(15.50 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Odstraňuje však vady, které během posledních deseti let se prokázaly v praxi, odstraňuje vady, které byly způsobeny četnými novelami, a přináší některé poznatky, které obsahují modernější zahraniční právní úpravy obchodních rejstříků. Celkově lze říci, že řízení před obchodními rejstříky zjednodušuje, zefektivňuje, a tím i zrychluje.
Dámy a pánové, chci ještě na úvod obecně říci, že zachováváme onu duplicitní právní úpravu, to znamená, že hmotně právní aspekty obchodních rejstříků jsou nadále upraveny v obchodním zákoníku a procesně právní aspekty by měly být dále upraveny občanským soudním řádem. Myslím si, že je možné diskutovat o tom, že z hlediska budoucnosti a rekodifikací našeho soukromého práva by mohl být přijat speciální právní předpis. Ale v tuto chvíli jsme si jako navrhovatelé takovéto ambice nekladli.
Obecně k úvodu chci ještě říci, že naše úprava, náš návrh má stěžejní část v rovině procesně právní. V zásadě necháváme hmotně právní úpravu v původní podobě. Máme totiž za to, že nedostatečnou rychlost a komplikace během soudního řízení způsobuje právě tato procesní úprava, nikoli hmotně právní úprava obsažená v obchodním zákoníku.
Když se, dámy a pánové, podíváme na současný stav právní úpravy, pak je nutné říci, že současná právní úprava je bohužel nepřehledná, je rozsáhlá a bohužel v praxi často neexistuje výkladová shoda jednotlivých ustanovení. To znamená, že stejnou věc, stejný případ mohou jednotlivé obchodní rejstříky rozhodovat jiným způsobem, respektive jednotlivé rejstříky žádají u stejné věci jiné důkazy, jiné listiny, a tím výrazně komplikují průběh celého řízení. Účastník řízení pak žije v právní nejistotě, neboť dopředu, a priori, mu není známo, jaké že všechny informace má obchodnímu rejstříku poskytnout a jakými listinami či důkazy má tyto informace podložit.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane kolego. Kolegyně a kolegové, prosím o klid v jednacím sále. Ještě jednou na vás apeluji, prosím klid. Děkuji.
Poslanec Jiří Pospíšil: Ke znakům zachování statu quo patří mimo jiné i to, že se nesnažíme změnit subjekt, který vede agendu obchodních rejstříků, respektive do jehož působnosti agenda obchodních rejstříků spadá. Všichni víme, že v poslední době, v posledních několika letech, pokud se vedla diskuse o obchodních rejstřících, pak její gros bylo v tom, zda obchodní rejstřík má být veden soukromým subjektem, buď soukromými registrátory, či hospodářskou komorou, či zda tuto agendu či působnost má vykonávat státní orgán. A to jak státní orgán soudní moci, to znamená současný soud, či jiný orgán státní moci, moci výkonné, nějaký správní úřad. Ostatně o tom byla též vedena diskuse v létě, kdy vláda, potažmo Ministerstvo spravedlnosti začalo uvažovat o vytvoření speciálních rejstříkových úřadů jako speciální složky Ministerstva spravedlnosti, a tento úřad by vedl právě agendu obchodních rejstříků.
Jak jsem řekl, my zachováváme působnost obchodních rejstříků na úrovni soudů. Domníváme se totiž, že změna subjektu, který vede obchodní rejstříky, by nevedla ke zrychlení a zefektivnění řízení před obchodními rejstříky. Naopak by v počáteční fázi přinesla transformační náklady a mimo to by se to též projevilo v prodlevách a průtazích řízení.
Druhý důvod, proč zachováváme úlohu soudu, je to, že soudy vždycky hrály dominantní úlohu ve veřejnoprávních registraturách na našem území, a to nejen za první republiky, ale i v období Rakousko-Uherska. To znamená, ten druhý důvod, proč zachováváme soud jako instituci odpovědnou za vedení obchodních rejstříků, je jakýsi důvod tradicionalistický.
