(11.20 hodin)
(pokračuje Tlustý)
Jak rychlý je tento proces, nejsnáze dokumentuje údaj, že za 30 let by platby do průběžného systému hradily pouze 50 % výplat starobních důchodů. Každý, kdo se zamyslí nad tímto vývojem průběžného systému, musí bez ohledu na svou politickou orientaci dospět k závěru, že důchodový systém stojí před zásadní reformou, u které mohou probíhat velmi složitá politická jednání o její podobě, můžeme se v názorech na podobu reforem značně lišit, ale v jednom dospějeme nepochybně ke stejnému závěru. K tomu, aby takové zásadní reformy v budoucnu proběhly, musí být vytvořen zdroj pro krytí transformačních nákladů, protože v systému, kdy rychle ubývá plátců a rychle přibývá příjemců, je směřování těchto reforem vždy založeno na vynaložení určitých transformačních nákladů.
Proto navrhujeme, aby příjmy Fondu národního majetku z privatizací zbývajících podniků, které ještě k privatizaci ve Fondu národního majetku zbývají, byly zmraženy ve speciálním fondu, který by sloužil pro tento účel. My v tuto chvíli samozřejmě nemůžeme kvantifikovat rozsah těchto prostředků prostě proto, že nevíme, jak výnosné budou ty zbývající privatizace. A proto říkáme, že všechny další příjmy plynoucí do Fondu národního majetku by byly vázány právě na fondu, který by sloužil k hrazení transformačních nákladů důchodové reformy. Dovolte mi zdůraznit, že čerpání prostředků z tohoto zmraženého fondu by samozřejmě podléhalo schválení Poslanecké sněmovny.
Dále mi dovolte doplnit, že zmražení výdajů Fondu národního majetku, které dnes směřují do jiných fondů, na jiné účely, je samozřejmě míněno jako zmražení tohoto konkrétního finančního toku, přičemž financování všech dosavadních aktivit by se vrátilo do státního rozpočtu, tak jak nás k tomu vyzývají všechny mezinárodní instituce. Prostě pokračování činností fondu rozvoje dopravní infrastruktury, fondu životního prostředí, fondu rozvoje bydlení tento návrh nijak neblokuje, pouze říká, že mimořádné zdroje z výnosů z privatizací ve Fondu národního majetku by měly být vázány pro účely důchodové reformy a všechny ostatní finanční toky by měly plynout, tak jak je všude standardní, přes státní rozpočet. Neříkáme tedy, jak se nám snaží někteří vložit do úst, že má být přerušena výstavba dálnic, výstavba bytů a mnoho jiných chvályhodných projektů. Pouze říkáme, že jejich financování má probíhat standardně přes státní rozpočet.
Já se tady nechystám popisovat všechny možné varianty a podoby těch před námi stojících možností, jak vyřešit reformu důchodového systému, a neříkám je záměrně proto, že nechci, aby ten problém byl politizován. Protože zatímco v názorech na podobu důchodové reformy se asi budeme lišit, tak v tom, že je nezbytné vytvořit fond, který by umožnil hradit transformační náklady, podle mého názoru bychom se lišit neměli vůbec.
Dovoluji si tímto Poslaneckou sněmovnu požádat o podporu tohoto návrhu, protože máme-li být schopni opravdu reformu důchodového systému provést, bude dobré, abychom v okamžiku, kdy o ní budeme jednat, už věděli, s jakými prostředky v tomto speciálním fondu můžeme počítat. Jen pro zajímavost, na semináři, který se konal tento týden, jeden expert uvedl, že minimální náklady důchodové reformy se pohybují někde v oblasti 20 mld., a to považujte za hodně optimistické. Spíš však by se dostaly do prostoru 100 - 120 mld. Proto vytvoření tohoto fondu je jedinou možností, jak získat takovéto transformační prostředky.
