(18.30 hodin)
(pokračuje Plachý)
Jestliže dominantní soutěžitel požaduje plnění za vstup do evidence, takzvaný poplatek za zalistování produktu, plnění za umístění zboží v provozovně, eventuálně vyžaduje zvláštní slevy a finanční zvýhodnění v souvislosti s otevřením nové provozovny, lze takové jednání podřadit přímo pod rozsah § 11 odst. 1 písm. a), aniž by bylo nutno do normativního textu výslovně zavádět novou skutkovou podstatu. Právě z tohoto důvodu není požadovaná změna z legislativně technického pohledu akceptovatelná, neboť vnitřně konzistentní zákonný text ustanovení § 11 odst. 1 zbytečně kazuisticky rozvádí. Přijetí tohoto bodu je tedy nadbytečné, protože kdyby se uváděného jednání dopustil soutěžitel v dominantním postavení, mohl by úřad takové jednání zakázat a popř. sankcionovat již podle současného právního stavu.
K části II a III nemá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže žádné připomínky.
Dámy a pánové, z důvodů, které uvádí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se kterými se ztotožňuji, ale především z důvodu narušení harmonizace českého a komunitárního soutěžního práva přijetím předloženého návrhu navrhuji podle § 93 odst. 2 zamítnutí návrhu zákona.
Děkuji především všem vládním eurooptimistickým poslancům a poslankyním za podporu tohoto mého ryze proevropského návrhu na zamítnutí. (Potlesk poslanců klubu ODS.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Plachému. Hovořit bude pan poslanec Pešán, připraví se pan poslanec David Šeich.
Poslanec Jaroslav Pešán: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, kolega Plachý mi usnadnil úlohu, protože převážnou většinu věcí, o nichž jsem chtěl hovořit, zde už uvedl, takže já se zmíním jen o těch věcech, které on neuvedl.
V úvodu bych ale chtěl přesto říci, že zemědělský výbor věnoval tomuto návrhu velmi mnoho času, že odpracoval opravdu hodně, spojili jsme se s mnoha zástupci jak prvovýroby, tak obchodu, se zpracovateli, a já bych řekl, že jsem velice rád, že přestože v další své řeči vyjádřím nesouhlas a své obavy s tím, co bylo přijato zemědělským výborem, chtěl bych konstatovat, že došlo k značnému posunu ve srovnání s tím, co bylo navrženo v původním návrhu. Nicméně obava z toho, že přestože došlo k tomuto posunu, obava z toho, že navržená opatření v praxi nebudou fungovat, mě vede k tomu, abych se s vámi podělil o určité své obavy a abych pak dal návrh na vrácení výboru k novému projednání.
Vynechám tedy to, o čem už tady hovořil kolega Plachý, a zmínil bych se o části druhé návrhu, která upravuje, resp. doplňuje § 369 obchodního zákoníku o splatnost kupní ceny určitých produktů z důvodů rychlé zkázy a trvanlivosti. Chci říci, že jde o typicky komerční podmínku sjednávanou dle jednotlivých obchodních případů a ostatních dojednávaných kupních podmínek. Proto jakákoli regulace a stanovení platebních podmínek musí zákonitě ovlivnit i podmínky další, cenou počínaje, a v tomto případě rozhodně v neprospěch spotřebitele. Stanovení platební podmínky je evidentním a poměrně brutálním zásahem do smluvní volnosti při uzavírání dohod a do standardní komerční praxe. Paradoxně dochází k znevýhodnění těch dodavatelů, kteří upřednostňují takzvanou zprůměrovanou platební podmínku, při které se obráceně zkrátí doba splatnosti u produktů, kde je obvykle delší. Jde i o diskriminaci těch menších obchodníků, kteří nemohou v mnoha případech běžně podmínku splnit, a není jim tak umožněno paralelně projednat jinou variantu plnění. Jde rovněž i o umělé omezení podmínek dobou určitou, která kupujícímu brání pro případ nesprávného plnění smlouvy se účinně chránit.
