(11.30 hodin)
(pokračuje L. Urban)
V předchozím období většina investic v elektroenergetice byla směřována zejména do rozvoje zdrojů a nadřazených soustav. Investice do distribučních soustav, to je veřejných sítí nízkého napětí a rozvodu 22 kilovoltů, nejvíce používaných, byly podružné. Distribuční společnosti se tak dostaly od roku 1994 jako samostatně hospodařící subjekty do složité situace, neboť musely neprodleně řešit postupnou komplexní obnovu zastaralého technického zařízení. V té době účetní odepsanost zařízení byla kolem 60 % základní hodnoty zařízení. Odpisy tedy netvořily dostatečné zdroje pro další investice. K tomu je ještě třeba přičíst důsledky pokřivení cenových relací elektrické energie, které neodpovídají skutečným nákladům. Docházelo ke křížovým dotacím mezi jednotlivými segmenty systému. Cena elektřiny pro obyvatelstvo byla nejnižší, přestože cesta energie k zákazníkovi byla nejdelší. Naproti tomu u velkoodběratelů byla cena nejvyšší, přičemž poměrné náklady byly naopak nejnižší.
Při odůvodnění nutnosti spolupodílet se na nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu bylo argumentováno, že od tohoto principu bude upuštěno po napravení cenových relací a ukončení základních cenových změn. Tohoto cíle bylo dosaženo, přesto však úhrady podílu na nákladech za připojení zákazníků jsou v podstatě uplatňovány v nezměněné výši jako v roce 1995.
Následný zákon 458/2000 Sb. uvolnil trh s elektřinou, umožnil přístup k distribuční a přenosové soustavě a možnost zvolit si svého dodavatele pro kategorii oprávněný zákazník. Mělo tak být, nebo bylo tak vytvořeno, konkurenční prostředí.
V současné době pominul zcela jednoznačně důvod zachování ustanovení tohoto zákona, jak jsem o něm hovořil. Elektřina je normálním zbožím na trhu. Jako musí každý podnikatel vynakládat prostředky na reklamu, marketing, investice, aby zboží úspěšně na trhu realizoval, musí i provozovatel distribučních sítí vkládat vlastní prostředky do údržby i do rozšiřování stávajících sítí nebo jejich rekonstrukci.
Prioritou novely energetického zákona musí být vytvoření stejných legislativních podmínek pro podnikání v elektroenergetice a plynárenství, jak již bylo řečeno panem zpravodajem, sladit trh s elektřinou a plynem.
Nechci prodlužovat své vystoupení, ale upozorňuji, že jsou desítky připomínek k návrhu zákona, které by se měly důkladně projednat a zvážit. Například jde o regulaci teplárenství, podporu obnovitelných zdrojů a podporu rozvoje kogenerace. Také o ní bylo hovořeno, a to v souvislosti s tiskem 529 o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů. Dále zlepšit přehlednost a jednoznačnost návrhů, po zkušenostech s havárií v Evropě a v USA vytvořit legislativní předpoklady pro spolehlivý provoz elektrizační soustavy naší republiky i spolehlivý provoz soustav teplárenských. Vytvořit podmínky pro cenovou dostupnost elektřiny a tepla pro veřejnost.
Jak jsem řekl, jde o rozsáhlou materii, která vyžaduje skutečně naši velkou pozornost, a proto vznáším návrh, aby pokud organizační výbor přidělí tento tisk k projednání hospodářskému výboru, byl tento tisk přidělen hospodářskému výboru a zároveň aby byl přidělen výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, protože se týká měst a obcí a dalších subjektů. Zároveň navrhuji podle § 91 odst. 3 to, co tady již zaznělo, a to je prodloužení lhůty k projednávání zákona o 20 dní.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Josef Hojdar a potom pan poslanec Rudolf Tomíček.
Poslanec Josef Hojdar: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, bylo tady již slovy zpravodaje řečeno o tomto zákon velmi mnoho. Já si myslím, že nebývá ani zvykem, aby zákon byl v prvním čtení tak podrobně rozebrán, ale myslím si, že to bylo velmi nutné a že je to velmi dobře. Já se nechci vracet k tomu, co bylo řečeno, ale chci upozornit na některé věci, které podle mého názoru je třeba velmi důkladně zvážit, a proto bude zapotřebí tento zákon podrobit skutečně velmi důkladné práci ve výboru.
Je to záležitost, jak už se tady zmínil pan zpravodaj, kogeneračních jednotek, ale zároveň také teplárenství jako takového. Teplárenství je záležitost, která je v našem státě skoro na nejvyšší světové úrovni, a málokterá země má vůbec s teplárenstvím takové zkušenosti jako my. Není to jen proto, že na teplárenství je v našem státě závislých možná několik milionů lidí, ale je to také dáno tím, že struktura našeho státu je prostě taková, jaká je. Kdybych to mohl říci zcela na rovinu, teplárenství by si zasloužilo naprosto samostatný zákon, protože to není záležitost jednoduchá, a už vůbec ne taková, která by se dala přejít. Ale vzhledem k tomu, že zatím se v této věci nenašla politická shoda, je třeba, abychom v tomto zákoně teplárenství probrali velmi důkladně.
To jsou všechno věci, které činí z tohoto zákona záležitost, která je hodna vaší pozornosti, protože ne všechny zákony, které tady projednáváme a které tady schvalujeme, se dotýkají tak bytostně všech obyvatel v našem státě jako tento energetický zákon. Určitě nikdo z nás nechce, abychom díky tomu, že se nám do tohoto zákona vloudí některá nepřesnost nebo chyba, dopadli tak, jak dopadli třeba v Kalifornii nebo v Itálii v minulých letech.
Bylo tady navrženo panem kolegou Urbanem, aby tento zákon byl oficiálně předložen i výboru pro regionální rozvoj a životní prostředí. Já bych chtěl požádat, aby sněmovna velmi zvážila, jestli je rozumné v tomto případě u takto složitého zákona, aby byl přidělován takto napevno dvěma výborům, protože potom vždy dochází k tomu, že jsou názory rozdílné v některých oblastech, a je potom velmi obtížné přímo ve sněmovně dávat z toho dohromady jednu materii, která by byla provázaná a měla všechny náležitosti, jak bychom je asi chtěli mít. Nic nebrání tomu, aby tento výbor si vzal tuto materii a spolupracoval s naším hospodářským výborem. Budeme určitě jen rádi, zejména v těch oblastech, které se týkají životního prostředí, ale určitě by nebylo vhodné, aby to bylo napevno, tak jak tady byl tento požadavek přednesen. Chci, abyste si všichni uvědomili, že tento zákon je vysoce technickou normou, která se dotýká všech bez rozdílu, a že třeba jenom to, že tady takto můžeme svítit, je díky tomu, že máme funkční energetický zákon, který chceme ještě vylepšit. Přistupujme k tomu velmi zodpovědně. Je pravda, že bude velmi mnoho určitých skupin chtít zasahovat pozměňovacími návrhy do tohoto zákona, ale právě proto žádám, aby ta záležitost byla skutečně svěřena hospodářskému výboru jako jednoznačně garančnímu výboru, abychom vám tento zákon mohli předložit tak, abychom měli jistotu, že bude naprosto v pořádku.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu poslanci Hojdarovi. Uděluji slovo panu poslanci Rudolfu Tomíčkovi.
Poslanec Rudolf Tomíček: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, nepřekvapím, když vyjádřím nesouhlas s názorem kolegy Hojdara na to, že by to nemohl dostat výbor pro regionální rozvoj a životní prostředí.
***