(14.50 hodin)
(pokračuje Holáň)
Za třetí - k otázce souladu s článkem 32 Listiny. Z existence práva dětí na rodičovskou výchovu a péči nelze vyvozovat automatickou povinnost rodičů vychovávat a pečovat o své děti. K výchově a péči o děti nelze rodiče nutit. V opačném případě by neexistovaly kojenecké ústavy a dětské domovy. Institut utajených porodů nabízí řešení právě v těch případech, kdy rodičovská odpovědnost selhává a rodiče o dítě nejeví zájem. V takovém případě chceme alespoň docílit toho, aby dítě dostalo šanci se narodit.
Za čtvrté. Stran práv otce dítěte lze odkázat na koncepci zákona o umělém přerušení těhotenství, které s otcem dítěte také nepočítá. Podle našeho názoru ani není důvod, vždyť jak k potratu, tak k utajenému porodu se žena rozhoduje zejména též proto, že otec dítěte o ně nejeví zájem. Bylo by tedy absurdní podmiňovat přistoupení k utajenému porodu vyjádřením, nebo dokonce souhlasem otce, který navíc ve většině případů není znám. Nesvědčí-li takovému otci domněnka otcovství, nic mu nebrání, aby se svých práv k dítěti domáhal soudní cestou. Tak by musel koneckonců postupovat i v případě, že by se o utajený porod nejednalo. Jiná situace ovšem nastává, pokud určitému muži svědčí domněnka otcovství, například manželu nebo bývalému manželu matky. V takovém případě je třeba uznat, že utajení porodu by bylo vážným zásahem do jeho práv, a proto jako jednu z podmínek utajeného porodu zakotvujeme skutečnost, že se nejedná o domněnku otcovství.
Za páté. Námitku ohledně přístupu ke zdravotnické dokumentaci odstraňujeme tím, že od zdravotnické dokumentace, k níž bude mít zdravotnický personál po dobu hospitalizace neomezený přístup, oddělujeme osobní údaje matky, které budou již po dobu hospitalizace podléhat režimu utajení. Po ukončení hospitalizace se zdravotnická dokumentace o osobní údaje matky doplní a zapečetí.
Za šesté. Pokud se týče případných problémů spojených s úhradou péče zdravotní pojišťovnou, jedná se podle našeho názoru o technický problém, který lze odstranit dílčí změnou vnitřního systému pojišťoven.
Za sedmé. V návaznosti na diskusi s odbornou veřejností jsme došli k závěru, že zřízení registru zvláštní zdravotnické dokumentace není z hlediska vytvoření a fungování systému utajených porodů nutné. Naopak by v takovém případě existovalo riziko vyzrazení údajů v registru shromažďovaných.
Významnou roli sehrála diskuse ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, kde byl také připraven podstatný pozměňovací návrh.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Předložený návrh jsme v prvním čtení přikázali výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Usnesení máme jako sněmovní tisk 414/4. Prosím pana poslance Jaroslava Krákoru, aby nám podal informaci z jednání výboru. Prosím.
Poslanec Jaroslav Krákora: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor pro sociální politiku a zdravotnictví se na své 23. schůzi konané dne 14. 4. 2004 zabýval touto problematikou a doporučuje Poslanecké sněmovně, aby ve znění pozměňovacích návrhů vyslovila souhlas s návrhem poslanců Viléma Holáně, Josefa Janečka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 414. Tyto pozměňující návrhy vám byly dány na lavice jako sněmovní tisk 414/4.
Já bych si ještě dovolil vyjádřit se k tomu jako zpravodaj. Jak řekl můj předřečník pan poslanec Holáň, tak materiál původně podaný ve sněmovně měl řadu nedostatků. Já jsem jich tam uváděl asi sedm a mohu říci, že skupina, která se tímto návrhem zákona zabývala, prakticky všechny tyto nedostatky odstranila a zbyly tam pouze drobné nedostatky spíše technického rázu, jako je archivování dokumentace, event. úhrada od zdravotní pojišťovny.
Jinak se dá říci, že zobrazení v tomto zákoně případné záchrany dětského života je jednou z nejvyšších hodnot, a já si myslím, že bychom se k tomu měli přiklonit.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji vám, pane poslanče. Sdělím, že tento návrh iniciativně projednal také petiční výbor. Máme usnesení z jeho jednání jako tisk 414/3. Paní zpravodajka Rujbrová nám může podat zprávu o jednání petičního výboru. Prosím.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji, pane předsedo. Petiční výbor přijal na své 25. schůzi dne 11. února usnesení č. 124, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout usnesení, kterým Poslanecká sněmovna zamítá poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a související zákony. Současně mě výbor pověřil, abych vám podala zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona.
Současně se hlásím do rozpravy, abych mohla tento návrh v rozpravě tlumočit.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, slyšel jsem přihlášku. To jsou všichni zpravodajové. V této chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se již vlastně přihlásila paní poslankyně Rujbrová. Může v rozpravě vystoupit jako první.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Kolegyně a kolegové, petiční výbor projednával sněmovní tisk 414 na svém výjezdním zasedání. K projednávání tohoto návrhu si přibral odborníky z Právnické fakulty v Brně i z justiční praxe. Velmi široce jsme diskutovali nad možnými dopady návrhu, tak jak nám je kolegové Holáň a další ve své poslanecké iniciativě předložili.
Naši konzultanti nás upozornili na celou řadu problémů, z nichž o některých se již zde pan poslanec Holáň ve své úvodní řeči zmínil. Nejsem zcela přesvědčena, že se všemi se návrh ve formě pozměňovacích návrhů zcela vypořádal. Pokud se například dotkl otázky zákonné domněnky otcovství, tak bych chtěla poukázat na to, že i muž, který není za matku nenarozeného dítěte provdán, má k tomuto dítěti práva, pokud se cítí otcem, velmi obtížně řešitelná v případě té verze zákona, která nám je navrhována.
Byli jsme upozorňováni na problémy z oblasti genetiky, z oblasti transplantačních programů, ale i na problémy daleko závažnější, a jak vyplynulo z diskuse, v praxi ne zcela výjimečné. Představte si situaci, kdy dítě, které je produktem anonymního porodu, se následně stane předmětem osvojení, což lze důvodně předpokládat. Může se stát - a skutečně nám odborníci potvrdili, že takové případy v praxi existují - že v této rodině se narodí další dítě. Může se stát, že posléze dojde k navázání vztahů mezi sourozenci sice pokrevními, leč právně takzvaně volnými. Může se stát, že dojde v budoucnu k založení manželství mezi bratrem a sestrou, kteří o tom fakticky nevědí.
Ve mně to vzbuzuje pochybnosti stejně jako některé z dalších návrhů, protože pokud bych zrekapitulovala tyto návrhy ve své (?) posloupnosti, a jde vesměs o návrhy ze strany poslanců KDU-ČSL, tak bychom podle těchto návrhů měli zakázat potraty, umožnit anonymní porody, velmi zjednodušit a zformalizovat osvojení. Ano, možná tím do jisté míry vyřešíme natalitu. Na druhé straně bych se bála, zda se potom děti nestanou obchodním artiklem.
***