Dikce té změny je opravdu nejasná, text neurčitý, který může vyvolat zbytečné konfliktní situace, komerčně těžko řešitelné. Týká se to např. termínu "minimální doba trvanlivosti", nehledě na označení a pojem zboží, které podléhá rychlé zkáze. Upozorňoval jsem na to už při projednávání v zemědělském výboru, že takto formulovaný paragraf sice vypadá na první pohled jasně, ale v praxi - kdo s tím má zkušenosti - to vyvolá, znovu opakuji, velké problémy, protože se jedná o celou skupinu zboží, která je těžko definovatelná, a jestliže bychom zvolili metodu, jak tam padla v návrzích, nějakého výčtu pomocí nějaké vyhlášky, pak vás mohu upozornit, že to zboží se tak rychle mění, jeho názvy a jeho charakter, že bychom potom možná museli obměňovat směrnici každý měsíc.
Dále bych se chtěl zmínit o části třetí, kde zákon jedná o změně zákona o cenách, v paragrafu 14, ohledně cenových kontrol a opatřeních k zamezení porušování zákona. Tady bych si dovolil citovat stanovisko Ministerstva financí.
"a) Cenové kontrolní orgány jsou vymezeny zvláštními právními předpisy; vláda by musela shromažďovat údaje z více než šesti tisíc míst, to je i z obcí, což by ze strany samosprávných orgánů mohlo vyvolávat negativní reakce a případné poukazy na šikanování územní správy.
b) Cenové kontrolní orgány provádějí kontrolní akce průběžně, nikoli v rámci jednotlivých kalendářních let. Pokud by měl být platný termín 31. ledna, mohly by být předkládány informace pouze o ukončených kontrolách v roce předcházejícím. Navíc je tento termín velmi krátký pro nějaké hlubší zhodnocení.
c) Již nyní je Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky informována o kontrolních akcích v oblasti cenové kontroly ze strany finančních ředitelství při každoročním schvalování státního závěrečného účtu. Pokud jde v návrhu právě o kontrolní výsledky těchto orgánů, šlo by pouze o duplicitní uložení povinnosti.
d) Cenové kontrolní orgány kontrolují dodržování cenových předpisů a ukládání sankcí za jejich porušení. Neprovádějí však žádná opatření k zamezení porušování zákona o cenách. Vláda tedy nemůže o takovýchto opatřeních předkládat žádný přehled."
Tolik vyjádření Ministerstva financí.
Chtěl bych na závěr říci, že ačkoli se to možná někomu bude zdát divné a možná s tím nebude souhlasit, že většina z praktik, které jsou uvedeny v návrhu, je všeobecně používána v celé Evropské unii a nejsou jako takové kvalifikovány jako zneužívání, patří do standardního obchodního modelu. Vytvářejí práva a povinnosti dodavatelů i odběratelů. Například je normální, že dodavatelé zaplatí vyšší cenu za to, že jejich výrobky jsou umístěny na jasně viditelných policích u vchodu do prodejny apod. Jsou normální součástí smluvních uspořádání mezi obchodními stranami.
Já mám obavy, že jestliže bychom aplikovali některá navrhovaná opatření, mohlo by dojít k tomu, že by se tato opatření obrátila i proti našim prvovýrobcům a obrátila by se proti českému místnímu trhu a zákonitě by to pak následně dopadlo i na spotřebitele, neboť by poklesla šíře sortimentu nabídky a ceny by se mohly zvýšit.
Chtěl bych opravdu na závěr upozornit na to, že během těch jednání, která jsme měli, a bylo jich mnoho, s obchodníky, s prvovýrobci atd., jsem došel k názoru, že např. čeští obchodníci danou problematiku doporučují řešit z výše uvedených důvodů a pojímat ji spíše jako problematiku nekalosoutěžního jednání, které patří do oblasti obchodního zákoníku a zejména do sféry autoregulačních opatření.
***