(18.20 hodin)
(pokračuje Buzková)
Ministerstvo školství udělí výjimku za těchto předpokladů: V základní škole, která je tvořena jednou nebo dvěma třídami prvního stupně, pokud je průměrný počet žáků ve třídě vyšší než 13, podmínka není třeba. Je třeba, jestliže je počet menší než 13. Jestliže je tvořena samostatnými třídami všech ročníků prvního stupně, pokud je průměrný počet žáků ve třídě menší než 15, musí být udělena výjimka. Základní škola, která je tvořena třemi nebo čtyřmi třídami prvního stupně, pokud je průměrný počet žáků ve třídě menší než 17, nebo škola plně organizovaná, která má i druhý stupeň, pokud je počet žáků ve třídě menší než 17.
Základní škole, která je tvořena jednou nebo dvěma třídami prvního stupně, je automaticky udělena výjimka za předpokladu, že je to jediná škola v obci a že se zřizovatel zaváže, že uhradí rozdíl výdajů mezi normativem určenými výdaji na skutečný počet žáků a skutečnou potřebu školy.
Vy jste se, pane poslanče, zastavoval u tohoto ustanovení. Toto ustanovení je nezbytně nutné z toho důvodu, že má-li být financování normativně na žáka - a pokud vím, modrá šance ODS si také přeje, aby se financovalo na žáka - není možné, aby škola, která má podlimitní počty žáků, byla tímto finančním příspěvkem, který přichází od státu, finančně zabezpečena. Tato škola by nezvládla těmito financemi své náklady. Pokud obec chce držet školu i za předpokladu, že do ní chodí hluboce podnormativní počet žáků a chodí do ní podstatně méně žáků, než kolik by uživilo alespoň běžný provoz školy, musí obec takovéto rozhodnutí podložit tím, že zbytek nákladů platí. I v takových případech, že zbytek nákladů platí, je pro státní financování taková škola mnohem dražší než jakékoli větší školy.
Chtěla bych říci, že tato výjimka dává školám obrovské možnosti, protože odstavec, který jsem citovala, vymezuje pro předkladatele žádosti podmínky, za nichž Ministerstvo školství vyřídí žádost o výjimku kladně školám tvořeným jednou nebo dvěma třídami prvního stupně. Podmínky jsou takové, aby se administrativně neohrozila dostupnost vzdělání pro nejmladší žáky základních škol. Znamená to, že udělení výjimky je vázáno pouze dvěma skutečnostmi: aby to byla jediná škola v obci a aby byl uhrazen rozdíl mezi normativem a skutečnými výdaji.
U ostatních škol chci říci, že jestliže škola nesplňuje podmínky tohoto nařízení, samozřejmě to nutně nemusí znamenat likvidaci této školy, a to z toho důvodu, že je možné s Ministerstvem školství projednat změnu organizace takovéto školy, protože např. jestliže je škola tvořena samostatnými třídami všech ročníků prvního stupně a počet je menší než 15, nemusí to znamenat zánik školy, ale škola se může zorganizovat např. do tří nebo čtyř ročníků a v takovémto případě zůstat zachována. U prvních stupňů je to v mnohých případech podstatné jak z hlediska ekonomického, tak i z hlediska výchovného, pro tyto "malé" školy na venkově rozumné.
Co chci říci: Ano, je pravdou, že je nezbytně nutné, aby se snižoval počet učitelů a počet škol. Je to i z toho důvodu, že je prokazatelné, že Česká republika v tuto chvíli má z Evropy nejhustší síť škol. Není to ovšem proto, že by někdy v minulosti vzniklo politické rozhodnutí jakékoli politické reprezentace, že by Česká republika měla mít nejhustší síť škol z celé Evropy, ale spíše proto, že až dosud žádná politická reprezentace nerozhodla o tom, že je třeba, aby nabídka sítě škol aktuálním způsobem reagovala na velmi prudký populační pokles. Jsem přesvědčena o tom, že populační pokles o třetinu žáků nastupujících do prvních ročníků je značným impulsem pro to, aby k optimalizaci školské sítě došlo. Tato optimalizace je nastavena tak, aby v těžko dostupných obcích, kde je poměrně velká vzdálenost do obcí, kde jsou plně organizované školy, mohly být zachovány alespoň tzv. malé školy, tzn. školy prvního stupně, které mají takový počet ročníků, jaký je nutný a vhodný vzhledem k počtu dětí.