Děkuji vám za pozornost a doufám, že tuto argumentaci akceptujete a umožníte, aby tato předloha byla projednávána v dalších čteních. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Jana Mládka, který je zpravodajem pro prvé čtení tohoto návrhu, aby nám také tento text uvedl.
Poslanec Jan Mládek: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych potvrdil slova pana předsedy Tlustého v tom smyslu, že důchodová reforma je vskutku prioritou, na které se shodují všechny politické strany zastoupené v parlamentu. Rovněž je pravda, že na důchodovou reformu, ať už zvolíme jakoukoli variantu, je třeba hodně peněz a ty peníze v současné chvíli nejsou k dispozici.
Na druhé straně ovšem bych chtěl vyjádřit určitý smutek, že kolegové z ODS se snaží tento problém řešit tímto způsobem a nepříliš konstruktivně přispívají k dalšímu vývoji debaty. Protože tento návrh má prostě jenom jednu drobnou vadu - že je podán v roce 2004, a nikoliv v roce 1992 před kuponovou privatizací. Kdyby byli v té době podali tento návrh, kdyby v té době nebyly vyhozeny stamiliony, a bohužel jen část skončila u občanů, tak jsme mohli mít ve fondu peníze na důchodovou reformu. V roce 2004 taková situace není, peníze z Fondu národního majetku jsou používány na výstavbu dálnic, železnic, bytové výstavby a v neposlední řadě též na hrazení starých dluhů, včetně ekologických škod. S vysokou mírou pravděpodobnosti je Fond národního majetku technicky zbankrotovaná instituce, která bude mít více výdajů, než má příjmů, a bude nutno to doplatit ze státního rozpočtu.
Rovněž není pravda, že mezinárodní instituce trvají na tom, aby vše bylo hrazeno ze státního rozpočtu. Je tam nepochybně jistá preference, aby státní rozpočet tvořil největší procento veřejných výdajů, ale základním požadavkem je transparentnost a základním požadavkem je, aby bylo rozhodováno o veřejných výdajích. Samozřejmě, že všechny ty fondy, které jsou tam zmiňovány a kterým mají vyschnout příjmy, jsou součástí systému veřejných financí.
Z těchto důvodů avizuji, že v podrobné rozpravě podám návrh na zamítnutí tohoto návrhu, a ještě jednou vyjadřuji jistou lítost, že debata o reformě důchodového systému není vedena konstruktivnějším způsobem. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Slyšeli jsme zpravodaje a nyní otevírám obecnou rozpravu. Nemám písemné přihlášky. Prosím, pan poslanec Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Chtěl bych jen připomenout, že podobný návrh byl neúspěšně projednáván už přibližně - a teď se omlouvám, že nemám přesný údaj - ale odhaduji před čtyřmi lety. Jinými slovy, má argumentace je stále stejná, nyní jako před čtyřmi lety. Domníváme se, že nikdy není pozdě, že byť může být vedena dlouhá rozprava o tom, jestli to bylo lepší v roce 1994, 1996, 2000, nebo nyní, nicméně nebyly-li využity předchozí příležitosti, měla by být využita aspoň tato, dokud ještě před Fondem národního majetku stojí nějaké očekávané příjmy, protože až už tam nebudou žádné, pak bude definitivně pozdě pro projednávání takovéhoto návrhu. To je moje první poznámka.
Druhá moje poznámka. Kuponová privatizace jako metoda v podstatě bezplatného - vynecháme-li cenu kuponové knížky - rozdání akcií obyvatelům byla dle mého názoru správnou metodou, a to bez ohledu na to, jaká část nabyvatelů těchto akcií se posléze dobrovolně rozhodla je prodat, bez ohledu na to, za jaké ceny se rozhodla je prodat, bez ohledu na to, jaké skupiny se rozhodly využít přebytku nabídky na trhu v době prodávání těchto akcií a skoupily je do svých rukou, zkrátka bez ohledu na to, jaké procesy následovaly poté, ve většině případů s vědomým rozhodováním jejich vlastníků.
***