(16.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Podrobnou rozpravu končím, pokud se nikdo další nehlásí. Ptám se pana ministra, zda chce mít závěrečné slovo. Není tomu tak.
Pokusím se přivolat kolegyně a kolegy, kteří chtějí hlasovat o návrhu, který byl přednesen.
Zopakuji, že budeme hlasovat o návrhu výboru pro obranu a bezpečnost, ve kterém je doporučeno, aby Poslanecká sněmovna vzala zprávu na vědomí.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 210 z přítomných 119 poslanců 67 hlasovalo pro, proti 6. Tento návrh byl přijat.
Končím tento bod a domnívám se, že bychom mohli ještě stihnout jeden bod, a to je bod 119, kterým je
119.
Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2002
/sněmovní tisk 422/
Prosím, pan ministr.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Paní místopředsedkyně, já to tedy velmi zkrátím a uvidíme, jestli bude a jaká bude rozprava.
Pouze bych tedy informoval, že tato zpráva je předkládána v té struktuře, jak byla předkládána i v minulém období. Pokud jde o počet trestných činů s rasistickým podtextem, bylo jich spácháno v roce 2002 473, což je 0,1 % z celkového počtu trestných činů. Je to mírný nárůst oproti roku 2001, a to konkrétně o 21 skutků.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji a nyní poprosím zpravodaje výboru pro obranu a bezpečnost pana poslance Klase, aby nás informoval o jednání výboru.
Poslanec Jan Klas: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, nebudu zdržovat vzhledem k času. Chtěl bych pouze říci ve všeobecné rozpravě, že tato zpráva je roční zpráva, která se pravidelně opakuje již dlouhá léta zde ve sněmovně, a asi základní věta té zprávy, která by tady měla být zdůrazněna, je, že Česká republika je zatím vnímána z hlediska extremismu jako bezpečná země. Takže pokud budu moci přednést usnesení, přednesu ho v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které mám jednu přihlášku, a to pana poslance Zdeňka Maršíčka.
Poslanec Zdeněk Maršíček: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, považuji za nutné sdělit několik postřehů k předkládané Zprávě o problematice extremismu na území České republiky v roce 2002.
Celkový dojem po přečtení tohoto rozsáhlého dokumentu budí rozpačité pocity. Na rozdíl od zpracovatelů zprávy nabývám dojmu, že extremistická scéna se v České republice více profesionalizuje, lépe organizuje a mění taktiku směrem k veřejně přijatelnějšímu vystupování, a to zpráva vůbec nepostihuje. Srovnání tohoto materiálu s předchozími totiž nesprávně naznačuje, že dochází jen ke zdánlivému utlumení nejradikálnějších projevů extremistických uskupení v České republice. Tvrdím, že opak je pravdou. Jde o snahu působit přijatelněji. Dokonce tvrdím, že dochází ke zdánlivému utlumení nejradikálnějších aktivit v zájmu veřejně účinnějšího a přijatelnějšího vystupování. Podle mého názoru může jít o taktiku postupu, aby vliv některých extremistických proudů byl na veřejnosti účinnější. Proto jsou tyto organizace stále větším rizikem.
Zpracovatelé ve zprávě napáchali také pěknou řádku chyb, a to i pokud jde o ověřitelná fakta. Pokud jde o formální aspekty předkládaného materiálu, často zarazí nepříliš kvalitní a srozumitelná stylistika. Ze zprávy je rovněž zřejmé, že kvalita zpravodajských informací Bezpečnostní informační služby je nulová. Většina údajů pochází buď z policejních databází, případně z monitorování otevřených, převážně internetových zdrojů, bez znalosti konkrétního kontextu či konkrétního prostředí v dané lokalitě. Opravdu kontrarozvědné poznatky, až na výjimky, ve zprávě chybějí.
