(10.00 hodin)
(pokračuje Němcová)
Budeme hlasovat o vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, a to v hlasování pořadové číslo 86. Zahajuji toto hlasování a táži se vás, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování s pořadovým číslem 86. Z přítomných 146 pro 46, proti 91. Návrh nebyl přijat.
Budeme tedy hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu zákona. Rozhodneme o tomto návrhu v hlasování s pořadovým číslem 87, které jsem zahájila, a táži se vás, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování skončilo. Z přítomných 146 pro 43, proti 95. Ani tento návrh nebyl přijat.
Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má prosím někdo jiný návrh? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 88. Táži se, kdo je pro tento návrh na přikázání. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 88 skončilo. Z přítomných 146 pro 134, proti 2. Tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh zákona byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Končím prvé čtení sněmovního tisku 644 bodu 39. Děkuji panu zpravodaji i zastupujícímu panu ministrovi.
Nyní budeme hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Recmana, který v řádné lhůtě navrhl, aby bod číslo 57 schváleného pořadu schůze pro nepřítomnost guvernéra České národní banky byl přeložen na středu 12. 5.
O tomto procedurálním návrhu rozhodneme hlasováním pořadové číslo 89, které jsem zahájila a táži se vás, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 89 skončilo. Přítomno bylo 146, pro 118, proti 3. Návrh na přeřazení byl přijat.
Budeme pokračovat dalším bodem schváleného pořadu schůze. Tímto bodem je bod číslo
27.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb.,
o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
/sněmovní tisk 647/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Paní předsedající, kolegyně a kolegové, sněmovní tisk 647, novela zákona o právu na informace o životním prostředí, je novelou zákona, který je zvláštní právní úpravou ve vztahu k obecnému předpisu o poskytování informací.
Cílem vládního návrhu novely je v první řadě transpozice směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES z 28. ledna roku 2003, o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení staré směrnice Rady z roku 1990. Podle článku 10 této směrnice jsou členské státy povinny zabezpečit, aby příslušná legislativa, která přejímá požadavky směrnice do jednotlivých právních řádů, nabyla účinnosti nejpozději do 14. února 2005. Předkládaným vládním návrhem jsou rovněž v oblasti přístupu k environmentálním informacím plněny závazky vyplývající z Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.
Předkládaná právní úprava zabezpečuje soulad české právní úpravy s požadavky směrnice 2003/4. V této souvislosti se především nově vymezuje účel zákona a základní pojmy, zejména informace o životním prostředí a povinný subjekt. Procedura zpřístupňování informace na žádost a důvody pro odmítnutí zpřístupnění informace se navrhují uvést do plného souladu s požadavky směrnice.
Nově vkládaná ustanovení paragrafu 10a upravují tzv. šíření informací ze strany povinných subjektů, tedy informování nejširší veřejnosti bez toho, že by bylo nutné podat žádost, a to při využití moderních telekomunikačních prostředků. Na tento způsob zpřístupňování informací klade směrnice velký důraz. V návrhu se vymezuje minimální okruh informací, které musí povinné subjekty zveřejňovat touto formou, aniž by musela být podávána žádost. Tento přístup maximální otevřenosti je výhodný i pro samotné povinné subjekty, neboť do budoucna omezuje potenciálně velké množství žádostí.
V samotném procesu zpřístupnění informací nenastávají žádné podstatné změny, pouze se na základě jednotlivých ustanovení směrnice v paragrafu 8 precizují některé důvody, pro něž je povinný subjekt ze zákona oprávněn zpřístupnění informace odmítnout.
Dále se v souvislosti s reformou veřejné správy novelizuje paragraf 13, který nově upravuje kompetence jednotlivých subjektů při vzdělávání, výchově a osvětě v oblasti ochrany životního prostředí.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, aby nás nyní seznámil se svou zprávou pan poslanec Miloš Kužvart, který je zpravodajem pro prvé čtení. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miloš Kužvart: Děkuji. Vážená paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, ve své krátké zpravodajské zprávě bych se zaměřil vzhledem k tomu, že předkladatel vyčerpávajícím způsobem popsal důvody i konstrukci té předložené novely, jenom na několik těch nejdůležitějších bodů.
Za prvé. Velice souhlasím s tím, že v tomto sněmovním tisku je obsaženo i úplné znění tohoto zákona, to znamená, tato materie je mnohem přehlednější, než kdybychom měli srovnávat to novelizované s tím původním zněním ve Sbírce zákonů.
Za druhé. Považuji za velmi rozumné, že podrobným způsobem se tato novela vyrovnává s oblastí ekologického vzdělávání a výchovy. Je to záležitost, která na rozdíl od jiných nástrojů v oblasti životního prostředí je mnohem levnější, za druhé, mnohem složitější a za třetí, což je v situaci parlamentní demokracie velmi nepříjemné, velmi dlouhodobá. To znamená, že cokoliv investujeme, v uvozovkách, v oblasti vzdělávání a výchovy, do ochrany životního prostředí, přináší své efekty až za celou řadu let, což bývá zpravidla po uplynutí funkčního období jakéhokoliv parlamentního orgánu či exekutivy.
Já bych také chtěl ještě zmínit jednu dosti důležitou věc. Ten zákon v té novelizované podobě by měl přispět k odstranění oné nerovnováhy v přístupu a využívání informací o životním prostředí. A mám za to, že je to velmi, velmi užitečné, protože některé nedávno přijaté novely, například zákona o geneticky modifikovaných organismech apod., jdou přesně opačným směrem. Pevně věřím, že přijetí této novely podnítí určité úpravy toho, co bohužel podle mého soudu nešťastným způsobem bylo změněno v legislativě na přelomu let 1999 a 2000.
Na závěr bych chtěl konstatovat, že považuji tento předložený sněmovní tisk za velmi kvalitní. Vím, že někteří kolegové mají určité výhrady z hlediska přesnosti implementace zmíněné směrnice, a považuji za velmi rozumné, aby v rámci druhého čtení byly tyto určité záležitosti projednány a formou případných pozměňovacích návrhů se nad tím sněmovna zamyslela.
Doporučuji tedy, aby tento sněmovní tisk byl postoupen do druhého čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku. Ptám se proto, zda se hlásí někdo z místa. Slovo má pan poslanec Václav Mencl.
Poslanec Václav Mencl: Vážená paní předsedající, dámy pánové, jak zde konstatoval zpravodaj i pan ministr, účelem novely je aplikace směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí.
Směrnice je jasná a jednoduchá. Bohužel její aplikace, tedy novela zákona, kterou projednáváme, je obvyklým problémem novel z dílny Ministerstva životního prostředí. Jde o to, že směrnice je aplikována na jedné straně nedostatečně, na druhou stranu jsou do novely z této tvůrčí dílny vkládány vlastní, podle mého názoru až fantaskní, představy.
Dovolte, abych uvedl jednoduchý příklad, kterým je v zákoně nedostatečně řešená např. možnost zamítnout žádost o informace, jestliže by poskytnutí těchto informací nepříznivě ovlivnilo mezinárodní vztahy, národní obranu nebo veřejnou bezpečnost.
***