Je však nutno podotknout, pokud diskutujeme o subjektu, že měníme úřední osoby, které vykonávají agendu v rámci soudního rozhodování. V tuto chvíli v zásadě tak činí soudci, fakultativně tak též mohou činit vyšší soudní úředníci, a náš návrh přináší změnu. Navrhujeme, aby v první instanci před užitím opravného prostředku automaticky vždycky a výlučně rozhodoval vyšší soudní úředník. To znamená předtím, než účastník případně užil opravný prostředek, nebude moci do řízení zasahovat soudce. Máme za to, že je zbytečné, aby soudce prováděl zjednodušenou registraturu. Máme za to, že je možné kvalifikovaného soudce využít na sofistikovanější úkony.
Dámy a pánové, dále bych chtěl relativně stručně popsat hlavní teze navrhované úpravy. Pro větší přehlednost jsem rozdělil ony teze do roviny hmotně právní úpravy a procesně právní úpravy. Když dovolíte, nejprve se zmíním o změnách, které přináší náš návrh v oblasti hmotně právní úpravy.
Jak jsem již úvodem řekl, ona hmotně právní úprava je v zásadě - zdůrazňuji v zásadě - obsažena v obchodním zákoníku. Předem říkám, že náš návrh v oblasti hmotně právní přináší pouze drobné změny. Důvodem k tomu je ta skutečnost, že Ministerstvo spravedlnosti připravuje rozsáhlou rekodifikaci soukromého práva, a to jak na úrovni obchodního zákoníku, tak zákoníku občanského. Máme proto za to, že by nebylo korektní a vhodné zasahovat též do hmotně právní úpravy, když v nejbližší době tato změna bude obsažena v těchto nových navrhovaných kodexech.
Druhým důvodem, proč náš zásah do hmotně právní úpravy je minimální, je ta skutečnost, že máme za to, že hmotně právní úprava, její podoba, příliš nekomplikuje řízení před obchodními rejstříky a nepřispívá k délce obchodního řízení. Jde totiž o to, že do hmotně právní úpravy v zásadě zahrnujeme to, co je do obchodního rejstříku zapisováno. To znamená onen balík skutečností, které je podnikatel povinen uvést, a dále pak balík listin, kterým je třeba tyto skutečnosti doložit. To znamená, penzum informací a penzum listin se v zásadě po případném přijetí našeho návrhu nebude měnit.
Dámy a pánové, ovšem i na hmotně právní úrovni dochází k určité změně, a to v rovině způsobu podávání těchto informací. My navrhujeme, aby byl změněn způsob podávání informací ve vztahu k obchodnímu rejstříku. Navrhujeme povinné formuláře, které by nahradily v tuto chvíli užívané bezformální podání. Počítáme s tím, že podnikatel by tak žádal o zapsání do obchodního rejstříku na základě formuláře, který by vydalo Ministerstvo spravedlnosti svou vyhláškou. Tento formulář by podnikatel vyplnil, přidal by k němu povinné přílohy a takovéto jednoduché podání by učinil vůči obchodnímu rejstříku. Máme za to, že takováto změna povede výrazně k zefektivnění, zjednodušení a zrychlení rozhodování obchodních rejstříků.
Podle mého názoru tato změna má tyto výhody: Za prvé přinese větší komfort podnikateli. Podnikateli totiž od počátku bude zcela jasně zřejmé, jaké informace od něj obchodní rejstřík požaduje. Bude od počátku vědět, co má říci a jakým způsobem to má doložit. Vedle toho se právě v důsledku jasnosti sníží počet vadných a neúplných podání vůči obchodnímu rejstříku. Klesne tak počet návrhů, které je nutno následně doplňovat. A klesne tak korespondence mezi soudem na jedné straně a podnikatelem. A třetí věc - právě tato standardizace v podobě formulářů umožní rychlou a efektivní kontrolu ze strany vyššího soudního úředníka. Ten nebude muset podrobně prostudovávat složitá podání, ale pouze zkontroluje obsah formuláře a k tomu přiložené přílohy.
Chci říci, a je to možná též argument na podporu této úvahy, to znamená úvahy o zavedení formuláře, že podobnou cestou se již vydalo Ministerstvo spravedlnosti v tuto chvíli, když na svých stránkách uveřejnilo návrhy formulářů vůči obchodnímu rejstříku. Je to podle mého názoru záslužná činnost. Má však jeden nedostatek. Soudce podle mého právního úsudku se nemusí těmito formuláři, pokud je podnikatel užije, řídit.
***