(17.30 hodin)
(pokračuje Kasal)
Pan poslanec Petr Nečas se s námi chce podělit o nějakou zajímavou informaci. Prosím.
Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající, na sjetině mám křížek, hlasoval jsem pro. Zpochybňuji hlasování.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Rozhodneme o této námitce v hlasování pořadové číslo 127, které jsem zahájil. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 159 poslanců, 127 bylo proti, 8 proti, takže námitka byla přijata. Budeme opakovat.
Pokud máte za to, že se nějak dramaticky změnila situace za tři minuty, odhlásil jsem vás - tentokrát na žádost pana poslance Vidíma. Poprosím o novou registraci.
V hlasování pořadové číslo 128 rozhodneme o návrhu na zamítnutí. Hlasování bylo zahájeno. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 161 poslanců, pro bylo 80, proti 72. Návrh nebyl přijat.
Opět proběhne kontrola.
Zdá se, že tentokrát je však v pořádku, takže konstatuji, že proběhlo druhé čtení tohoto vládního návrhu zákona. Děkuji panu ministru Sobotkovi i panu zpravodaji Hanušovi.
Dostáváme se k bodu
25.
Návrh poslanců Miloslavy Vostré, Pavla Kováčika a Ladislava Skopala
na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/1992 Sb.,
o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků
v družstvech, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 553/ - druhé čtení
Dávám slovo paní poslankyni Vostré, která svého práva nehodlá využít, takže konstatuji, že tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru. Ten předložil záznam z jednání. Prosím zpravodaje tohoto výboru pana poslance Jana Grůzu, aby se ujal slova.
Poslanec Jan Grůza: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, zemědělský výbor na své 35. schůzi 16. června 2004 projednal tento návrh poslankyně Miloslavy Vostré a dalších, zpravodajskou zprávu, kterou jsem přednesl já. Po rozpravě nepřijal k návrhu žádné usnesení. Z 12 přítomných poslanců bylo 5 pro, 7 proti, usnesení žádné nebylo přijato.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Janu Grůzovi. Otevírám obecnou rozpravu. Přihlášky do obecné rozpravy v písemné podobě nemám, z místa se hlásí poslanec Kučera, takže mu dávám slovo.
Poslanec Miloslav Kučera: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, transformační zákon je stálým evergreenem této sněmovny, minulé sněmovny a obávám se, že to bude evergreenem v dalším volebním období, protože nejsem tak hluboký optimista, abych si myslel, že v tomto volebním období zde bude dostatek rozumu, dostatek zodpovědnosti, abychom věc kolem transformace zemědělského majetku dokázali dostat to zdárného konce.
V prvním čtení jsem zde opět mluvil dosti dlouho a snad i dostatečně srozumitelně, abych dobře a věcně popsal problematiku věci. Když to řeknu jinými slovy a hodně stručně, řeknu: Touto novelou transformačního zákona jde zase jen o tři věci. O peníze, řádově o 20 až 30 miliard korun, podle mého názoru 30 miliard korun, dále o ekonomický a politický vliv na našem venkově a samozřejmě - tak jako v minulém bodu programu - o důvěru našich lidí ve stát a právní režim tohoto státu.
Když říkám, že jde o peníze a pravděpodobně o 30 miliard, je to dost peněz. Nejde o sumu, ale v tomto návrhu zákona jde o to, komu tyto peníze budou patřit. Je to hodnota majetku, která někomu patřit rozhodně bude. Na jedné straně je zde snaha - budu říkat - levice, aby tento majetek skončil v rukou nebo ve vlastnictví funkcionářů zbylých družstev, která se nevyrovnávají. Když budeme vycházet z původního počtu, že bylo asi 1100 družstev, z toho přibližně jedna třetina, možná i víc, se poctivým způsobem vyrovnávala s oprávněnými osobami, přibližně 10 % jich zmizelo tím, že zkrachovala, je to přibližně 600 nástupnických organizací, kde tento majetek předkladatelé hrnou do vlastnictví dvou až pěti lidí ve vedení tohoto podniku. Když k tomu připočítáme ještě několik miliard dividend ročně, je jasné, o jakou hodnotu se tento pokus snaží.
Na druhé straně proti těmto dvěma tisícům funkcionářů, rádoby velkopodnikatelů v zemědělství, stojí skupina oprávněných osob a z podobného scénáře odhaduji, že jich bude něco kolem 300 až 400 tisíc - těch přímých oprávněných osob. Z těchto oprávněných osob něco kolem 85 % vlastní majetkové podíly ve výši do 30 tisíc korun. Dalších přibližně 12 % oprávněných osob má již hodnotu svého majetkového podílu větší - přibližně do 300 tisíc korun. Jenom asi 3 % oprávněných osob jsou vlastníky podílů ve výši 1 až 2 milionů korun.
Když to vezmu suma sumárum - snaha navrhovatelů je okrást těchto 300 až 400 tisíc skutečných vlastníků zemědělského majetku a jejich majetek dát do rukou přibližně dvou tisíc funkcionářů právnických osob.
Když jsem říkal, že jde o ekonomický a politický vliv na venkově a kvůli tomu je toto brutální vyvlastnění prakticky děláno, musím zde říci, že bohužel i podle mého názoru je tento vliv dočasný, že toto brutální znevážení jejich vlastnických práv je jenom za cenu dočasného politického a ekonomického vlivu na našem venkově. Říkám to proto, protože jsem přesvědčen - a v jiných bodech programu sněmovny jsem vám snad dostatečně dobře vysvětloval - že zemědělská politika ministrů sociální demokracie a předtím lidovcového vede ke spekulativnímu výprodeji české půdy cizincům a vliv právnických osob v tomto seskupení, jak je dnes máme, zde bude rychle končit. Když ne výprodejem půdy, tak nuceným přiblížením se evropského modelu zemědělství, protože podle tohoto modelu budou dále poskytovány dotace a dříve nebo později dojde k rozdělení stávajících právnických osob, a to určitě faktickým způsobem, aby čerpat dotace nadále mohly.
***