(Jednání pokračovalo ve 14.17 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní a pánové, hezké odpoledne. Budeme pokračovat v obecné rozpravě k Informaci vlády o opatřeních souvisejících s růstem nezaměstnanosti.
Do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Martin Říman, takže mu dávám slovo.
Poslanec Martin Říman: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já jsem chtěl hovořit o nezaměstnanosti a připravil jsem si rozsáhlý materiál, kterým jsem chtěl reagovat nejen na vystoupení ministra Škromacha, nejen na trošku podivný materiál, který nám byl z vlády poslán, ale také na dvě už proběhnuvší rozpravy na toto téma, které se odehrávaly v této sněmovně. Ale vzhledem k tomu, že v okamžiku, kdy jsem vstupoval za řečnický pultík, a do této chvíle se to příliš nezměnilo, bylo přítomno slovy o s m poslanců vládní koalice a asi dvojnásobek opozice, pane ministře, tak konstatuji, že vládní koalice má možná nebo určitě zájem se sjednotit v této sněmovně v plné síle v okamžiku, kdy jí jde o to, vytáhnout peníze z kapes daňových poplatníků. To jsme tady viděli dopoledne. To jí jde velmi dobře. Ale v okamžiku, kdy má vysvětlit, poslouchat, diskutovat, analyzovat, poslouchat řešení, návrhy na to, jak vyřešit tíživou situaci 570 tisíc nezaměstnaných v této zemi, tak v tom momentě zájem ztrácí.
Mohu na to reagovat pouze tak, že sděluji těmto 570 tisícům nezaměstnaných a dalším statisícům, kterým nezaměstnanost hrozí, pokud tato vláda bude ve svém úřadu ještě dva roky, že my na jejich problém nezapomeneme a my na jejich problém rezignovat v žádném případě nebudeme, ať budeme v opozici, nebo ve vládě. My vám práci vrátíme! Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Římanovi. Další písemné přihlášky do obecné rozpravy nemám. Z místa se hlásí pan poslanec Zdeněk Jičínský, takže mu uděluji slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, neměl jsem v úmyslu vystupovat v této rozpravě, ale poslední patetická výzva pana poslance Římana mě přece jenom k tomu vyprovokovala.
Kdyby tu byla nějaká síla nebo nějaká strana, která by měla opravdu reálný recept na to, aby mohla řešit tento nejzávažnější problém nejenom naší, ale každé moderní společnosti, ať už v Evropě, anebo i v jiných kontinentech, potom bychom skutečně takovéto straně měli dát maximální podporu pro to, aby takovýto program mohla realizovat. Ale myslím, že všichni dobře víme, že žádný takovýto projekt na rychlé řešení problému nezaměstnanosti neexistuje. A máme v sousedství Spolkovou republiku Německo, kde je rudozelená koalice, a nepodařilo se jí tento nejzávažnější problém vyřešit. Ve Francii je pravicová vláda, která disponuje potřebnou většinou v parlamentu, a přesto s problémem nezaměstnanosti nebyla s to podstatně hnout.
Doporučoval bych kolegovi Římanovi, aby se podíval do posledního čísla Die Zeit, kde je rozhovor s laureátem Nobelovy ceny za ekonomii prof. Solowem, který upozorňuje, že otázky liberalizace pracovního trhu, na které paní kolegyně Páralová klade takový důraz, zdaleka nejsou receptem na řešení problému nezaměstnanosti.
Problém nezaměstnanosti je strukturálním problémem u nás - a to reaguji na kolegu Exnera - v souvislosti s tím, jak byla provedena privatizace, resp. transformace ekonomiky z ekonomiky centrálně direktivně řízené k ekonomice tržní.
***