(12.40 hodin)
(pokračuje Špidla)
Evropské jednání také zaznamenalo změnu názoru postoje Polska i postoje Španělska.
Dámy a pánové, děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády Vladimíru Špidlovi za jeho úvodní slova ke dvěma materiálům a otevírám sloučenou rozpravu. Jako první se přihlásil pan poslanec Jan Zahradil. Připraví se pan poslanec Miroslav Beneš. Mým úmyslem je někdy kolem třinácté hodiny, spíše dříve přerušit jednání a vyhlásit polední přestávku, protože se mi nezdá být možné tyto dva body doprojednat do polední pauzy. Takže tolik pro ty, které snad by tato moje informace a vize, jak strávíme příští dvě hodiny, zajímala.
Slovo má pan poslanec Jan Zahradil.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji, pane místopředsedo. Zároveň vám děkuji za oznámení, které jste tady učinil ohledně přerušení tohoto bodu. Já jsem sám chtěl navrhnout, aby v každém případě došlo k přerušení té rozpravy před polední pauzou a hlasovalo se až po polední pauze. Vy jste mi to tímto svým návrhem usnadnil. Takže tento návrh už podávat nemusím.
Dámy a pánové, dovolte, abych se krátce vyjádřil k oběma bodům, které tady uvedl předseda vlády Vladimír Špidla. Dovolte, abych především konstatoval, že bod, který se týká zastoupení České republiky v institucích Evropské unie, je bodem, který původně měl být předmětem řádné schůze, což se z důvodů nesouhlasu vládní koalice nestalo. Poté měl být předmětem mimořádné schůze, což se nestalo z téhož důvodu, a je tedy předmětem až této řádné schůze.
Z toho vyplývá skutečnost, že písemný materiál, který byl podkladem pro první bod vystoupení pana premiéra, už v mnoha ohledech neodpovídá skutečnosti, především pokud jde o časový harmonogram. Já se musím přiznat, že jakkoli jsem se poctivě snažil vysledovat v projevu pana premiéra Špidly některé aktualizované informace, které by posouvaly situaci dál proti tomuto písemnému materiálu, ne ve všech případech mi to dikce pana předsedy vlády z tohoto místa umožnila, takže možná budu klást dotazy na něco, co pan předseda vlády z tohoto místa sdělil. Nicméně já jsem to nebyl schopen ze svého stálého parlamentního místa zachytit.
V každém případě se nehodlám zabývat a nehodlám tady utrácet svůj ani váš čas spekulacemi nebo rozbory případného českého zastoupení nebo působení českých zástupců na pozicích v evropských institucích, které jsou obsazovány úředníky. Protože jak vláda v zásadě správně konstatuje ve svém materiálu, to jsou všechno místa, která jsou obsazována na základě výběrových řízení; je zde uvedeno, že při posuzování vhodnosti či nevhodnosti kandidáta nebude přihlédnuto k případné politické podpoře vlády. A já myslím, že pokud jde o úřednická místa, je to skutečně v rukou interních předpisů a interních výběrových řízení Evropské komise, do kterých doufám nebude z vnějšku nikterak zasahováno žádnými politickými intervencemi. Z toho důvodu se tímto podbodem nebudu zabývat a budu hovořit pouze o obsazování těch míst v evropských institucích, která byla v přímé pravomoci vlády České republiky, která tedy byla obsazována na základě usnesení vlády České republiky, kterým jmenovala toho nebo onoho kandidáta do té nebo oné funkce.
Dovolte mi především, abych sdělil, že vláda jistě má ústavní právo svým usnesením vybrat na tu nebo onu pozici některého konkrétního kandidáta, aniž by to jakýmkoli širším způsobem předjednala s parlamentní opozicí. Zároveň však konstatuji, že moudrá vláda a prozíravá vláda by se pokoušela o vytváření široké vnitropolitické shody prostě proto, že takový kandidát v některé z vysoce postavených evropských institucí nezastupuje pouze jednu konkrétní vládu a jednu konkrétní politickou konstelaci vzešlou z jedněch parlamentních voleb, ale měl by - a to zejména v případech, kdy jeho mandát přesáhne mandát této vlády -zastupovat Českou republiku jako celek. Proto podle našeho názoru bylo žádoucí, aby se vláda pokusila o vytvoření široké vnitropolitické shody, zejména pokud jde o nominaci českého kandidáta do Evropské komise, zejména pokud jde o nominaci českého kandidáta do pozice v Evropské investiční bance a v dalších institucích.
Musím s lítostí konstatovat, že vláda České republiky ve vytváření takové široké vnitropolitické shody zcela jasně a jednoznačně selhala a že veškeré nominace, které byly provedeny směrem k evropským institucím, vycházejí pouze z mandátu této velmi úzké parlamentní většiny, tedy stojedničkové vlády, dokonce v některých případech není zajištěna ani podpora celé vládní koalice, což považuji za obzvláště pozoruhodné.
Dovolte mi, abych tedy začal zastoupením České republiky v Evropské komisi, a nebudu se už vracet k peripetiím, které doprovázely tuto nominaci od samého počátku, tedy k situaci, kdy původně navržený a schválený kandidát nakonec na tuto nominaci rezignoval a bylo nutno řešit tuto zcela bezprecedentní a ojedinělou situaci v rámci všech kandidátských zemí v situaci časového tlaku a časové tísně. Ani ten první kandidát a ani ten druhý, náhradní kandidát, nutno říci, nebyl způsobem pro nás přijatelným a odpovídajícím konzultován s parlamentní opozicí, konkrétně s nejsilnější opoziční stranou. Nemohu za způsob konzultace nebo za adekvátní způsob vytváření vnitropolitické shody označit ani svou první schůzku s premiérem Špidlou v případě pana Kužvarta, ani druhou schůzku předsedy ODS Topolánka s premiérem Špidlou v případě pana Teličky.
Chtěl bych tady zcela otevřeně říci, že ODS nepodpořila a nepodporuje nominaci nynějšího delegáta vlády České republiky, respektive části vlády České republiky pana dr. Teličky jako evropského komisaře za Českou republiku. Důvody k tomu jsme uvedli ve speciálním tiskovém stanovisku. Jsme přesvědčeni, že jedním z hlavních důvodů je ta skutečnost, že pan Telička se jako hlavní vyjednavač o vstupu České republiky do Evropské unie významným způsobem podílel na dohodnutí takových podmínek, které pro Českou republiku nepovažujeme za výhodné, a jsme přesvědčeni, že tyto podmínky budou stále více -a zejména po našem vstupu - vycházet na povrch.
Chtěl bych tady pouze speciálně pro poslance sociální demokracie uvést to, co jsem už uvedl v interním sdělení pro média. Chtěl bych uvést, že před definitivním rozhodnutím vlády o nominaci pana Teličky jsme se pokoušeli - a bylo mi řečeno, že úspěšně - sdělit panu předsedovi vlády Špidlovi, že ODS je ochotna jednat o jiných jménech na funkci evropského komisaře, než byl oficiální kandidát ODS pan Moldan, ale že v žádném případě není ochotna jednat o jménu pana Teličky.
***