(10.00 hodin)
(pokračuje Schling)
Má to samozřejmě důvodů celou řadu, počínaje stavem naší silniční sítě přes způsob výchovy řidičů, technický stav vozidel, a také samozřejmě na to má vliv právní řád, pravidla, kterými se mají řidiči, chodci a další účastníci silničního provozu řídit a kterými se bohužel často neřídí.
Takže jeden z nejzávažnějších důvodů, proč je u nás tak vysoká nehodovost a tak strašidelné následky dopravních nehod, je nekázeň účastníků silničního provozu. To je nezpochybnitelná skutečnost. Můžeme tady mít různé názory na váhu těch nebo oněch důvodů, o kterých jsem mluvil, ale doufám, že se shodneme, že nekázeň účastníků silničního provozu je ten důvod nejzávažnější.
My teď tady projednáváme návrh, který si klade za cíl snížit množství porušování dopravních předpisů, snížit množství dopravních přestupků a s větší tvrdostí postupovat proti těm, kteří nepřistupují k silničnímu provozu uvědoměle a ukázněně. Dokonce navrhujeme, nebo vláda navrhuje institut bodového systému, který je způsobem, jak dlouhodobě hodnotit způsobilost člověka přijmout na sebe určité povinnosti a vědomě se chovat v silničním provozu ukázněně. Nejde tedy o žádný druhý trest, jde o dlouhodobý systém hodnocení schopností řidiče chovat se v silničním provozu ukázněně a slušně. A jsou tam další instituty. To všechno podle mého názoru připravila vláda správně a je na nás, abychom ji v tomto snažení podpořili.
Určitou výhradu mám k tomu, že Ministerstvo dopravy zvolilo koncepci, která se snažila novelizovat zákon právě v tomto směru, o kterém jsem mluvil, a nezasahovat pokud možno do samotných pravidel provozu. Důvody, které k tomu vedly, byly samozřejmě také vážné a pochopitelné, ale bohužel dalo se předpokládat, že tato snaha se mine svým cílem a že tak jako tak v Poslanecké sněmovně bude vládní návrh rozšířen o změny pravidel silničního provozu, což se také stalo - a stalo se to způsobem, který tady byl řadou kolegů kritizován, zdá se že právem. I já souhlasím s tím, že v usnesení hospodářského výboru jsou některé věci, které schváleny být neměly, které bude potřeba podrobit samostatnému hlasování. A celá řada názorů, která zde zaznívá, ukazuje na to, že jde opravdu o složitou problematiku a že bychom neměli přistupovat ke změnám pravidel provozu na pozemních komunikacích lehkomyslně. Kdyby bývalo Ministerstvo dopravy samo přišlo s návrhem na změnu pravidel, s propracovanou a legislativně kvalitně zpracovanou změnou pravidel, byla by ta situace možná o něco snazší, ale nedělejme si iluze, že by tady nevypukl ohňostroj dalších a dalších špatně propracovaných pozměňovacích návrhů, takže zase se koneckonců až tak velká chyba nestala. O to víc je třeba, abychom teď přistupovali k této věci opatrně a zodpovědně, abychom za nějaký čas, za několik let - doufám, že až za několik let - až tento zákon bude opět novelizován, nemuseli konstatovat, že jsme se zde dopustili řady chyb, jako se to stalo před několika lety, kdy návrh zákona byl zde nový a kde rovněž k němu bylo mnoho a mnoho pozměňovacích návrhů a kdy byl projednáván ve velmi obtížné situaci, pro vládu obtížné situaci, kdy byla vládnou menšinovou a opozice si zde prosadila, cokoliv a na čem se shodla. Dnes je situace poněkud jiná politicky, ale vidíme, že tento návrh má své zastánce, kritiky a pozměňovatele ve všech poslaneckých klubech a že to není až tak záležitost politická, ale že je to záležitost každého jednotlivého poslance.
Zazněly zde návrhy, aby ten návrh byl znovu vrácen k dalšímu projednání hospodářskému výboru. Jistě, je to jedna z možností, ale obávám se, že by nevedla k cíli, že by nevedla k nějaké lepší situaci, než ve které se nacházíme dnes. Znovu a znovu by se opakovaly další a další pozměňovací návrhy, točili bychom se dokola a ztráceli bychom čas. Ta válka, která probíhá na našich silnicích, by měla být utlumena co nejdříve. Co nejdříve. A proto si myslím, že jsou i jiné způsoby, jak dosáhnout toho, abychom ten návrh vyčistili od věcí, které do něj nepatří, abychom ještě vylepšili to, co není zcela v pořádku. Ten způsob je jednoduchý. Můžeme poté, co skončí druhé čtení zde v plénu sněmovny, poté, co ministerstvo celý komplex pozměňovacích návrhů posoudí, např. podvýboru pro dopravu, který rozšíříme o všechny, kteří budou mít zájem se této tematice věnovat, znovu prodiskutovat přednesené pozměňovací návrhy a předstoupit pak před sněmovnu, resp. zpravodaj předstoupí před sněmovnu s doporučeními, které návrhy podpořit, které naopak nepodpořit, a jeho návrh už bude opřen o širší odbornou diskusi. Už to nebude jen jeho názor jako zpravodaje a bude možné v reálném krátkém čase, zřejmě ještě na této schůzi, uskutečnit třetí čtení tohoto návrhu zákona.
Jediné, co je třeba k postupu, o kterém hovořím, je to, abychom mezi druhým a třetím čtením vytvořili dostatečný časový prostor, protože aby mělo Ministerstvo dopravy čas odborně posoudit množství pozměňovacích návrhů a aby i ta debata těch, kteří se touto tematikou zabývají zde ve sněmovně, mohla v klidu proběhnout a aby mohla přinést očekávané výsledky, abychom se poté, co návrh ve třetím čtení schválíme, za něj nemuseli stydět. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní má slovo pan kolega Oldřich Vojíř, zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, když přemýšlím o tomto návrhu zákona, skutečně přemýšlím o tom, koho a na jakou dobu případně má tento zákon postihnout a co má vyřešit. Myslím si, že tuto otázku si musí položit vždycky každý, a pokud bych hledal odpověď, tak samozřejmě platí, že má např. vyřešit to, aby řidičské průkazy vydávané v České republice byly uznávány v rámci Evropské unie. Považuji to za spíše technickou záležitost a je to nezbytně nutný krok.
Další věc, na které se jistě shodneme, je otázka zvýšení bezpečnosti přepravy dětí ve vozidlech, neboli diskuse o tom, jestli záchranná nebo bezpečnostní sedačka pro děcka má být na všech sedadlech včetně předního atd., do jakého věku se může vozit dítě, jakým způsobem, protože víte, v některých zemích je např. možné vozit dítě na přední sedačce, nicméně speciálně umístěné. Na druhé straně v některých zemích je to povoleno jen na zadních sedadlech vozidla. Toto jsou věci, kde myslím, že se shodneme, a je určitě v pořádku, aby takovéto věci platily.
***