(17.00 hodin)
(pokračuje Špidla)
Závěrem lze tedy shrnout, že Česká republika ve své daňové politice neprovádí daňový dumping. Lze konstatovat, že naše daňová politika je srovnatelná s daňovou politikou ekonomicky vyspělých zemí a Česká republika nemíní provádět daňový dumping, nemíní provádět daňový dumping, a nijak zásadně se proto neodlišuje od ostatních politik.
Postupné změny ve zdanění firem, pokles sazeb - zdůrazňuji, že to je výrazný pokles sazeb ze 32 na 24 procent - zrychlení odepisování povedou dlouhodobě k lepším podmínkám pro ekonomický růst. Důsledek - 17,6 procenta efektivní daňová kvóta a růst zaměstnanosti.
Důležitější než snižování daňových sazeb je pro přilákání zahraničních investic zdravý hospodářský růst, dobře fungující veřejná správa, soudnictví, transparentní prostředí, omezování korupce a šedé ekonomiky. Zejména poslední zmíněný problém je do nejbližších let velkou výzvou. Je připravena řada opatření v oblasti legislativní i organizační. Stát nemůže být nečinný a poskytovat nepoctivým podnikatelům neoprávněnou výhodu ve smyslu neplacení daní.
Dámy a pánové, trvám na výroku, že Česká republika má svou vlastní a samostatnou daňovou politiku, že považuje daňový dumping za riziko i pro sebe. Konstatuji, že neexistuje vazba mezi rozvojem společnosti a výší daňové sazby, kterou bychom mohli považovat za přímou. Konstatuji, že země, jako je Švédsko, které má nejvyšší souhrnnou daňovou kvótu, současně je zemí nejméně zkorumpovanou, současně je zemí, která je na špičce konkurenčního žebříčku, ergo všechny přímočaré ideologické úvahy o tom, že od výše daně se odvíjí celková efektivita společnosti, jsou myšlenky, které nejsou prokazatelné. Dá se doložit, že země s mimořádně nízkou daňovou kvótou mají mimořádně vysoký podíl chudoby, a bohužel mezi tyto země v evropském kontextu patří i Finsko.
Dámy a pánové, považuji za samozřejmé, že Česká republika bude sledovat svoji politiku v daňové oblasti, že se nevydá cestou bezhlavého snižování daňových sazeb, a považuji za zcela přijatelné, aby se i v rámci EU vedla debata o daňové politice jako celku a hledaly se co nejvýhodnější mixy mezi daňovými politikami v jednotlivých daňových systémech.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády. Kolegyně a kolegové, přestože uplynula doba, která je určena pro interpelace na předsedu vlády, přesto jednací řád umožňuje interpelujícímu poslanci, aby i po uplynutí této lhůty mohl podat ještě doplňující otázku, takže se ptám pana poslance Nečase, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážený pane předsedo vlády, před dvaceti lety Švédsko z hlediska hrubého domácího produktu na hlavu podle parity kupní síly o dvacet procent přesahovalo průměr Evropské unie. Dneska totéž Švédsko je díky vysokému zdanění pod průměrem ekonomické výkonnosti Evropské unie, nemluvě o tom, že samozřejmě představa, že dosáhneme švédské ekonomické výkonnosti výší švédských daní, je představa velice nebezpečná, a v tomto pojetí se má Česká republika díky vám ještě zřejmě na co těšit.
Ale přesto, vy jste uvedl výrok: "Harmonizace daní je výhodná." Znovu se vás táži: Je to váš názor, je to názor sociální demokracie, nebo je to názor celé vládní koalice? A můj druhý dotaz, na který jste opět neodpověděl, a který tudíž opakuji. Vzhledem k tomu, že Maďarsko, Polsko a Slovensko má nižší daňovou kvótu, má nižší korporátní daň než Česká republika, domníváte se, že Maďarsko, Polsko a Slovensko provádí daňový dumping vůči České republice?
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji panu kolegovi Nečasovi. Prosím, pane předsedo.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Neprováděl jsem rozbor daňových systémů jednotlivých států, a proto se k nim nebudu vyjadřovat. Obecně konstatuji, že existuje riziko spirály daňové konkurence a že tato spirála je schopna narušit sociální soudržnost České republiky a středoevropských nebo evropských států, a proto to považuji za nesprávné.
Konstatuji, že ve věci daní není žádné stanovisko vlády. Přesto konstatuji zcela zřetelně, že považuji, a také jsem to tak vždy formuloval, za zcela přirozené, že je možné vést evropskou debatu o různém přibližování daňových systémů a zamezení daňové konkurence. Této debatě se přitom neuzavírám z jednoduchého důvodu, že mohou existovat okolnosti, za kterých bude pro Českou republiku výhodná. Odmítám se uzavírat čemukoliv, co pro nás znamená dobrou cestu, z čistě ideologických předsudků.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády a končím interpelace na předsedu vlády.
Dalším interpelujícím bude pan poslanec Ivan Langer. Nikoliv už na předsedu vlády, ale jako interpelující poslanec na ministra spravedlnosti Karla Čermáka. Byl vylosován jako devátý, a tedy po minulém týdnu nastupuje při dnešním jednání jako první interpelující na ministra vlády ČR, a to ve věci překladů acquis communautaire. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážený pane ministře, v roce 1996 podali představitelé České republiky přihlášku ke členství v Evropské unii. Náš právní řád proto již léta čelí legislativní smršti, následně tedy zejména sociální demokracie, odůvodňované právě a jen nutností nejprve aproximace, posléze implementace právního řádu našeho a řádu práva evropského. Svůj názor, jakým způsobem se tak dělo, jsem sdělil již několikrát a nebudu jej opakovat.
Jen stručně chci připomenout, že náš právní řád po tomto legislativním úsilí rozhodně není přehledným, srozumitelným, vnitřně logicky propojeným systémem. A kromě toho navíc, a to je předmět mé interpelace, je veřejně známou skutečností, že ke dni vstupu není dokonce ani dokončen překlad acquis communautaire.
Cestou této interpelace se vás proto táži na připravenost na novou situaci členství České republiky v Evropské unii v resortu, za který jste vy ústavně zodpovědný, tedy kdy bude překlad dokončen, jak je zajištěno, že je k dispozici všem soudům a soudcům v ČR, jak je zajištěna odborná připravenost těch, kteří na základě již platného acquis communautaire budou muset rozhodovat, a zda vy osobně můžete prohlásit a zaručit, že zejména naši soudci jsou schopni dostát plně všem povinnostem soudce členské země EU, které mimo jiné obnáší i schopnost aplikace evropského práva. Děkuji za odpovědi.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má ministr spravedlnosti pan Karel Čermák.
Ministr spravedlnosti ČR Karel Čermák Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, nebudu se zabývat všeobecnými problémy českého právního řádu v tuto chvíli, ale budu se věnovat hlavnímu problému, který vznesl pan místopředseda Langer. Jde o zajišťování a koordinaci překladů acquis communautaire v České republice.
Zajišťování a koordinace překladů je u nás v gesci Úřadu vlády ČR, konkrétně jeho koordinačního a revizního centra odboru kompatibility. Povinnost tohoto centra zajistit a koordinovat překlady se vztahuje na všechny akty a opatření Evropských společenství nebo Evropské unie, jak byly přijaty do okamžiku vstupu ČR do EU, tedy do 30. 4. 2004. Dnem 1. 5. 2004 povinnost zajišťovat překlady přijatých norem evropského práva a dalších dokumentů přešla na bruselské struktury.
***