(16.10 hodin)
(pokračuje Špidla)
Dále též zdravotnictví a sociální péče, ostatní veřejné a sociální služby, z podnikatelské sféry pak činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu, ubytovací a stravovací služby a doprava a spoje. Přitom uvnitř průmyslu probíhají stále velké přesuny a vyskytují se zde jak odvětví s klesajícím, tak i rostoucím počtem pracovníků. K největšímu snižování zaměstnanosti dochází v těžbě nerostných surovin, ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody, v rámci zpracovatelského průmyslu výrobky z usní a ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků.
Významnější růst byl zaznamenán pouze ve výrobě pryžových a plastových výrobků, ve výrobě papíru, vydavatelství a tisku. Vzhledem ke stále nadprůměrnému podílu průmyslu na celkové zaměstnanosti ve srovnání s členskými i přistupujícími zeměmi EU lze předpokládat, že zaměstnanost v tomto odvětví se bude i nadále snižovat, i když vzhledem k industriálním tradicím ČR se může později ustálit na vyšší úrovni než v ostatních zemích. To předpokládáme.
Z hlediska udržení, resp. zvyšování celkové zaměstnanosti je tedy důležité vytváření podmínek pro rozvoj různorodých odvětví placených služeb, zejména malých a středních podniků.
Hlubší restrukturalizace ekonomiky spojená s rychlým růstem produktivity práce bude ještě v nejbližších letech pokračovat. Z těchto důvodů bude nutné plynule nahrazovat úbytek pracovních míst v tradičních odvětvích jejich přírůstkem v nových odvětvích, zejména ve službách. V několika nejbližších příštích letech nelze proto očekávat výrazný pokles nezaměstnanosti, ale dá se předpokládat výrazné zrychlení hospodářského růstu. Alespoň některé analýzy o tom takto hovoří.
Hospodářská politika bude muset manévrovat mezi podporou konkurenceschopnosti a rychlého růstu produktivity práce a podporou zaměstnanosti. Krátkodobě může mezi těmito cíli existovat rozpor, takže bude přetrvávat potřeba přibrzďování nárazového propouštění, které nelze plynule vstřebávat. Ochrana pracovníků před příliš tvrdými sociálními důsledky se týká jak nezbytných sociálních programů v ohrožených odvětvích a regionech, tak i podmínek privatizace stále ještě plně nebo částečně státních podniků nebo existujících veřejných podniků, např. některé uhelné společnosti. Dlouhodobě však uvolňování stále ještě existující přezaměstnanosti zabránit nelze, a ani to není naším záměrem, a to tím spíše, že zejména v prvním období transformace byl tento proces uměle zdržován. Působilo zde více faktorů:nastavený zpočátku příliš měkký měnový kurs usnadňující přechod na západní trhy, avšak konzervující současné výroby, zvolené formy privatizace, které místo motivace k restrukturalizaci podniků vedly ke spekulacím s majetkem, křížovému vlastnictví bank a investičních fondů, tzv. bankovní socialismus apod. Také objektivní podmínky - průmyslově předimenzované ekonomiky obsluhujících jako kovárny a strojírny autarkický a technicky zaostávající trh RVHP. To vše činilo restrukturalizaci tradičních podniků obtížnější než v zemích, kde se budovala odvětví na zelené louce - viz zmiňované Maďarsko. Česká republika tehdy ztratila svůj náskok v úrovni produktivity práce před ostatními středoevropskými zeměmi. Konstatuji - v devadesátých letech.
Překonání ekonomické, technologické a znalostní mezery za vyspělými zeměmi, které je podmínkou postupného vyrovnávání životní úrovně, lze řešit pouze akcelerací růstu produktivity práce, pro který je hlavním zdrojem silný dynamický rozvoj lidského kapitálu. V daných podmínkách lze dohánět vyspělé ekonomiky pouze tehdy, podaří-li se využít historicky daných předpokladů k rychlejšímu odstranění znalostní mezery investicemi do lidského kapitálu a lepší motivaci ke zvyšování vzdělanosti a kvalifikace.
I když míra nezaměstnanosti je v České republice průměrná, nepatří k nejvyšším a Česká republika nepatří k nejvíce postiženým zemím, jak se v tisku traduje, je vzhledem k těžkým sociálním důsledkům nejzákladnější prioritou hospodářské politiky její podstatné snížení, a to v obecné mezinárodně srovnatelné míře alespoň v úrovni pod 5 procent. Týká se to především strukturální nezaměstnanosti stoupající v důsledku rychlé restrukturalizace. Tento cíl je však dosažitelný až v delším časovém horizontu. V nejbližších letech je reálné alespoň zadržet další vzestup a dosáhnout poklesu.
Perspektivní a dlouhodobé řešení je nutné hledat v novém pojetí aktivní politiky zaměstnanosti, v celkovém zpružnění trhu práce, jakož i v infrastrukturních investicích směřovaných zejména do regionů s vyšší nezaměstnaností.
Možná by pro vás bylo zajímavé, abychom si porovnali míru nezaměstnanosti v jednotlivých zemích. Česká republika má v roce 2003 podle Mezinárodní organizace práce podle mezinárodní klasifikace míru nezaměstnanosti 7,6 %, Maďarsko 5,8 %, Polsko 19,3 %, Slovensko 17,2 %, evropská patnáctka 8 %. Česká republika z hlediska míry nezaměstnanosti je zemí s mírně podprůměrnou mírou nezaměstnaností ve srovnání s evropskou patnáctkou, avšak považujeme tuto míru nezaměstnanosti za míru, kterou je nutné snížit.
Vzhledem k tomu, že rok 2004 je prvním rokem působení první etapy veřejných financí, byla i vláda již od počátku roku ve sdělovacích prostředcích bombardována desítkami tisíc nebohých podnikatelů, kteří nevydrželi tlak zvyšující se daňové zátěže ordinované jim nynější vládou a skončili s podnikáním. - To je citát. Permanentně se objevovalo číslo 20 a místy i 30 tisíc takto postižených osob.
Znovu sděluji, že jsem uvedl chybný údaj vlivem chybného podkladu, za což se omlouvám. Údaje, které teď budu uvádět, jsou údaje, které jsou pečlivě korigované.
Mezi těmi, kteří takto hájili zájmy malých a středních podnikatelů, byli zástupci nejen profesních svazů, Hospodářské komory, ale myslím si, že i zástupci ODS, jejichž reprezentanti jako první vypustili tato nesmyslná čísla do oběhu.
Informace o počtech osob samostatně výdělečně činných s různě definovaným předmětem je obsahem tří oficiálních databází: databáze České správy sociálního zabezpečení, která zahrnuje informace o počtech osob samostatně výdělečně činných. Data se publikují vždy na konci roku. Dále databáze Ministerstva průmyslu a obchodu, statistika živnostenských povolení. I zde se publikují stavy vždy ke konci roku. Nejsou známy informace k 31. 12. 2003. Navíc se při pohybu nedá rozeznat, zda dané živnostenské povolení bylo aktivní, nebo spící. Dále je to databáze ČSÚ - zaměstnanost i nezaměstnanost v České republice podle výsledku výběrového řízení a šetření pracovních sil. Jedná se o statistiku čtvrtletní a její výsledky za první čtvrtletí roku 2004 jsou známy od konce dubna 2004. Znamená to, že všechna čísla, která byla uváděna předtím, nečerpala ze žádné oficiální databáze a byla pravděpodobně čistě vymyšlená.
***