(15.40 hodin)
(pokračuje Křeček)
Samozřejmě pokud takováto představa byla někdy vyslovena, tak byla velmi emociální. To se jistě nestane.
Má samozřejmě pravdu pan kolega Pospíšil, že jestliže by někdo se vyhýbal trestnímu stíhání tím, že žije na území jiného státu, že neunikne spravedlnosti, samozřejmě bude potrestán domácím soudem - ale! Ale samozřejmě, že Česká republika se může stát cílovou zemí těch, kteří si nepřejí, aby jeho trestní věc byla projednána rychle a v přiměřené lhůtě. Protože samozřejmě projednávání trestného činu, který byl spáchán v jiném státě, je nepřiměřeně dlouhé, vyžaduje celou řadu administrativních úkonů. Je třeba, aby soud v takovém případě se obrátil na svoje ministerstvo spravedlnosti, to se obrátilo na svoje ministerstvo zahraničních věcí, to se obrátí na ministerstvo zahraničních věcí jiného státu, to se obrátí na svoje ministerstvo spravedlnosti a to se obrátí na orgán činný v trestním řízení, aby některé věci provedl. Čili toto nebezpečí hrozí.
Také nemůžeme přece přehlédnout, že již dnes je možné vzájemné vydávání osob k potrestání na základě dvoustranných smluv. Evropský zatykač není nic jiného než rozšíření tohoto počínání na globální, na evropské země tak, aby projednání potrestání lidí, kteří se něčeho dopustili nebo je tvrzeno, že se něčeho dopustili, bylo projednáno před soudem.
Příklad, který uváděl pan ministr - máme tady přece jiný příklad, kdy soud, který měl projednat závažnou trestnou činnost významné osoby, nemohl věc projednat, protože nebylo do jiného státu doručeno tomu, kdo měl být stíhán, předvolání, takže soud musel zrušit a musí znovu žádat cizí stát, aby doručil. Čili je s tím řada administrativních problémů.
Domnívám se proto, že přijetí této novely zákona by velmi urychlilo trestní řízení, které nepochybně je ku prospěchu obecnému blahu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní má slovo pan poslanec Jiří Pospíšil. Poté bude mluvit poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Jiří Pospíšil: Dámy a pánové, protože v předchozích expozé zaznělo mnoho právnických polopravd či nepravd. Dovolím si několik reakcí. Bude to velmi stručné, pouze kraťounké vsuvky.
K panu zpravodajovi jednu poznámku. Samozřejmě že je vhodné postupovat způsobem, který by urychlil a zefektivnil trestní řízení. To lze však i jinými instituty, než je evropský zatýkací rozkaz. To lze například Evropskou úmluvou o vzájemné pomoci. To lze zefektivněním cest při převádění důkazů a jiných instrumentů, které zefektivní, aniž by osoba byla vydávána. Tolik odpověď číslo jedna.
Odpověď číslo dvě. Naše občany, pane zpravodaji, nemůžeme vydávat. Mezinárodní dvoustranné smlouvy se netýkají našich občanů.
Poznámka tři k panu ministrovi. Z jeho rozsáhlé filipiky jsem vydedukoval dvě základní teze. Teze číslo jedna. Jasná fakta o potřebnosti evropského zatýkacího rozkazu v tuto chvíli nejsou. To je teze číslo jedna. Teze číslo dvě, která se týká protiústavnosti, je velmi jednoduchá. Pane ministře, vy zásadně popíráte původní stanovisko vlády. Vždyť vláda poslala do Poslanecké sněmovny novelu trestního zákona, trestního řádu a Listiny základních práv a svobod. Vždyť vy jste tvrdili nejprve, že je potřeba pozměnit Listinu základních práv a svobod tak, aby nevzniklo podezření z protiústavnosti. Já zde, pane ministře, ač opoziční poslanec, hájím původní stanovisko vlády, nic více nečiním. A vycházím z důvodové zprávy, kterou vaše Ministerstvo spravedlnosti zpracovalo. To znamená, následné filipiky, že otáčíte právní názor, když vám Listina neprošla, jsou sice pěkné, ale podle mého názoru jsou minimálně politicky nekorektní vůči původní důvodové zprávě. O tom, zda to je, či není protiústavní, máte pravdu, o tom můžeme zde vést polemiky, ale konečné rozhodnutí vynese až Ústavní soud a já doufám, že je v té věci vynese, a pak buď mně, nebo vám případně dá za pravdu.
