(11.00 hodin)
(pokračuje Zahradil)
Mám takový silný pocit, že jedním z čelných představitelů tehdejší čtyřkoalice byl také jakýsi poslanec Cyril Svoboda, který v té době ještě nebyl ministrem zahraničních věcí. Zdá se, že tehdy mu ta čtyřkoaliční zásilka na ambasády členských států Evropské unie vůbec nevadila. Dopis předsedy ODS odeslaný na ambasády členských států Evropské unie mu vadí velmi. Je to zajímavý posun v myšlení pana tehdejšího poslance, nynějšího ministra Svobody.
Pan předseda vlády Špidla se mě zeptal, zda existují podmínky, za nichž je ODS ochotna podpořit ústavu. Pan ministr Svoboda mi v podstatě položil tytéž otázky. Já bych tady teď jenom na několika příkladech, které budu citovat z onoho vládního materiálu, ukázal, jaký zhruba je postoj ODS k některým konkrétním záležitostem. Možná že si pan ministr Svoboda bude dělat poznámky. Pan předseda vlády Špidla, kterého to zajímalo, tady v tuto chvíli není, takže vyberu jenom některé klíčové záležitosti, ke kterým tam vláda definuje svoji pozici.
Například na stránce 3 jsou jednotlivé odrážky, které se týkají návrhů z takzvané kategorie číslo 3. Tam bych se zastavil třeba u odrážky, která se týká způsobu schvalování víceletého finančního rámce, kde bezesporu by ODS preferovala jednomyslnost.
Pokud jde o výklad Charty základních práv, bezesporu bychom podporovali závaznou publikaci výkladových poznámek, tedy britské stanovisko, právě proto, aby nedocházelo k vydávání judikátů Evropského soudního dvora, a tedy k penetraci těchto judikátů do národních legislativ členských zemí Evropské unie.
Pokud jde o jurisdikci Evropského soudního dvora u nadměrného deficitu, to bychom také podporovali. Je tady napsáno, že to podporuje Nizozemí, proti je Francie a Německo. Já se vůbec nedivím, že proti je Francie a Německo, protože jejich chronické rozpočtové deficity překračující maastrichtská kritéria jsou notoricky známy. Takže je v našem zájmu, aby tyto země byly přidrženy k rozpočtové disciplíně, a proto bychom měli podporovat jurisdikci Evropského soudního dvora u nadměrného deficitu.
Další - když to otočím na stránku 4 a najdu si ty jednotlivé odrážky - důležitá oblast je oblast trestního práva, kde bychom bezesporu požadovali aplikaci mechanismu takzvané záchranné brzdy, stejně jako to prosazuje Velká Británie.
Pokud jde o evropského veřejného žalobce, musím říci za ODS, že tento institut zcela odmítáme. Také je to například stanovisko několika dalších zemí Evropské unie.
Pokud jde o daňovou politiku, zaznělo tady, že Česká republika je pro zachování jednomyslnosti, tedy pro ponechání daňové politiky v úrovni národních států. Nicméně v bodě 4 je napsáno, že Česká republika je ochotna přistoupit na kompromis, který umožní většinové rozhodování pouze u opatření proti daňové kriminalitě. Já musím říci, že pokud jde o ODS, my bychom ani na tento kompromis nešli, protože jsme přesvědčeni, že tak jak je formulován v návrhu evropské ústavní smlouvy, je příliš široký a může být zneužit nebo dezinterpretován.
A samozřejmě pokud jde o posílenou spolupráci, to je ta poslední odrážka, tam se nestavíme za návrh Francie, Německa a Beneluxu, tedy za takzvanou přemosťovací klauzuli.
To jsou tedy jenom některé konkrétní postoje k některým konkrétním bodům, které jsou zde nastíněny, abych dal najevo, že samozřejmě o věcech také přemýšlíme, že k nim svá stanoviska vytvořena máme, a že kdyby vláda o ta stanoviska stála, tak je s námi dávno mohla projednat.
Ale nejdůležitější a řekl bych klíčová otázka - a to se vracím znovu k tomu, co jsme tady už říkali - je otázka systému většinového hlasování v Evropské radě, kde podle našeho názoru opuštění principu, který je zakotven ve Smlouvě z Nice, a přechod na populační princip poškozuje postavení České republiky v Evropské unii, protože snižuje hlasovací váhu České republiky v Evropské radě. V tuto chvíli je zřetelné, že česká vláda se rozhodla v tomto bodě prostor vyklidit a že už nejedná o zachování systému z Nice, že už jedná jenom o nastavení jednotlivých limitů, jednotlivých hranic pro stanovení kvalifikované většiny při zavedení populačního principu. Tedy že skutečně definitivně vzdala tuto věc a že přistoupila na odstranění principu degresivní proporcionality, který Českou republiku zvýhodňoval proti počtu obyvatel při jejím postavení v Evropské radě. To je samozřejmě pro nás neakceptovatelné.
