(10.50 hodin)
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Pane předsedající, rád bych zareagoval na obě vystoupení. Chtěl bych říci, že co se týče Aarhuské úmluvy, skutečně země Evropské unie nepřistoupily k procesu ratifikace tak rychle jako země bývalého Sovětského svazu. To je samozřejmě pravda, protože evropské země jsou si vědomy závazků, které z této úmluvy vyplývají. Proto ta ratifikace probíhá postupně a ratifikace dalšími členskými zeměmi Evropské unie, jak byla zmíněna ať už Francie nebo Dánsko, ke které došlo v posledních měsících, ukazuje, že tento proces postupně probíhá. Navíc probíhá vyslovení souhlasu s touto úmluvou, nebo tedy promítnutí do směrnice v rámci celé Evropské unie, to znamená, že by Evropská unie přijetím směrnice vlastně v podstatě kolektivně splnila podmínky Aarhuské úmluvy.
Chtěl bych říci, že Česká republika díky zákonům přijatým začátkem 90. let v řadě oblastí je možná ještě nad úrovní této úmluvy a legislativu v této oblasti předběhla. Česká republika má vedle obecného zákona o přístupu k informacím zákon o právu na informace o životním prostředí, čímž naprosto bez problémů naplňuje první pilíř. Co se týče účasti veřejnosti v rozhodovacích procesech, Česká republika má nejen zakotvenu účast veřejnosti v procesech posuzování vlivu na životní prostředí, tzv. zákon EIA, také i záměrů strategických. Účast veřejnosti u nás je zajištěna i dalšími zákony, především zákonem o ochraně přírody a krajiny, zase naprosto možná i nad rámec Aarhuské úmluvy. Třetím pilířem je zajištění právní ochrany, které bylo do našeho právního řádu již dávno zakotveno ustavením správního soudnictví, a jak jsem zmínil, přijetím soudního řádu správního byl odstraněn poslední nesoulad. Znamená to, že žádné další problémy nám v této souvislosti nevzniknou, naopak s přístupem dalších evropských zemí tam budou standardy ochrany životního prostředí možná ještě zpřísněny, a Česká republika má v této oblasti náskok a bude pak naopak ona moci těžit z komparativních výhod.
Co se týká zpřesnění účasti veřejnosti, o kterém mluvila paní poslankyně Konečná. Musím říci, že má pravdu, že úpravy vlastně neustále probíhají. Přijetím nového správního řádu byla účast, a vůbec průběh správních řízení přesněji definován. Při projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny byl v Poslanecké sněmovně taktéž upraven § 70, který zpřesňuje a dá se říci i zpřísňuje účast občanských sdružení ve správních řízeních. To znamená, že zavádí časovou lhůtu, po kterou je možno se přihlásit, a stanovuje tam i místní a věcnou příslušnost, aby nebylo možné skutečně podávat žádosti bezdůvodným způsobem. To znamená, že tento proces probíhá. A nepochybně k další diskusi na toto téma dojde při projednávání nového stavebního zákona, který bude vláda projednávat do konce června letošního roku. Myslím, že je snahou všech, aby účast veřejnosti byla zajištěna, aby informace byly k dispozici, ale aby zároveň tato účast měla své hranice a aby se odehrávala věcně a výsledkem bylo skutečně posouzení záměrů z hlediska vlivu na životní prostředí, tak aby při jejich realizaci došlo k co nejmenšímu poškození životního prostředí, zároveň ovšem aby záměry, které jsou veřejným zájmem, mohly být realizovány.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Chci se zeptat některého ze zpravodajů, zda chtějí vystoupit. Ani jeden, ani druhý. Přikročíme tedy k návrhu usnesení, o kterém budeme hlasovat.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas s ratifikaci Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva)."
Odhlásil jsem vás na žádost z pléna. Prosím, abyste se znovu přihlásili.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 310 a ptám se, kdo je pro přijetí tohoto návrhu, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Z přítomných 146 pro návrh 96, proti 31. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.
Tím jsme se zase připojili ke Kyrgyzstánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu, Kazachstánu. Hurá na východ!
Zahajuji projednávání bodu
67.
Vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací Dohody mezi vládou
České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o přechodném pobytu
příslušníků ozbrojených sil České republiky a ozbrojených sil
Spolkové republiky Německo na území druhého státu,
podepsané v Praze dne 31. července 2003
/sněmovní tisk 440/ - druhé čtení
Prosím, aby tento návrh uvedl pan ministr obrany.
Ministr obrany ČR Miroslav Kostelka: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, předkládám vám vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o přechodném pobytu příslušníků ozbrojených sil České republiky a ozbrojených sil Spolkové republiky Německo na území druhého státu, podepsané v Praze dne 31. července 2003. S ohledem na povahu závazků v ní obsažených byla dohoda podepsána s výhradou ratifikace, která je podmíněna předchozím souhlasem Parlamentu České republiky.
Účelem dohody je zpřesnit právní postavení příslušníků Armády České republiky na německém území a příslušníků Bundeswehru na českém území, které je obecně upraveno mnohostrannou dohodou mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy. Předpokládaná dohoda rozvíjí a doplňuje některé aspekty, jako je například trestní jurisdikce či řešení škod. Navíc upravuje problematiku, kterou NATO SOFA vůbec neřeší, konkrétně používání telekomunikačních prostředků, ochranu životního prostředí, provoz dopravních prostředků po komunikacích či podmínky k provádění cvičení na území druhého státu.
Závěrem bych chtěl zdůraznit, že sjednání předmětné dohody je nutno chápat i jako příspěvek k posílení přátelských vztahů mezi Českou republikou a Německem. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Prosím zpravodaje zahraničního výboru Viléma Holáně a zpravodaje výboru pro obranu a bezpečnost pana kolegu Pavla Höniga, aby nás informovali o jednání výborů.
Poslanec Vilém Holáň: Vážené kolegyně a kolegové, zahraniční výbor se zabýval i tímto vládním návrhem a shodl se na tom, doporučit sněmovně, aby souhlasila s ratifikací. Běží tedy o podobný dokument, jako je NATO SOFA nebo PfP SOFA, které jsme tady diskutovali v dřívější době, tedy dohod o pobytu vojsk jednoho státu na území druhého státu.
Zahraniční výbor si pouze všiml takového trošku nešikovného názvu této smlouvy, který vyvolává pocit, že by šlo o nějakou konkrétní dohodu o pobytu německých vojsk u nás nebo našich v Německu. Není tomu tak. Běží o obecné zásady, jaké mají podmínky tato vojska při svém působení.
Zahraniční výbor tedy doporučuje sněmovně, aby dala souhlas s ratifikací dohody.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan kolega Pavel Hönig.
Poslanec Pavel Hönig: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno, výbor pro obranu a bezpečnost se zabýval daným tiskem č. 440 na své 25. schůzi dne 6. listopadu 2003. Výbor pro obranu a bezpečnost po odůvodnění a zpravodajské zprávě doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas s ratifikací Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o přechodném pobytu příslušníků ozbrojených sil České republiky a ozbrojených sil Spolkové republiky Německo na území druhého státu, podepsané v Praze dne 31. července 2003.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Rozpravu končím.
***