A poslední poznámka se týká pana kolegy Kühnla. Mně se jeho pozměňovací návrhy líbí, jdou správným směrem, nicméně situaci úplně neřeší. Nesouhlasím s jeho tezí, že vydávání občanů je protiústavní, pokud je proces nevratný. Toto musím z principu odmítnout. Z principu, na kterém stojí výklad ústavního práva. Ústavní právo nepřipouští takový výklad základních lidských práv, který tato práva zužuje. To znamená, zužující výklad, že je to pouze na určitou dobu, nebo není na určitou dobu, je podle mého názoru v rozporu s tím, jak má být kodex základních lidských práv vykládán. Nemůže být svévolně účelově utilitárně výkladem zužován.
Dámy a pánové, tolik několik mých poznámek. Bohužel mám za to, že mé původní námitky stále trvají a přes veškerou snahu bohužel nebyly vyvráceny. Děkuji. (Tleskají poslanci ODS.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní se hlásil o slovo pan poslanec Karel Vymětal. Prosím.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, kdyby možná někdo z vládní koalice přišel s takovýmto návrhem na vydávání občanů Spojených států amerických do Kongresu, tak by asi těžko hledal dveře směřující k východu. A určitě nikdo nepodezírá Spojené státy americké, že jsou nedemokratickou a nesvobodnou zemí. Nebo mnozí určitě mají tento názor. Ale k věci.
Kolega Pospíšil tady řekl mnohé, nebudu to muset už opakovat. Ale k tomu vývodu si myslím nebo mám pocit, že vláda, když neuspěla s potřebou 120 hlasů, byť jak pan ministr říkal, že to je přece úplně jasné, bezproblematické, pochopitelné, prostě říká vlastně, že není schopna přesvědčit 120 poslanců této Poslanecké sněmovny, aby schválili změnu ústavy tak, aby odpovídala této novele trestního řádu, to si myslím, že to je tristní. A chce to nahradit silou 101 hlasů nebo touto většinou prostou, aby prosadila bez změny ústavy změnu tohoto trestního zákona. Já to považuji za nekorektní, poněvadž jestli to není tak konfliktní, jestli je to tak jasné, tak přece není žádný problém. Změňme ústavu, ať to dáme do souladu. A nejde potom o žádné výklady, ale mějme to tam napsané jasně. A o to šlo i kolegyni Rusové, aby se ústava se změnou tohoto zákona dala do pořádku, dohromady. Tak to udělejte! Proč to tlačíte takto silou? Nechápu. Anebo bych to radši nechtěl chápat.
Pan zpravodaj tady hovořil o tom, jak je nebezpečí, že by se tady u nás mohli stahovat cizí státní příslušníci k nám, aby měli lehčí proces. Kdyby naše ústava chránila cizí státní příslušníky, kteří se někde jinde dopustí trestného činu, no to bychom měli pěknou ústavu. Naštěstí Ústava České republiky chrání občany České republiky, takže si myslím, že tato poznámka byla zcela mimo mísu.
Netřeba snad opakovat, že to, co je u nás trestným činem, jinde trestným činem není a obráceně. To znamená, harmonizace skutkových podstat trestných činů není provedena v rámci tohoto prostoru, kde by měl existovat tento jednotný systém vydávání občanů.
Takže si myslím, že je na místě, abychom skutečně v tomto okamžiku, dokud se nedá tady návrh na změnu ústavy, ať to máme úplně čisté, ty výklady, pane ministře, o tom Slovensku - vždyť to tam na tom Slovensku ještě nemají schválený! Tak jak že je to tam úplně jasné? Ano, změnu ústavy udělali, ale zákony ještě schváleny nejsou. Takže myslím si, že nic nám nebrání. Dejme to do souladu, a potom udělejte, když získáme tu většinu 120 hlasů či více, udělejme to v souladu, jak ten trestní řád, tak ústavu.
Takže bohužel, poněvadž vládní koalice nechce takto postupovat, tak je potom na místě zamítnutí a počkání do doby, než celý komplex vláda předloží znovu.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Nemám žádnou přihlášku do obecné rozpravy. Nyní se ještě hlásí místopředseda vlády Stanislav Gross. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, já bych chtěl navázat na to, co tady nyní řekl kolega Vymětal - že vláda není schopna přesvědčit poslance, 120 poslanců. No on má pravdu, ale problém je, že prostě kromě těch vládních poslanců, a i s některými z nich to bylo obtížné, ta debata, tak kromě vládních poslanců ostatní, aniž by se seznámili, o co jde, tak řekli NE.
***