Pokud jde o to, zda pan premiér Špidla bude s těmito odpověďmi spokojen, já to posoudit nemohu, protože pan premiér se mě sice na něco ptal, ale v tuto chvíli tu není. Nicméně mám pocit, že to byla otázka stejně pouze řečnická. Pan premiér totiž v dopise, kterým odpověděl panu Topolánkovi na jeho pondělní dopis, odpověděl, že o širokou shodu by sice on osobně stál, ale že jejímu nalezení brání extrémní postoje ODS. Já jsem přesvědčen, že přesně toto je cesta, kdy k žádnému kompromisu, k žádné shodě, k žádnému konsensu prostě dojít nelze, jestliže předseda vlády od samého začátku a a priori jakékoli jiné názory, než jsou názory jeho vládní sestavy, označuje za extrémní a nehodlá se o nich vůbec bavit. Tak to se potom skutečně bavit nemusíme, ale pak se, vážení přátelé, nemůžete divit, že jediný nástroj, ke kterému v tom případě parlamentní opozice sáhne, je cesta otevřených dopisů, jestliže vláda jakoukoli smysluplnou dohodu s opozicí zablokovala a nehodlá pro ni vytvářet podmínky.
Já bych tímto skončil své poslední vystoupení. Už se hlásit o slovo nebudu a pouze potom přednesu návrh usnesení, se kterým přišel pan poslanec Exner. Znovu říkám, že ho ještě nemám písemně, a prosil bych o nápravu tohoto stavu. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu poslanci Janu Zahradilovi a poprosím pana předsedu poslaneckého klubu ODS, pana poslance Vlastimila Tlustého, aby ještě chvilinku posečkal, protože s faktickou poznámkou k vystoupení pana poslance Zahradila se přihlásili dva poslanci, předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, který dostane slovo jako první, a poté místopředseda vlády pan Cyril Svoboda.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dámy a pánové, vážení kolegové, já si dovolím jenom velmi krátce říci také svůj názor. Mně se před časem stalo, že jsem pozval k sobě iniciátory aktivisty dopisu, který byl napsán francouzskému prezidentu Chirakovi a ve kterém si tito občané stěžovali na vládu České republiky, která se podle nich paktuje s Georgem Bushem, zatímco oni říkali "tohle není názor většiny občanů v této zemi, tato vláda dělá tuto nehezkou politiku, zatímco my vám, pane prezidente Chiraku, sdělujeme, že je to jinak, většina stojí naopak na vaší straně". Já jsem se jim snažil vysvětlit, že tento způsob vystupování, psaní dopisů a oslovování státníků, kterým se říká "tahle škaredá vláda, ta nás nereprezentuje, ta vláda se s námi ani pořádně nebaví, ona nebere v potaz náš názor a my vám, pane prezidente Chiraku, říkáme, protože vy jste daleko demokratičtější než ten prezident Bush, vy byste nás určitě neokřikl" - což mi připadalo zvlášť komické, protože to bylo krátce potom, co pan prezident Chirak se vyjádřil v tom smyslu, že uděláme lépe, když budeme mlčet - takže na tyto věci se - (Výkřik: To není faktická poznámka!) To je faktická poznámka proto, protože já reaguji na vystoupení pana Zahradila, který řekl, že například vystoupení pana profesora Jičínského nebylo - a já tvrdím, že jsem se dneska divil tomu, když jsem si přečetl text onoho dopisu, který byl poslán na ambasády, když jsem si uvědomil, že ODS zvolila stejně nadstandardní -
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Pane předsedo, já vás musím upozornit na čas. (Výkřik: Dvě minuty!)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže já doufám, že jste pochopili, co jsem chtěl říci. Připadá mi, že sice volební kampaň byla plná řečí o národních zájmech, suverenitě a respektování standardních politických pravidel, zatímco vy jste je evidentně porušili! (Potlesk v části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Nyní má slovo k faktické poznámce místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí pan Cyril Svoboda. (Jmenovaný mimo mikrofon sděluje, že nechce vystoupit s faktickou poznámkou, ale v diskusi.) Já jsem se domnívala, že pan místopředseda chce faktickou poznámku. Nicméně k faktické poznámce k vystoupení pana poslance Zahradila se přihlásil předtím ještě pan poslanec Zdeněk Jičínský. Já jsem ho nejmenovala, protože jsem se domnívala, že se hlásí do rozpravy k normálnímu vystoupení. Takže teď s faktickou poznámkou pan poslanec Zdeněk Jičínský, poté pan poslanec Tlustý.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, kolegové a kolegyně, uznávám, že moje paralela byla smělá, ale myslím si, že nebyla bez půvabu, což kolega Zahradil ocenil. Koneckonců nemám nic proti tomu, jestliže srovnává Brusel s Moskvou. Prosím, i to považuji za možné v rámci takovýchto paralel, které mají jistou metaforickou hodnotu. Ale v této souvislosti bych chtěl - i když nebudu hovořit o detailech vládního prohlášení k evropské ústavní smlouvě a k pozici ODS - připomenout diskusi, která tu proběhla v těch předchozích jednáních sněmovny.
***