Přiznejme si, že by bylo strkáním hlavy do písku, kdybychom za současné situace chtěli držet všechny školy v takovém stavu, v jakém jsou. Nejde o to, školy za každou cenu rušit, ale lépe organizovat a slučovat. Jsou případy, i když ne tak časté, na venkově, ale často je to ve velkých městech, kde ve školách není splněn základní počet žáků a škola nadále funguje, přestože často ve vzdálenosti méně než 1 km je další plně organizovaná škola, kam tito žáci mohou přejít.
Chápu, že zrušení škol je velmi emotivní záležitost, ani ne tolik pro děti, jako spíše pro jejich rodiče. Je to emotivní záležitost vzhledem k tomu, že rodiče chodí k volbám, pro politické zástupce těchto rodičů bez rozdílu politických stran. V tomto vás, pane poslanče, nechci napadat. Jsem přesvědčena, že jakákoli politická reprezentace, která dnes bude u vlády, bude za této situace nucena přistoupit k takovému opatření, jako je snižování počtu škol a snižování počtu učitelů.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se pana poslance Pavla Hrnčíře, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak, máte slovo.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, o této situaci vím a je mi jako každému soudnému člověku jasné, že k určité reakci na populační vývoj v naší republice musí dojít i ve školství. To je pochopitelné.
Ve své interpelaci jsem se snažil naznačit, že mi vadí metoda, právní rámec toho, jakým způsobem k tomu přistupuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, neboť v zákoně byly stanoveny jakési limity žáků, a ministerstvo k tomu přistupuje alibisticky v tom, že říká: chceš-li z těchto pravidel stanovených zákonem výjimku, tak plať. A to mi vadí.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Slovo má ministryně školství, mládeže a tělovýchovy paní Petra Buzková.
Ministryně školství ČR Petra Buzková: Pane poslanče, co říkáte, je sice hezké, ale nedokáži si představit, jakou máte představu, že by to mohlo fungovat. Za předpokladu, že budete mít v obci školu, jejíž počet žáků bude hluboce pod normativem, přijdou na tuto školu finanční prostředky od státu, které by nedokázaly uhradit provoz této školy. Nevím, zda si představujete, že by se snížily mzdy učitelů na minimum, že by se v této škole nesvítilo a netopilo. Tato škola by byla provozně neprovozovatelná. Z toho důvodu obec, jestliže si chce školu udržet - a rozhodnutí o tom, zda škola zůstane, nebo nezůstane, v této konečné fázi je na zřizovateli, protože pouze zastupitelstvo rozhoduje o tom, zda jako zřizovatel školu zruší, nebo nezruší - jestliže se zřizovatel rozhodne, že školu chce i za podmínek, že je hluboce podnormativní počet dětí, ministerstvo nemůže připustit, aby zřizovatel řekl: dobře, škola zůstane, ale protože dostáváme od státu málo peněz, zkrátíme mzdy učitelů na polovinu. To znamená, že ministerstvo logicky vyžaduje, aby proti normovaným penězům, které přijdou od státu, pokud se obec rozhodne, že přestože má velmi málo dětí, na jejichž hlavy přijdou normativy, by nedokázaly uživit školu, musí Ministerstvo školství požadovat po obci, aby provozní rozdíl uhradila. Jinak by to nešlo.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Kolegyně a kolegové, čas určený pro ústní interpelace vypršel. Pro dnešní den bod ústní interpelace končím a také končím dnešní jednací den. Sejdeme se zítra v 9 hodin ráno. Přeji hezký večer.
(Jednání skončilo v 18.29 hodin.)
***