(15.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Základní je zvlášť novela zákona o České konsolidační agentuře. Agentuře se navrhuje povolit nabývání úplatných aktiv jen do konce roku 2006 a i před touto dobou se navrhuje omezit možnost jejich nabývání tak, aby až na určité výjimky toto nabývání schvalovala vláda a přesuny aktiv v rozsahu vyšším než 1 miliarda korun schvalovala přímo Poslanecká sněmovna. S tím souvisí i novela zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, do níž se tato působnost sněmovny doplňuje. Domnívám se, že se jedná o výrazné a významné opatření, kterým se sníží pravděpodobnost převádění dalších nebonitních aktiv do České konsolidační agentury, a umožní nám to přistoupit ke druhém kroku, kterým bude celkové ukončení činnosti konsolidační agentury a také uzavření povinnosti financovat ztrátu České konsolidační agentury prostřednictvím státního a veřejných rozpočtů.
Proto na tento návrh, který přijal rozpočtový výbor, navazuje i zákon o dluhopisovém programu na pokrytí celé v tuto chvíli aktuální vyčíslené ztráty České konsolidační agentury.
Tolik v tuto chvíli vše na úvod druhého čtení. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane místopředsedo. Tento návrh jsme přikázali také rozpočtovému výboru a usnesení je obsaženo v sněmovním tisku 556/1. Prosím zpravodaje pana poslance Miroslava Kalouska.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás informoval, že na své 27. schůzi 14. dubna rozpočtový výbor přijal usnesení č. 355, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout novelu vládního zákona o rozpočtových pravidlech ve znění pozměňovacích návrhů, které máte uvedeny v příslušném tisku. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Ptám se - prosím pan poslanec Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Nechci příliš zdržovat. Pokládám za svoji povinnost v obecné rozpravě vysvětlit důvod poměrně kontroverzního návrhu, proč rozpočtová pravidla navrhují, aby ztráta konsolidační agentury se nepromítala v budoucnosti v bilanci návrhu státního rozpočtu.
Dovolím si osvěžit vaši paměť. Do roku 2000 byly ztráty této transformační instituce řešeny mimo bilanci státního rozpočtu, rozpočtovými pravidly platnými od 1. 1. 2000 se naopak začaly promítat do bilance. Skutečný strukturální deficit předtím ani potom nebyl ani větší, ani menší, ale účetně samozřejmě vykazovala bilance státního rozpočtu jiná čísla. Metodicky je tento dosud platný způsob jistě správný, protože zcela zprůhledňuje hospodaření veřejných rozpočtů jako celku, ovšem za předpokladu, že tomu opravdu všichni rozumíme.
Jsou dva zásadní důvody, pro které se vláda - a já tento návrh velmi podporuji - rozhoduje navrhnout, aby ztráta konsolidační agentury šla mimo bilanci. Tím prvním důvodem je, že za celé čtyři roky, kdy je aplikována dosavadní praxe, se nepodařilo tento krok učinit veřejně srozumitelným. Myslím, že se to dá dostatečně demonstrovat na příkladu jedné naší bývalé kolegyně, která možná dodnes je přesvědčena, že snižovat deficit státního rozpočtu ze 160 na 115 miliard - a žádným pedagogickým úsilím se nepodařilo ji přesvědčit, že tím nesnížila dluh veřejných rozpočtů, ale naopak zvýšila náklady dluhové služby, a že k žádné úspoře nedošla. Naskýtá se tady otázka, pokud to nedokážeme vysvětlit ani sami sobě v tomto orgánu, který je suverénem vůči schvalování státního rozpočtu, těžko můžeme mít ambici sdělit to srozumitelně veřejnosti.
Tím druhým důvodem je důvod podstatně vážnější a to je pokušení jakékoliv vlády během rozpočtového roku použít proporci vymezenou pro úhradu ztráty konsolidační agentury pro své vlastní výdaje, které by vláda ráda použila v tom daném roce. Uvedu to na příkladu letošního roku.
V letošním roce je zákonem o státním rozpočtu schválen deficit ve výši 115 miliard korun a 19 miliard korun je úhrada ztráty konsolidační agentury - v rámci tohoto čísla 115. A teď prosím, abychom všichni dokázali vnímat rozdíl těchto peněz. Těch 19 miliard korun jsou peníze, které byly už dávno v minulosti virtuálně utraceny. To nejsou živé peníze, které má vláda k dispozici. Vláda má k dispozici z toho deficitního financování pouze 115 minus 19. Jakákoliv vláda, nejenom v tomto roce, v roce příštím, pokud bude ztráta konsolidační agentury promítána přes bilanci státního rozpočtu, bude vždycky v pokušení si do té proporce těch mrtvých peněz, které nemá k dispozici, sáhnout a prostým rozpočtovým opatřením snížit úhradu ztráty konsolidační agentury, což - jak se nám nikdy nepovedlo vysvětlit bývalé kolegyni - není žádná úspora, ale jenom odklad splátek a zvýšení disponibilních živých prostředků pro ten daný rok, tedy nic jiného než zvýšení faktického deficitu schváleného pro ten daný rok. A to, co je na tom zásadní, je, že nikoliv rozhodnutím Poslanecké sněmovny, suveréna, který schvaluje systém o státním rozpočtu, ale pouhým rozhodnutím vlády plus rozpočtového výboru, což je orgán sněmovny, který je k takovýmto rozpočtovým opatřením pověřen.
Já si opravdu nepřeji, aby jakákoliv vláda kdykoliv v budoucnu byla vystavena takovémuto pokušení, a proto na základě těchto dvou příkladů, které jsem si dovolil demonstrovat, pokládám za naprosto správné, že ztráta konsolidační agentury přestane být promítána přes bilanci státního rozpočtu, což absolutně neznamená snahu o ukrytí nárůstu veřejného dluhu. To číslo bude zveřejněno, to číslo bude veřejně diskutováno a to číslo bude zcela veřejně připočítáno ke státnímu dluhu, se kterým se Česká republika musí vyrovnat. Ale ta snaha oddělit při diskusi o státním rozpočtu diskusi o penězích, které smějí být utraceny v budoucnu, a diskuse o penězích, které bohužel už byly v budoucnu utraceny, ta snaha je správná a já ji doporučuji.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu předsedovi. Probíhá obecná rozprava. Ptám se, kdo další - pan poslanec Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře financí, vážené kolegyně a kolegové. Já jsem původně nechtěl k tomuto tématu vystupovat v rámci druhého čtení, protože považuji tuto problematiku za prodiskutovanou v prvním čtení, ale rád bych reagoval na vystoupení pana předsedy rozpočtového výboru, který se nám zde teď poměrně obsáhle snažil vysvětlit, proč vlastně vládní koalice navrhuje metodickou změnu při vykazování ročních výdajů státního rozpočtu.
Chtěl bych říci, že s ním ne zcela souhlasím, protože ten návrh, který nově znovu vrací situaci před rok 2000, kdy ztráta konsolidační agentury nebyla součástí výdajů státního rozpočtu, a výdaje státního rozpočtu tak byly značně zkreslené, tak tento návrat k této praxi před rok 2000 považuji za nevhodný, protože jakkoliv metodika sestavování státního rozpočtu může být pro občany a některé kolegy nepřehledná, tak to zároveň neznamená, že bychom před občany měli skrývat skutečný výsledek hospodaření státu a zejména skutečné výdaje, které stát naplánoval a které stát v daném fiskálním roce utratil.
***