(9.10 hodin)
(pokračuje Špidla)
Připomínám to proto, abychom z neznalosti nemarnili čas voláním po systému dvojí, resp. trojí většiny podle Smlouvy z Nice. Ten není na jednacím stole Mezivládní konference 25 členských zemí, a pokud jde o konkrétní podobu projednávacího systému, česká vláda sdílí s řadou dalších zemí východisko, že dvojitá většina se stejnými nebo blízkými limity pro podíl zemí a populace představuje jasné, jednoduché, efektivní a legitimní řešení.
Je však třeba otevřeně říci, že takový návrh z jednání evropského Konventu nevzešel a že proti němu ostře vystupuje množství zemí, které mají odlišné představy. U této otázky bude nepochybně nutné hledat kompromis. Česká delegace přitom bude usilovat zejména o to, aby výsledek umožňoval efektivní rozhodování, neumožňoval několika málo zemím rozhodovací proces blokovat či ostatní přehlasovat.
Obdobné východisko máme také v otázce rozsahu většinového a jednomyslného rozhodování. V Evropské unii o 25 členech je většinové rozhodování zárukou efektivity, akceschopnosti i nutnosti vyjednávat. Podotýkám však, že návrh ústavní smlouvy v sobě neobsahuje masivní příklon k většinovému rozhodování v porovnání se stávajícími smlouvami. Na každý pád však o jednomyslnost usilujeme u otázek zásadního významu, jako je víceletý finanční rámec Evropské unie, rozhodování o typech vlastních zdrojů unie a daňové otázky. Případný kompromis v těchto otázkách musí zajišťovat, že nebude narušena suverenita národní daňové, fiskální a rozpočtové politiky.
U Evropského parlamentu, kde se nadále jedná zejména o dolní hranici počtu europoslanců, česká delegace může podpořit mírné navýšení minimálního počtu mandátů pro nejmenší země tak, aby jim byla umožněna důstojná reprezentace i praktické zajištění účasti v celé šíři činnosti Evropského parlamentu. Naopak nepodporujeme celkové rozdělování křesel na základě požadavků dalších zemí. Dodatečné mandáty pro nejmenší země - v praxi by to znamenalo dvě či tři - lze získat i případným navýšením celkového počtu křesel v Evropském parlamentu.
Česká delegace nepřichází do závěrečné fáze Mezivládní konference s novými či překvapivými požadavky. V dosavadním průběhu jednání se České republice systematickým přístupem podařilo ovlivňovat podobu textu ústavní smlouvy v souladu s jejími zájmy. Do závěrečného jednání jde Česká republika nadále s konzistentními stanovisky a vůlí přispět k úspěšnému zakončení Mezivládní konference a tím i k vytvoření předpokladu pro úspěšné fungování rozšiřující se Evropské unie.
Právě problematika dalšího rozšiřování bude dalším z důležitých bodů. Evropská rada se bude zabývat stavem negociací s Bulharskem a Rumunskem a potvrdí jejich další perspektivu, tj. možnost ukončit přístupová jednání do konce letošního roku, podepsat přístupovou smlouvu na jaře 2005 a vstoupit do Evropské unie v roce 2007.
Evropská rada bude na základě posudků Evropské komise také rozhodovat o statusu Chorvatska. Česká republika by uvítala příznivý posudek Evropské komise i reálný pokrok, který v posledním měsíci Chorvatsko zaznamenalo, především pokud jde o spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Udělení kandidátského statusu Chorvatsku proto podpoříme tím, že další postup by měl být stejný jako při předchozích rozšířeních, tj. pokrok v závislosti na plnění závazků. I v souvislosti s rozhodováním o chorvatské žádosti vláda České republiky rovněž podporuje aktivní politiku Evropské unie vůči oblasti západního Balkánu. Proto do závěru předsednictví Evropské rady budeme prosazovat potvrzení aktivní role Evropské unie ve vztahu k zemím západního Balkánu.
Dále bude na zasedání Evropské rady projednána nominace předsedy Evropské komise a také obsazení postu generálního tajemníka Rady Evropské unie, který je zároveň vysokým představitelem unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, a post jeho zástupce.
Pokud jde o předsedu komise, z procedurálního hlediska je postup takový, že Evropská rada nominuje kandidáta, o kterém Evropský parlament bude hlasovat na prvním plenárním zasedání po evropských volbách, tedy 19. až 23. června (července?). Při navrhování kandidáta na předsedu komise přihlíží Evropská rada zpravidla i k politickému složení Evropského parlamentu, zároveň však v zásadě platí neformální dohoda, že ve vedení komise se střídají zástupci malých a velkých členských států a zástupci pravice a levice.
Česká delegace bude podporovat takového kandidáta, který bude schopným organizátorem a manažerem, bude mít dostatečné zkušenosti z evropských jednání a nejvíce ze všeho bude mít předpoklady vytvořit silnou komisi, jež v oblasti své působnosti měří všem členských státům stejně, bez ohledu na jejich velikost a další faktory.
Další agendy, které budou na červnovém summitu projednány, jsou zaměřeny na budoucnost. Evropská rada by měla rozhodnout o naplňování Deklarace k potírání terorismu, která byla přijata na jarním summitu. Zde bude pokračovat ve své iniciativně na posílení spolupráce členských zemí unie v oblasti civilní ochrany, a to nejen v případě teroristického útoku, ale i v boji proti živelním a jiným katastrofám. Předpokládám, že nejen já mám v paměti rozsáhlé povodně. Přijaty budou také nové impulsy pro budoucí oblast svobody a bezpečnosti a spravedlnosti. Potvrzena budou doporučení k posílení zaměstnanosti v rámci Lisabonské strategie.
Do všech těchto procesů se Česká republika jako nová členská země aktivně zapojuje. Významné a námi podporované jsou zejména aspekty upevňující vnitřní a vnější stabilitu, hospodářskou a sociální bezpečnost členů unie.
Evropská rady by rovněž měla potvrdit další postup při přípravě nové finanční perspektivy na léta 2007 až 2013. Zde vláda České republiky podporuje, aby jednání zásadním způsobem pokročila do léta 2005, přičemž za dobré východisko pro stanovení časového rámce i věcných priorit a finančních limitů považuje úvodní sdělení Evropské komise z letošního jara. Toto úvodní sdělení bylo poskytnuto všem stranám zastoupeným v Parlamentu České republiky. Důležité bude také propojení diskuse o limitech finanční perspektivy, reformách strukturálních fondů a prioritách Evropské unie v jednotlivých politikách.
Celkově lze říci, že první zasedání Evropské rady, jehož se Česká republika účastní jako plnoprávný člen Evropské unie, má před sebou náročnou agendu. Zároveň vás však mohu ujistit, že i já osobně a celá česká delegace jsme na jednání dobře připraveni.
Děkuji vám. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane premiére. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které v tuto chvíli mám dvě písemné přihlášky, a to pana kolegy Jana Zahradila a pana poslance Davida Šeicha. Prvně jmenovanému tedy uděluji slovo.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji vám, pane předsedající. Obdrželi jsme písemný materiál vlády, který se týká plánovaného postupu vládních zástupců na Mezivládní konferenci k budoucímu uspořádání Evropské unie.
***