Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(10.30 hodin)
(pokračuje Langer)

Budeme hlasovat o usnesení. Odhlásil jsem vás na žádost z pléna a prosím, abyste se znovu zaregistrovali.

Přednesu návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Úmluvy o styku s dětmi, přijaté ve Vilniusu dne 3. května 2002."

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 308. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

V tomto těsném hlasování z přítomných 119 se pro vyslovilo 188 kolegyň a kolegů, nikdo nebyl proti. Souhlas byl vysloven.

Zahajuji projednávání bodu číslo 65, kterým je

Prosím, aby tento návrh odůvodnil ministr životního prostředí pan Ambrozek.

Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, sněmovní tisk 381 je Návrh na vyslovení souhlasu na ratifikaci Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě. Touto tematikou jsme se zde již v minulých měsících zabývali při projednávání zákona o Antarktidě.

Kdybych to jen krátce shrnul, Smlouva o Antarktidě byla sjednána v roce 1959 ve Washingtonu, kde smluvními stranami je 45 zemí, mezi něž patří i Česká republika. V roce 1991 byl v Madridu sjednán Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě, který podepsala ještě ČSFR 2. října 1992. A v roce 1993 Česká republika převzala práva a závazky vyplývající z podpisu protokolu, který však dosud neratifikovala. Je proto v našem zájmu ratifikovat protokol co nejdříve. Dnes již jeho ratifikaci nic nebrání, protože bude implementován zákonem 276/2003 Sb., o Antarktidě a o změně některých zákonů, a ten nabude účinnosti dnem vyhlášení protokolu ve Sbírce mezinárodních smluv.

Předkládaný návrh byl projednán již na schůzích výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu České republiky a Senát i plénum Senátu vyslovilo s návrhem na ratifikaci protokolu souhlas. Proto si dovolím požádat i Poslaneckou sněmovnu, aby svým rozhodnutím umožnila další posun v ratifikačním procesu tohoto protokolu. Děkuji.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Prosím zpravodajku zahraničního výboru paní kolegyni Kateřinu Konečnou, aby nám odůvodnila usnesení výboru, které bylo rozdáno jako sněmovní tisk 381/1.

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Pane předsedající, jak pan ministr správně řekl, tento protokol je pouze logickým vyústěním toho, čím se tato sněmovna zabývala relativně dlouho, to znamená zákonem o Antarktidě, takže i na zahraničním výboru jsme s běžným průběhem tento protokol prohlasovali a zahraniční výbor doporučuje dát souhlas s ratifikací tohoto protokolu. Děkuji.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Rozpravu končím.

Budeme hlasovat o usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě s tím, že Česká republika přijímá jurisdikci Mezinárodního soudního dvora a Arbitrážního tribunálu v souladu s článkem 19 odst. 1 Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě, sjednaného v Madridu dne 4. října 1991."

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 309. Kdo je pro přijetí tohoto návrhu? Kdo je proti?

Z přítomných 134 pro návrh 113, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

Děkuji panu ministrovi.

Zahajuji projednávání bodu číslo 66, kterým je

Tento návrh opět uvede pan ministr Ambrozek.

Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Děkuji. Pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovoluji si před vás předstoupit ještě s návrhem další smlouvy, kterou je Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. Tato úmluva byla sjednána 25. června 1998 na 4. ministerské konferenci Evropské hospodářské komise OSN "Životní prostředí pro Evropu" v dánském Aarhusu. K dnešnímu dni ratifikovalo tuto úmluvu 27 států.

Aarhuská úmluva je v mezinárodním kontextu považována za jeden z významných dokumentů této doby jako kvalitativní předěl v komunikaci mezi státní správou a občany. Proto je úmluvě a její ratifikaci věnována mimořádná pozornost jak v Evropské hospodářské komisi OSN, tak i v dalších mezinárodních organizacích. Stejně tak probíhá proces přípravy ratifikace celou Evropskou unií.

Aarhuská úmluva je mezinárodním právně závazným dokumentem, který je zaměřen na obecné posílení demokracie v oblasti životního prostředí. Úmluva je postavena na třech relativně samostatných, nicméně vzájemně provázaných okruzích, kterými jsou jednak zpřístupňování informací o životním prostředí veřejnosti, aktivní účast veřejnosti v rozhodovacích procesech týkajících se životního prostředí a zajištění právní ochrany v záležitostech životního prostředí.

Česká republika podepsala úmluvu na aarhuské konferenci 25. června 1998. V současné době proběhlo projednání této úmluvy v Senátu, kdy 12. listopadu plénum Senátu vyslovilo souhlas s ratifikací úmluvy a projednání ve výborech této sněmovny, jak v zahraničním, tak ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Důkladná legislativně právní analýza ustanovení Aarhuské úmluvy ve vztahu k platnému právnímu řádu České republiky ukázala, že požadavky kladené na smluvní strany úmluvy jsou splněny, to znamená, že nebude potřeba žádných legislativních úprav. Přijetím nového zákona 150/2002 Sb., o soudním řádu správním, byly odstraněny poslední nesoulady mezi požadavky Aarhuské úmluvy a naším právním řádem.

Ratifikace úmluvy nevyvolá zvýšení nákladů na výkon státní správy, naopak podpoří posílení harmonizace práva a mechanismu jeho prosazování v České republice i harmonizaci s požadavky Evropské unie a lze očekávat, že se stane tato ratifikace důležitým stimulem i při diskusi veřejné správy s občany. Děkuji.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Prosím zpravodajku zahraničního výboru kolegyni Kateřinu Konečnou, aby nás informovala o jednání zahraničního výboru.

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, projednávání této úmluvy již nebylo tak jednoduchým a formálním aktem, jak to bylo u předcházejícího protokolu, a to z hlediska nejenom dlouhodobosti, která provází tuto úmluvu - a vy, kteří jste tu druhé funkční období, určitě víte, že to je možná šestiletý proces, kdy se jí zabýváme - ale také proto, že je to sice formálně politický akt, nicméně tak jak pan ministr řekl, máme sice většinu úmluvy implementovánu do českého právního řádu, ale pořád nám zůstávají dva problematické okruhy, které v úmluvě jsou daleko širším způsobem řešeny, než to dělá český právní řád.

Já musím konstatovat, že po rozpravě na zahraničním výboru, kdy jsme byli zástupci Ministerstva životního prostředí ujištěni, že tyto dva problematické okruhy, týkající se zjednodušení procesu povolování realizace staveb a dalších záměrů a zamezení zneužívání institutu dotčené veřejnosti ve správním řízení, se pokusí v nejkratší době vyřešit úpravou legislativy, tak po tomto ujištění zahraniční výbor konstatoval, že dává souhlas s ratifikací.

Nicméně bych poprosila možná pana ministra, jestli by se k tomu mohl vyjádřit a tady ctihodné sněmovně opravdu potvrdit, že takto tomu bude, protože bez těchto dvou ujištění by zřejmě to stanovisko bylo jiné. Děkuji.

***