(15.20 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Jen jsem nezaregistroval, že byste podala nějaký návrh, pouze jste konstatovala, že doufáte, že bude zamítnut. Ale teď nenavrhujete nic, v tuto chvíli. (Souhlas.) Ano, v dalším čtení. Pan poslanec Krajíček, pak pan poslanec Kužvart.
Poslanec Miroslav Krajíček: Děkuji vám, pane místopředsedo. Důvodová zpráva tohoto návrhu zákona o inspekci práce nám říká, že důvodem pro předložení tohoto návrhu zákona je sjednocení právní úpravy kontroly dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů státního dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek státního dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení a konstrukce této právní úpravy kontroly v této oblasti není jednotná.
Dnes jsou oprávněny kontroly dodržování povinností vykonávat: Ministerstvo práce a sociálních věcí, úřady práce, státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení provádí Český úřad bezpečnosti práce se svými inspektoráty, které jsou opět v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. V oblasti hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem provádí kontroly Český báňský úřad a obvodní báňské úřady. Dozor v oblastech vztahujících se k ochraně zdraví při práci vykonávají orgány státního zdravotního dozoru, což jsou Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice. Dalšími orgány provádějícími v současné době kontrolu jsou: Státní úřad pro jadernou bezpečnost, drážní správní úřady a drážní inspekce, orgány Ministerstva obrany, a kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů, vnitřních předpisů a závazků vyplývajících z kolektivních smluv provádějí příslušné odborové orgány, které jsou také oprávněny provádět kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u zaměstnavatelů.
Z porovnání tohoto výčtu a navrhované úpravy musíme dojít k závěru, že sjednocení právní úpravy v oblasti kontroly dodržování povinností na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zřejmě není tím nejpodstatnějším důvodem pro předložení tohoto vládního návrhu, protože navrhuje změny pouze kosmetické. Důvodem pro předložení tohoto návrhu zákona v tomto případě není ani požadavek práva Evropských společenství, na který se tato vláda velmi ráda odvolávala, na úpravu našeho právního řádu v oblasti inspekce práce, protože zvláštní směrnice Evropských společenství pro tuto oblast neexistuje.
Požadavky práva Evropských společenství kladené na právní úpravu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou uvedeny v rámcové směrnici 89/391/EHS z 12. června 1989. V její úvodní části je uvedeno, že tato směrnice slouží jako podklad pro jednotlivé dílčí směrnice, které pokryjí všechna rizika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti. Je to tedy jakýsi návod, který bychom měli respektovat, pokud hovoříme o sladění našeho právního řádu s právem Evropského společenství.
Co podstatného tedy tento návrh zákona upravuje? V části první návrhu zákona se zřizuje Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, ale v podstatě ve stejné struktuře, jako současný Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce, které ovšem § 45 zrušuje. Takže se o žádnou výraznou změnu nejedná.
Část druhá pojednává o působnosti úřadu a inspektorátů. Paragraf 3 rozšiřuje působnost úřadu proti současné právní úpravě o kontrolu kolektivních smluv a definuje rozsah působnosti, který se překrývá s působností úřadů práce a odborových orgánů. Paragraf 6 rozšiřuje působnost úřadu a inspektorátů na fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy také pracují, na fyzické nebo právnické osoby podnikající podle zvláštního právního předpisu a nikoho nezaměstnávající, a na spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené pod písmenem b) a c) paragrafu 137 zákoníku práce.
Smysl tohoto rozšíření na tyto osoby, které ustanovení zákoníku práce doposud plnily pouze přiměřeně, lze spatřovat pouze v tom, že se velmi rozšíří možnosti pro provádění kontroly, zvýší se počet správních řízení a zejména bude umožněn výběr většího množství pokut. O tom, že jde o opětovné zhoršení podmínek pro podnikání zejména malým a středním podnikatelům, ač se nám důvodová zpráva snaží tvrdit něco jiného, pro jejich podnikání, nelze pochybovat. Kde je soulad s programovým prohlášením vlády, ve kterém se přihlásila k podpoře malého a středního podnikání?
Rozšíření působnosti úřadu a inspektorátů na tyto osoby zlepšení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nepřinese. Naopak přinutí mnoho podnikatelů ke zvažování ukončení své podnikatelské činnosti, protože na vahách nákladů a výnosů tento návrh zákona opět přisypává pouze na misku nákladů. Není tedy pravdou, že navrhovaná právní úprava nebude mít výrazný nepříznivý vliv na malé a střední podnikatele, jak se o tom dočítáme v důvodové zprávě.
Dovolím si poznámku. Rámcová směrnice pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci hovoří pouze o zaměstnancích a zástupcích zaměstnanců. Co tedy bylo důvodem k navrhovanému rozšíření působnosti, netuším.
Část třetí řeší práva a povinnosti při kontrole. Paragraf 7 definuje práva inspektora ve větším rozsahu než současná právní úprava. Za zvláště zdařilé - v uvozovkách - mohu považovat písmeno i), ve kterém je inspektor oprávněn nařizovat zachování úrazového děje v původním stavu až do skončení šetření o pracovním úrazu nebo po dobu nezbytnou k zadokumentování místa úrazového děje. Po celou tuto dobu tedy nebudu podnikat a bude záležet pouze na vůli inspektora, kdy anebo jestli ještě vůbec někdy podnikat v tomto místě budu.
Paragraf 9 definuje povinnosti kontrolovaným osobám, které jsou povinny vytvořit podmínky k výkonu kontroly a poskytnout součinnost odpovídající oprávněním inspektora. Pokud inspektor usoudí, že podmínky a součinnost nejsou dostatečné, pak má oprávnění ukládat pořádkovou pokutu za nesplnění povinností kontrolované fyzické osoby. - Není to docela dobrý začátek kontroly, pane ministře.
Část čtvrtá řeší přestupky a správní delikty právnických osob. Oblast přestupků fyzických osob a správních deliktů právnických osob je definována velmi detailně na všech úsecích činnosti a za přestupek nebo správní delikt je možné uložit pokutu od výše 200 tisíc Kč až do výše 2 milionů. Takováto výše pokut může být pro podnikatele zcela jistě likvidační.
Paragraf 33 v odstavci 1 nám říká, že při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k jejím poměrům, k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. - Velmi by mě zajímalo, co vám na takový text řekla vláda, pane ministře, která se velmi ráda prezentuje jako vláda protikorupční. Takovýto text je přímo návodem pro korupční jednání. Pokud budou předkládány zákony, které budou ke korupci vybízet, tak se nám korupci omezit zcela jistě nepodaří. Pro omezení korupce je nutné stanovovat jasná, transparentní pravidla, která nelze obcházet.
Při projednávání návrhu zákona o koordinátorovi bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci na staveništích byla debatována otázka vypracování obecného návrhu zákona o bezpečnosti práce jako základní normy pro tuto oblast.
***