(16.10 hodin)
Poslanec Ladislav Skopal: Dále budeme hlasovat o bodu 1b, který zní: Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby vypracovala a sněmovně předložila rozklad předpokládaných dopadů celkového navýšení poskytovaných podpor zemědělcům na vývoj farmářských cen jednotlivých komodit, cen zemědělských pozemků, nájemného, cen služeb a mezd v zemědělství a předpoklad možného vyprovokování zájmu investičních skupin o nákup zemědělské půdy.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 383, které jsem zahájila. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 383 z přítomných 154 pro hlasovalo 43, proti 45. Návrh nebyl přijat.
Poslanec Ladislav Skopal: Dále budeme hlasovat o bodu 1c, který zní: Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby vypracovala a sněmovně předložila odhad současného podílu zemědělské půdy ve vlastnictví cizozemců dle jednotlivých kategorií a regionů a očekávaný nárůst tohoto podílu do roku 2015.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 384, které jsem zahájila. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 384. Z přítomných 155 pro 76, proti 45. Tento návrh nebyl přijat.
Poslanec Ladislav Skopal: Dále budeme hlasovat o bodu 2, který zní: Koncepce resortní politiky Ministerstva zemědělství na období před vstupem České republiky do Evropské unie, schválená usnesením vlády České republiky č. 49 ze dne 12. ledna (?) a realizovaná od roku 1999, nevedla k dosažení potřebné konkurenceschopnosti a stabilizaci českého zemědělství před vstupem do Evropské unie.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Rozhodneme v hlasování s pořadovým číslem 385, které jsem zahájila. Táži se vás, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 385. Přítomno 154, pro 42, proti 50. Návrh nebyl přijat.
To byly všechny návrhy, o kterých jsme mohli hlasovat. Konstatuji, že bylo přijato usnesení, že Poslanecká sněmovna bere Zprávu o stavu zemědělství České republiky za rok 2002 na vědomí. Končím projednávání tohoto tisku.
Můžeme zahájit projednávání dalšího bodu a tím je bod
121.
Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2002
/sněmovní tisk 439/
Předloženou výroční zprávu projednal výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a stálá komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky. Usnesení byla rozdána jako sněmovní tisky 439/1 a 2. Prosím zpravodaje výboru pana poslance Miroslava Grebeníčka, aby nás o jednání výboru informoval a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, Výroční zprávu o hospodaření České televize v roce 2002, tisk 439, projednal výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu na své 21. schůzi dne 6. listopadu 2003. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění předsedy Rady České televize Jana Mrzeny, zpravodajské zprávě poslance Miroslava Grebeníčka a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně vzít výroční zprávu o hospodaření České televize v roce 2002 na vědomí.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Paní poslankyně Kateřina Dostálová, která je zpravodajkou stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky, je z dnešního jednání omluvena, neboť je s výborem na cestě na Slovensku, takže se domnívám, že se role zpravodaje může ujmout pan poslanec Grebeníček, a usnesení stálé komise máme v písemné podobě každý před sebou.
Zahajuji v tuto chvíli všeobecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Hlásí se pan poslanec Grebeníček.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Pokud jednáme o tom, co je obsahem Výroční zprávy o hospodaření České televize za rok 2002, jde o komplikovanou záležitost. Máme se vyrovnat se dvěma skutečnostmi. Za prvé s faktem, že vykázaná ztráta, tedy bezmála 414 milionů korun, o 300 milionů korun překračuje limit, který stanovil upravený rozpočet schválený Radou České televize. Schválen byl 20. března 2002 s plánovanou ztrátou 115,9 milionu korun. Za druhé se skutečností, že Rada České televize se o zásadním neplnění schváleného rozpočtu dozvěděla až v listopadu roku 2002 a o skutečné výši ztráty za rok 2002 až v druhé polovině roku 2003. Jak lze z výroční zprávy jednoznačně vyrozumět, Rada České televize a její dozorčí komise v uvedeném období nedostávaly potřebné informace o vývoji hospodaření televize a nedokázaly zjistit, co se skutečně děje. Jestli zároveň zpráva uvádí, že se rada během roku 2002 problematice hospodaření soustavně věnovala, je tu patrný rozpor v záměrech, možnostech a výsledku.
Zreálnění vykazování hospodářského výsledku a zprůhlednění finančních toků, kterého podle dikce zprávy rada a její dozorčí komise dosáhly, zjevně nebylo dostatečné. Jde tu o to, zda podobný problém nevyvstane i v letošním roce. Není nutné zpochybňovat základní obsah výroční zprávy nebo dokonce věcnou správnost účetnictví, které prošlo auditem renomované firmy, i když tisk určený sněmovně by si jistě zasloužil pečlivější korektury. Leccos by mohlo být konkrétnější, analytičtější. Kupříkladu prostá konstatace bez jakéhokoliv vysvětlení, že Česká televize obchodovala v roce 2002 s celoročně akumulovanou ztrátou s cennými papíry, a to v objemu bezmála dvanáctkrát převyšujícím objem původně plánovaný, stěží uspokojí. Podobné pochyby mezi položkami honorářů za příspěvky a autorskými honoráři.
Malý podíl brněnského a ostravského studia na produkci bez naznačení rozvojových perspektiv vzbuzuje rovněž otázky.
Nebudu však zabíhat do detailů. Obecně není pochyb o tom, a minulý týden jsme se o tom znovu přesvědčili, že veřejnoprávní televize se pohybuje v ekonomicky obtížných podmínkách. Šetřit na investicích dlouhodobě by pro ni znamenalo stagnovat a zaostávat. Jsou ovšem oblasti, v tom se Česká televize i rada shodují, kde prostor pro úspory a snížení nákladů i za těchto okolností existuje. Ne vždy přitom musí jít o omezení nabídky nebo zhoršení kvality veřejné služby. Řeč je o míře a promyšlenosti takových kroků. Záměr rozšířit zpravodajství, zvýšit podíl diskusních a vzdělávacích pořadů, jak jej generální ředitel České televize opakovaně prezentoval, je v této souvislosti jednou z možných cest.
***