Samotná zpráva začíná pro jistotu vymezením pojmů hned na začátku. Do pojmu extremismus jsou zahrnovány aktivity s ideologickou motivací, které vybočují ze zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance a útočí proti demokratickým principům a společenskému uspořádání. Dalším problémem je, že se v úvodu mluví nejdříve o extremistických postojích, a až pak o aktivitách, které působí ať již přímo, nebo v dlouhodobém důsledku destruktivně na stávající společenský režim, jak to nastiňuje zpráva. Zpráva tedy vychází z vágního pojmu extremismu jako podhoubí aktivit zaměřených proti ústavnímu řízení a jím chráněným hodnotám. Chtěl bych podotknout, že extremismus je především politologický, nikoli právní pojem.
Zpráva výstižně, zřejmě ale nevědomě přiznává, že tento stát se více zastává majetku než života. Zpráva totiž v rozporu s ústavou zavádí termín politicko-ekonomický systém a policie tak nepřímo přiznává ochranu ekonomických zájmů jedné skupiny obyvatel a to je na pováženou. Policii totiž vůbec nepřísluší starat se, zda je v této zemi kapitalismus, nebo socialismus, ale má povinnost zabezpečit ústavní základní práva a svobody občanů.
Daleko závažnější je absence v předkládaném materiálu jakýchkoli zpráv o dalších projevech extremismu v České republice a o aktivistech radikálních, většinou pseudokřesťanských náboženských aktivit a sekt. Přitom se nedá říci, že by tito aktivisté byli méně aktivní než ostatní ve zprávě uvedené organizace. Nedá se ani říci, že by nerozšiřovali svou členskou základnu, spíše naopak. Jejich počet se zvyšuje a pohybuje se v řádu tisíců, a některé aktivity jsou ofenzivní a veřejně, stejně jako aktivity např. scientologů, o jejichž neblahém působení a zejména psychomanipulativním vlivu na mladé lidi a intenzivním sběru osobních údajů nemůže být též sporu, a média o nich informují poměrně často. Vůbec některým činnostem nabývajícím charakteru extremismu a nebezpečí pro stát se zpráva vůbec nevěnuje. Ve zprávě např. postrádám kvalifikované závěry o militantnosti jednotlivých forem extremismu, z jakých sociálních skupin se většinou rekrutují političtí extremisté a jaké jsou motivy jejich sklonů ke zkratovým řešením. Celkově mi chybí odpověď na teoretické vymezení extremismu v souvislosti - a to by mělo tento zákonodárný orgán především zajímat, zda má politický extremismus šance prosadit se i u nás v širším měřítku. Nelze se totiž spokojit s místy až nekvalifikovanými závěry o tom, že usiluje nahradit demokratický systém totalitou, diktaturou či anarchií. Podobně zaznívají i některá tvrzení BIS, že záměry levicových extremistů, jako např. opětovné začlenění střední a východní Evropy do ruské mocenské sféry, mají podporu oficiálních struktur Ruska a Běloruska.
Ve zprávě tedy chybí řada skutečností včetně analýzy příčin vzniku a vývoje extremismu. Při své obsáhlosti až nepřehlednosti je tedy zpráva neuspokojivá. Doporučuji Poslanecké sněmovně zprávu zamítnout. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí do všeobecné rozpravy. Není tomu tak, všeobecnou rozpravu tedy končím a budeme nejdříve hlasovat o návrhu pana poslance Maršíčka, který navrhl zprávu zamítnout. Na žádost z pléna vás odhlašuji a prosím, abyste se všichni přihlásili svými hlasovacími kartami.
Hlasujeme o návrhu pana poslance Maršíčka na zamítnutí zprávy.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Zahájila jsem hlasování. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 211 z přítomných 99 poslanců 33 hlasovalo pro, proti 47. Tento návrh nebyl přijat.
Zahajuji podrobnou rozpravu. Prosím pana zpravodaje - rychle.
Poslanec Jan Klas: Vážená paní místopředsedkyně, seznámím sněmovnu s usnesením výboru pro obranu a bezpečnost z 1. října 2003: Po odůvodnění náměstka ministra vnitra Mgr. Miroslava Koudelného, zpravodajské zprávě místopředsedy výboru poslance Ing. Jana Klase a po rozpravě výbor pro obranu a bezpečnost doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2002 byla vzata na vědomí.
Děkuji.
***