na vládu České republiky, respektive na předsedu vlády České republiky a od sedmnácté hodiny poté blok interpelací na jednotlivé členy vlády.
V tuto chvíli tedy přikročíme k přerušenému bodu číslo 121. O slovo požádal ministr zahraničí pan Cyril Svoboda.
Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já jsem původně nechtěl vystupovat, ale vystoupení paní poslankyně Konečné mě podnítilo k tomu, abych vystoupil, byť mi tady někteří naznačovali, že to nemá smysl, že nepoučitelné nelze poučit. Ale protože o tom se bude mluvit tady veřejně a možná to budou také sledovat i občané České republiky, je potřeba některé věci uvést na pravou míru.
Především to, co navrhuje ve svém vystoupení paní poslankyně Konečná, je modelově situace, že hrozí útok teroristů a je potřeba bezprostředně reagovat, a místo toho my spustíme nějaký mechanismus konzultací, které věci jenom maximálně zkomplikují. My se nemůžeme připravovat na minulou válku. My musíme být schopni reagovat tak, abychom bezpečnost našich občanů zajistili co nejlépe, to znamená i cestou rychlé a pružné reakce na ohrožení, která nám mohou hrozit. A teď jde především o hrozby teroristické.
Jednotky, o kterých mluvíme, jsou vytvářeny Severoatlantickou aliancí i Evropskou unií, protože jsou prostředkem k efektivnímu zvládání krizí a k jejich prevenci. Z tohoto důvodu se také Organizace spojených národů hodlá obracet na obě dvě organizace a využívat tyto nově vytvářené schopnosti právě pro jejich flexibilitu, a Česká republika je bude vždycky používat v souladu s principy Charty OSN.
Je naprostý omyl tvrdit, že něco se tady děje pod diktátem Spojených států amerických, protože rozhodnutí o použití těchto sil je možné jedině - opakuji jedině - na základě konsensu všech 26 zemí Severoatlantické aliance. Není-li konsensus, není možné vyslat. Proto nelze občanům tvrdit pitomost typu, že o tom rozhodují Spojené státy americké, protože o tom rozhodujeme my všichni, každý z nás, každá země suverénně, a bez souhlasu všech nelze tyto jednotky použít. Spojené státy americké se nepodílejí na vytváření těchto jednotek převážně, ale jde hlavně o síly a prostředky, které tvoří evropské země. Je proto potřeba, abychom měli jednotky, které by mohly být v rozmezí 5 až 30 dnů na základě rozhodnutí Severoatlantické aliance, tedy i na základě našeho rozhodnutí, použity v co nejkratším časovém období.
Česká republika tímto také přispívá svojí unikátní a nejlepší kapacitou, kterou má, to je naše ochrana proti zbraním hromadného ničení. To znamená, že to, co nabízíme my, je to nejlepší, co můžeme nabídnout, a je to sdílená nabídka na ochranu našich životů, suverenity našeho státu a samozřejmě také i koaličního a aliančního partnerství.
Proto zdůrazňuji, že nejde o bojové jednotky, nýbrž o jednotky, které by byly nejspíš vyslány v reakci na teroristický útok. Je proto potřeba, aby naše rozhodování bylo pružné, demokratické, protože bez našeho rozhodnutí je použít nelze. Je to výraz naší suverenity. V žádném případě nejde o područí Spojeným státům americkým a znovu opakuji - musíme čelit nebezpečím, která dnes hrozí, a nepřipravovat se na minulou válku. Mohli bychom se potom velmi šeredně mýlit a mohlo by to ohrozit nás všechny. Proto naše odpověď je odpovědí na hrozící nebezpečí, je to odpověď demokratická a je to odpověď v souladu s našimi mezinárodními závazky i s principy české zahraniční politiky.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře, za vaše vystoupení. S faktickou poznámkou nejprve paní kolegyně Konečná a potom pan kolega Ransdorf, poté pan kolega Exner.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedající. Já bych byla jenom velmi ráda, kdyby mi pan ministr nevkládal do úst něco, co jsem neřekla, a kdyby příště místo toho, aby mě rušil za mými zády, poslouchal mé vystoupení. (Veselost, potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane ministře, za zády paní kolegyně Konečné nerušte.
Slovo má pan poslanec Ransdorf.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, patrně v jednom ze svých posledních vystoupení na půdě Poslanecké sněmovny bych se… (Přerušen potleskem.)
Dámy a pánové, nepochybuji o tom, že mnozí budou mít radost, ale v každém případě bych se chtěl vyjádřit k věci, která dnes sněmovnu zajímá - jaká budou pravidla nasazení našich jednotek v zahraničí.
Položme si otázku, jak efektivní je vůbec takový systém operací, jak je efektivní nasazování jednotek v zahraničí pro řešení mezinárodních konfliktů. Je taková velmoc, jako jsou Spojené státy, bezpečnější proto, že má vojáky po celém světě? Jsou Spojené státy chráněny na svém vlastním území před útoky teroristů proto, že mají největší výdaje na obranu a že mají tyto výdaje tak vysoké, že kdyby se sečetly výdaje všech dalších jedenácti zemí v tom žebříčku dohromady, nebudou činit ani tolik, kolik je americký obranný rozpočet? A naše odpověď je velmi jednoduchá. Spojené státy nejsou bezpečnější, nemají větší garance pro své občany než země, které dělají takovou politiku, jakou dělá řada evropských zemí. To znamená politiku předcházení konfliktům, politiku, která preferuje ekonomické a sociální nástroje. Politiku, která klade do popředí rozvojovou pomoc. Myslím si, že každý soudný člověk, který se podívá na reálné výsledky politiky Spojených států a politiky Evropské unie, vidí, že Evropská unie není méně efektivní, než jsou Spojené státy.
Chtěl bych říci v této souvislosti, že nasazení českých jednotek v zahraničí ve skutečnosti podlamuje obranyschopnost České republiky, protože ničí akviziční program české armády, nezbývá dostatek prostředků na obnovu těch dá se říci obranných kapacit naší republiky a ničím to nepřispívá k tomu, aby se naše země cítila bezpečnější.
***