(9.40 hodin)
(pokračuje Fialová)

Přijetím této novely bychom se ale také dostali do rozporu s ustanovením trestního zákona a trestního řádu. Trestní zákon č. 140/61 Sb., v úplném znění č. 412/2002 Sb., § 21 odst. 1 zní: "Občan České republiky nemůže být vydán cizímu státu k trestnímu stíhání ani k výkonu trestu." Trestní řád, zákon č. 141/61, v úplném znění pod č. 43/2002 Sb., v § 379 odst. 1 zní: "Státní zástupce, jemuž Ministerstvo spravedlnosti nebo nejvyšší státní zástupce zaslali žádost cizího státu o vydání nebo který se dověděl o trestném činu, pro který by cizí stát mohl žádat o vydání, provede šetření. Účelem šetření je zjistit, zda jsou tu podmínky pro vydání, zejména že jde o čin trestný podle práva obou států, pro který je vydání přípustné a jehož trestnost nezanikla, a že nejde o občana České republiky." Z toho jasně vyplývá, že se nejedná o vystěhování typu, jak říkal pan ministr, Asanace.

Dámy a pánové, přijetí předloženého návrhu bude také znamenat změnu našeho základního právního předpisu, tedy Ústavy České republiky, jejíž nedílnou součástí právě Listina základních práv a svobod je. Já zde postrádám vyjádření námi ustavené parlamentní komise pro přípravu novely ústavy.

Proto z uvedených důvodů budu v podrobné rozpravě navrhovat zamítnutí předložené novely zákona. Že jde o spornou věc, je jasné i z usnesení, pro které nehlasovala nadpoloviční většina členů ústavně právního výboru. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně. Prosím nyní pana kolegu Jiřího Pospíšila, aby se ujal slova.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já jsem k tomuto bodu velmi podrobně vystoupil v rámci prvého čtení a přiznám se, že jsem dnes neměl v úmyslu vystupovat a zatěžovat vás právními argumenty právního puristy, ale vystoupení pana ministra spravedlnosti mě tak výrazně překvapilo, že si neodpustím několik poznámek.

Já zkrátka nemohu přijmout z úst právní autority této vlády obrovskou relativizaci jednoho ze základních ústavních práv a to je právo občana býti chráněn svým státem a mimo jiné právo občana nebýt nucen opustit území své vlasti, tak jak to zakotvuje čl. 14 odst. 4. Je to ono právo, o kterém zde celou dobu hovoříme. Je to ono právo, které má být kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu výrazně omezeno. Myslím si, že je legitimní diskutovat o tom, jestli omezit, či neomezit toto ústavní právo. V každém případě je však třeba přiznat, že toto omezení práva není nic pozitivního, je to určitý negativní jev, který možná v zájmu evropského zatýkacího rozkazu je vhodné učinit, ale relativizovat omezení čl. 14 Listiny jako něco pozitivního, to opravdu nemohu přijmout.

Dámy a pánové, podle mě neobstojí restriktivní výklad, který zde sděloval pan ministr, že v zásadě čl. 14 odst. 4, kdy občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti, se nevztahuje na pachatele trestných činů. To zkrátka není pravda. Není pravda, že akademická obec přijímá tento restriktivní výklad. Já sám jsem v pondělí byl účasten společně s panem kolegou Křečkem diskuse na pražské Právnické fakultě a jasně se ukázalo, že výklad tohoto článku je rozdílný, resp. že různí akademikové zaujímají různý výklad, jak už to bohužel v právu často bývá. Podle mého názoru, pokud se na čl. 14 odst. 4 podíváme, zní jasně: "Občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti." Tečka. Listina nestanovuje konkrétní případy, kdy může a kdy nemůže. Nestanovuje, že potenciální pachatel nebo obviněný toto právo nemá. Restriktivní výklad jde podle mého názoru proti duchu Listiny základních práv a svobod.

Ani podle mého názoru neobstojí historický výklad, který sděloval pan ministr. Nelze přece konstatovat, že můžeme vypustit určité právo z listiny mj. proto, že jiné ústavní modely existující historicky na našem území takovéto právo neznaly. Přece ústavní pořádek první republiky Listinu základních práv a svobod vůbec neznal, neznal mnohá jiná práva, která dnešní listina obsahuje.

Dámy a pánové, já si myslím, že je možné diskutovat o tom, zda v Listině má, či nemá být toto právo, ale je nutné se k tomuto problému postavit korektně a jasně říci, že omezení Listiny je negativní jev, že je to negativní jev, který možná stojí za to v rámci boje proti mezinárodnímu terorismu. Nelze však konstatovat, že je to něco pozitivního.

Dovolím si, když pan ministr zde začal diskutovat o Listině, položit mu jednu otázku a prosím ho opravdu, aby na ni korektně odpověděl. Na semináři, kde jsem v pondělí byl, na Právnické fakultě, padla úvaha, že v zásadě nelze vůbec omezovat práva obsažená v Listině základních práv a svobod, a to z toho důvodu, že jakýkoli zásah do tohoto katalogu, jakákoli restrikce bude v rozporu s čl. 1 Listiny základních práv a svobod, kde je explicitně konstatováno, že základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Takže se ptám pana ministra, jestli nemá obavu, že tím, že vypustíme nějaké právo z listiny, tak zásadně porušíme tento článek. Chci upozornit, že to není pouze můj právní názor, ale replikuji zde názor některých akademiků pražské Právnické fakulty právě z onoho pondělního semináře.

A druhá otázka s tím související je taková, zda si pan ministr nemyslí, že tím, že v klidu vypustíme nějaké právo z listiny, založíme nebezpečný precedent, který se v budoucnosti může opakovat. Zjistíme v budoucnosti, že jiné právo nám činí problémy, protože buď je finančně nákladné, nebo mezinárodní společenství ho po nás nechce. Jestli tak nehrozí, že postupně, onou legendární salámovou metodou, budeme odřezávat i další ústavní práva, která jsme tenkrát tak slavně přijali a deklarovali v Listině základních práv a svobod. Mám totiž za to, že s těmito právy bychom měli nakládat asi více opatrně než s běžnými právy obsaženými v zákonech.

Dámy a pánové, tolik můj vstup a prosím pana ministra, aby byl tak laskav a reagoval na mé otázky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní se z místa hlásí pan poslanec Stanislav Křeček.

 

Poslanec Stanislav Křeček: Paní předsedající, kolegyně a kolegové, my jako poslanci vládní strany máme často dojem, že odpor opozice proti vládním návrhům zákona je veden negativisticky, že je veden jen proto, že něco navrhla vláda, tak my jsme proti. Ale chtěl bych zdůraznit, že v tomto případě by takové podezření rozhodně nebylo na místě.

Problém, který tady řešíme, není problémem vlády a opozice, není dokonce ani problémem této republiky, je evropským problémem a všude v Evropě, ať už takovéto změny ústavy byly nebo nebyly přijaty, se o těchto věcech velice vážně hovoří, protože je pravda, že tyto věci nejsou náležitě prodiskutovány, neznáme praktické důsledky těchto věcí nebo těchto změn a řada otázek je otevřených. Zvažte jen, nechci zavalovat sněmovnu nějakými odbornými problémy, ale zvažte jen situaci, že vydáme-li našeho občana do jiného státu, samozřejmě nelze očekávat, že tento člověk, jelikož je nevinen, je jen vydán k stíhání, je třeba na něj pohlížet jako na nevinného, že tedy bude tu dobu, po kterou byl vydán, trávit v hotelu, jak ji trávili naši sběratelé orchidejí na Novém Zélandu, ale nepochybně takový člověk půjde do vazby.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP