(15.20 hodin)
(pokračuje Musílková)

Je to A - a nebylo řečeno B. Neřekl totiž, že šlo o zakázku z roku 1998, kdy byla zadána a kdy se na pojišťovnu ještě nevztahoval zákon o zadávání veřejných zakázek, kterým se ovšem pojišťovna dobrovolně již tehdy řídila. Neřekl také, že nabídky byly hodnoceny podle více kritérií, nejen podle ceny, a že nižší cenu nabídla společnost, u níž součástí nabídky nebyl software a instalace. Pokud by se připočítala jejich cena, byly by celkové náklady ještě o milion korun vyšší než u vítěze.

Jaký z toho udělat dílčí závěr? Někdy mám pocit, že pan ministr vlastně nekritizuje a nehodnotí Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Kritizuje a hodnotí fungování celého systému zdravotnictví, včetně vlastního ministerstva. Chce tedy říci, že ministerstvo neplní dlouhodobě své funkce? Že je asi problém ministerstvo spravovat, a věřím panu ministrovi, že to je složité, je možné vidět i na vyjádřeních ministerstva k cizím legislativním návrhům.

Ministerstvo má asi nějaký problém, když k novele úpravy evidence pobytu občanů napíše, že nemá připomínek. Nebýt zásahu naší pojišťovny, systém veřejného zdravotního pojištění by byl odříznut od údajů z evidence obyvatel a zákon o pojistném by částečně přestal pracovat a vůbec fungovat. Ministerstvo o tom nemělo tušení.

Co si myslet o tom, když ministerstvo nereagovalo ani na novelu zákona o soudních exekutorech? Pojišťovna je dnes podle této novely povinna sdělovat exekutorům údaje pro vedení exekuce, a to na náklady veřejného zdravotního pojištění. Náklady na informaci o jednom dlužníkovi pro exekutora jsou v kalkulacích asi 90 korun a těchto informací poskytujeme měsíčně tisíce. Jen na ústředí jich bylo k dnešnímu dni od konce loňského roku přes třicet tisíc. Jsme také povinni exekutorům sdělit číslo účtu, ze kterého je nám placeno pojistné. Pokud to uděláme - a jsme k tomu povinni - do skončení exekuce od dlužníka nedostaneme pojistné. Ministerstvo v tom bohužel žádný problém nevidělo.

Kde se nás přímo dotýká absence práce ministerstva, je v otázkách přípravy mezinárodních smluv, které zahrnují poskytování a úhradu zdravotní péče a především ve věci přistoupení České republiky k Evropské unii. Pro Českou republiku bylo připuštěno nevýhodné správní ujednání se Slovenskem, podle něhož slovenská strana hradila českým poskytovatelům podle seznamu výkonů v ceně pro nesmluvní zařízení, zatímco česká strana obecně podle slovenských předpisů. Změna předpisů na Slovensku vedla k tomu, že například za dvoudenní hospitalizaci Čecha bychom museli zaplatit něco mezi 25 tis. až 98 tis. korun. Ministerstvo to nevidělo, ovšem soudní spory ještě neskončily, které se těchto kauz týkají. Teprve pod naším tlakem se ministerstvo pokoušelo o řešení. A ve vztahu k EU byla prakticky celá režie přistoupení v oblasti zdravotního pojištění na Všeobecné zdravotní pojišťovně a ostatních pojišťovnách, které ve své režii včas vytvořily Centrum mezistátních úhrad jako své sdružení, čímž je Česká republika schopna provádět komunitární předpisy o sociálním zabezpečení pro oblast zdravotního pojištění.

Ministerstvo bohužel svou neúčastí přispělo k vyčerpávání rozpočtu veřejného zdravotního pojištění a k likvidaci rezerv, pokud ještě v pojišťovnách jsou. Řada věcí dosud vyřešena není, především v oblasti účasti v systému veřejného zdravotního pojištění.

Jenom pro zajímavost. Například s cizincem, který se v České republice nechá zaměstnat podle dohody o pracovní činnosti, byť i za symbolickou částku 450 korun měsíčně, přijdou do našeho českého systému i jeho nezaopatření rodinní příslušníci. Podle vystoupení pana ministra je ale zjevně důležitější, na jakém papíře vychází náš časopis Pohoda, byť všechny zdravotní pojišťovny časopis vydávají.

Neznalost je bohužel obsažena i v kritice pojišťovny za to, že nezměnila svou organizaci a strukturu v návaznosti na změnu úlohy Všeobecné zdravotní pojišťovny v důsledku změny administrativního uspořádání České republiky. Tím se ale úloha naší pojišťovny nijak nezměnila. Je jí i nadále provádění veřejného zdravotního pojištění. Organizace a struktura naší pojišťovny je dána zákonem, takže bez novely zákona nelze nic změnit. Přesto pojišťovna pověřila vybrané ředitele okresních pojišťoven koordinací postupu ve vztahu ke krajským institucím a máme od loňského roku připravenu reorganizaci. Čekáme pouze na schválení zákona.

Trvám však na tom, že pojišťovna je zde pro pojištěnce, jim musí sloužit a jejich potřebám přizpůsobovat svou práci, včetně umístění provozoven. Pojišťovna chce být u pojištěnců bez ohledu na to, jak se jim státní správa vzdaluje.

Dovolte mi říct, že ministerstvo podle našeho názoru má problém i s vlastní normotvorbou. Příkladem jsou dopisy spojené s přípravou prováděcích předpisů k současně projednávanému návrhu novely zákona o pojistném, v otázkách sdílení rizika nebo, chcete-li, v otázkách přerozdělování pojistného. Cituji z dopisu, který jsem obdržela: "V návaznosti na předchozí dopis bych vás chtěl požádat o urychlené předložení návrhu předmětné vyhlášky. Zároveň laskavě připojte návrh odůvodnění a modelaci dopadů atd. Považujeme za nutné, aby návrh byl Ministerstvu zdravotnictví předán nejpozději do…"

To, co Ministerstvo zdravotnictví chce od naší pojišťovny, je práce, za kterou jsou úředníci ministerstva placeni z peněz daňových poplatníků a která má být smyslem jejich existence. Naše pojišťovna je připravena poskytnout veškerou součinnost a pomoc, ale nemůžeme převzít gesci za zpracování vyhlášek, které patří na ministerstvo. Namísto řádné práce aparát využívá nepřipravenost ministra, protože je velmi krátce ve svém úřadu, a předkládá vám jeho prostřednictvím nepravdivé nebo nepřesné informace. Řešit tuto situaci - pan ministr ve své řeči řekl, že nepovažuje za nutné, nicméně dnes jsem četla v tisku, že si tuto situaci uvědomuje.

Naopak se zde říká, že je nutné se pozastavit nad marginálním růstem počtu zaměstnanců v pojišťovně, jíž jsou ovšem právními předpisy svěřovány stále nové a nové úkoly a která má jedny z nejnižších provozních nákladů mezi srovnatelnými zdravotními pojišťovnami v EU, které se pohybují od 6 do 12 procent - naše náklady jsou do 3,5 procenta. Jsou zcela transparentní. Jejich celková výše a použití jsou každoročně uveřejňovány ve výročních zprávách, mimoto jsou kontrolovány správními a dozorčími radami se zastoupením zaměstnavatelů a veřejnosti. Navíc z takto nízkých provozních výdajů se poskytují zdarma i služby, za které se v Evropě často platí - za registrace, za administrace případů, vyúčtování přes pokladnu apod.

Bylo by to jen na stejné úrovni argumentace, ptát se na provozní náklady Ministerstva zdravotnictví, dostupné informace o jejich využití a co za ně ministerstvo nabízí. Myslím, že do takových úrovní není třeba zacházet.

Dovolte mi také vyslovit několik vět k účasti pojišťovny v systému IZIP, rovněž panem ministrem napadaném. Dovolím si říci, proč pojišťovna podporuje systém IZIP. Je to systém, který využívá moderních informačních technologií pro vzájemnou informovanost poskytovatelů zdravotní péče o výkonech poskytovaných našemu pojištěnci neboli pacientovi a podporuje tak právo pacienta na informovaný souhlas s poskytováním zdravotní péče, neboť jen takto kompletně informovaný lékař může pacienta úplně a správně poučit, poskytnout mu ze stejného důvodu kvalitní péči, předcházet duplicitám, a tím de facto pacienta chránit. Již dříve jsem řekla, že pojišťovna staví pojištěnce na první místo, a podporu tohoto projektu považujeme jen za důkaz takového přístupu.

Jen pro zajímavost. Právě v těchto dnech byl tento projekt vybrán mezi dvanáct nejlepších projektů v oblasti eHealth Evropskou komisí. Dle sdělení Ministerstva financí ČR se jedná o první projekt z České republiky, jemuž se dostalo takto prestižního ocenění před Evropskou komisí. O tento systém projevilo zájem hned několik zdravotních pojišťoven a ministerstev zdravotnictví ze zemí Evropy. Zdá se, že je to po dlouhé době jedno z řešení, která nepřicházejí z Evropy k nám, ale naopak od nás do Evropy. Mám za to, že pojišťovna podporou tohoto projektu míří do budoucnosti.

Dovolte mi říci, že kritika pronesená v posledních dnech a před týdnem měla zcela opačný účinek. Za poslední týden se do tohoto projektu přihlásilo tolik lidí co jindy za měsíc - a já bych tady chtěla za dobrou reklamu pro naše pojištěnce poděkovat. (Potlesk v pravé části sálu.)

Opakovaně jsem připomínala a znovu připomínám, že správě veřejného zdravotního pojištění a celému tomuto poměrně složitému systému musí ten, kdo chce rozhodovat, detailně rozumět.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP