(12.50 hodin)
(pokračuje Buzková)
Hovořil o tom, že tento zákon je nepotřebný, což naprosto zásadním způsobem odmítám. Tento zákon považuji za velmi klíčový, klíčový právě z toho důvodu, aby řešil otázky jak pracovněprávního, tak některého dalšího kariérního a sociálního postavení učitele.
Pan poslanec Novotný také hovořil o tom, že mladý ambiciózní učitel, který absolvoval Oxford, na tom bude ještě hůře než předtím. To také není pravda, protože tento zákon samozřejmě dává podstatně lepší šance, než jsou šance dosavadní, právě mladým ambiciózním učitelům. Nicméně věkový automatismus nelze tímto zákonem automaticky odbourat, lze pouze zmírnit jeho některé následky. Také upozorňuji na to, že soukromým školám není nic vnucováno, protože jejich platy jsou prostě konstruovány jinak.
Pan poslanec Záruba dále hovořil o tom, že o dalším vzdělávání nerozhoduje v dostatečné míře ředitel školy. Naopak, ředitel školy je tím, kdo rozhoduje o dalším vzdělávání. Proto nebude do dalšího vzdělávání pro metodické činnosti například posílat toho, kdo pro to evidentně nebude mít předpoklady. Ředitel školy bude právě tím, kdo pověří metodikou konkrétního pedagoga. Zákon tedy neomezuje ředitele. Stanovením kvalifikačních předpokladů nejde o zařazování do krabiček, ale o zajištění toho, aby neučili nekvalifikovaní. Nechal by si snad pan poslanec operovat koleno od internisty, který by ještě k tomu neměl aprobaci? Možná ano, já raději ne. Udivuje mě, že pan poslanec je tak udiven kvalifikačními předpoklady. Ty jsou totiž stanoveny snad od doby Marie Terezie. I v současné době jsou kvalifikační předpoklady upraveny, ale pouze vyhláškou. Zákon se rozhodl upravit povinnosti, což kvalifikační předpoklady jsou, a platí pro všechny školy a školská zařízení bez rozdílu, raději zákonem než vyhláškou, protože práva a povinnosti subjektů mají být upraveny zákonem.
Paní poslankyně Fischerová vnesla některé návrhy a připomínky k tomuto zákonu. Myslím si, že je zde celá řada, o kterých jsem přesvědčena, že je možné je akceptovat, například lze souhlasit s tím, aby obor sociální pedagog rozšířil kvalifikační předpoklady. Myslím si, že nebude ani velkým problémem, budeme-li diskutovat o otázce více přihlášek na střední školy apod. Nemohu ale souhlasit s tím, že zavedení školské právnické osoby znevýhodňuje přístup ke státnímu rozpočtu, ale to je záležitost k diskusi ve výboru, o které si myslím, že může proběhnout velmi intenzivně.
Pan poslanec Pospíšil hovořil o kontrole akreditovaných subjektů ministerstvem. Úprava o kontrole byla požadována Legislativní radou vlády. Ministerstvo školství není proti uvedení případného odkazu na zákon o státní kontrole, nicméně údajná protiústavnost je pouze názorem pana poslance Pospíšila, protože § 25 odstavec 7 zákona o pedagogických pracovnících dává pouze obecné zmocnění k vydávání vyhlášky o postupu při kontrole, ale myslím si, že není problém popsat jednotlivé kroky při kontrole. Zde se nejedná o ukládání povinnosti soukromým osobám.
Pana poslance Janečka trápí, že tento zákon neupravuje vztahy rodiny a školy. Já se přiznám, že vztahy rodiny a školy mě trápí také. Nicméně vztahy rodiny a školy jsou jednou z věcí, které nedokážeme řešit žádným zákonem, a to jakkoliv kvalitnějším.
Panu poslanci se také nelíbilo, že zákon hovoří o výchově, místo aby hovořil o vzdělávání. Tento návrh zákona v § 1 uvádí pojem výchova a vzdělávání a dále je uvedena legislativní zkratka pouze výchova. Takže tam, kde je kdekoliv v zákoně uvedeno slovo výchova, platí, že se jedná o legislativní zkratku dvou termínů, a sice výchovy a vzdělávání.
Pan poslanec Antolák se mě zeptal, kolik škol dokončilo pilotní ověřování rámcového vzdělávacího programu. Do ověřování rámcového vzdělávacího programu pro základní školy se zapojilo v roce 2002 až 2003 54 škol. Projekt byl plánován na dva roky. V prvním roce dokázalo připravit školní vzdělávací program 26 škol, ostatní pokračují v přípravě druhým rokem, pouze čtyři školy z tohoto pilotního ověřování odstoupily.
Nakonec bych se snad ráda zmínila právě o otázce pana poslance Záruby, kterou považuji za velmi významnou. Pan poslanec mi dal - cituji doufám přesně - otázku: Je stávající systém právní subjektivity špatný? Tato otázka měla navázat na to, proč tento návrh zákona zavádí tzv. školskou právnickou osobu.
Řekla bych tolik. Systém právní subjektivity celé řadě škol vyhovuje, ale celé řadě škol také nevyhovuje. Právní subjektivita byla zavedena v minulém volebním období na návrh konzervativních poslanců a pro celou řadu škol vyvolala obrovské problémy, zvláště pro školy menší. Já bych totiž ráda upozornila na to, že právnická osoba je institutem podle obchodního zákoníku, tedy má sloužit pro právní úpravu osob zřízených za účelem podnikání a za účelem dosahování zisku. Právnická osoba jako taková zavádí celou řadu povinností, které skutečně jdou nad rámec vzdělávacích institucí, případně i jiných dalších neziskových institucí. Není pravdou, že alternativa školské právnické osoby omezuje přístup jiné právní formy ke státnímu rozpočtu. Je zde dána jako plnohodnotná alternativa pro ty školy, které se pro takovýto systém chtějí rozhodnout. To znamená, není pravdou, že školy, které se s velkými obtížemi transformovaly v právnickou osobu, dnes musí jakýmkoliv způsobem přistupovat ke změně. Ne, nemusí, nikdo to po nich nežádá. Je jim pouze dávána možnost, pokud by se tak samy rozhodly, aby tak učinily.
Dále pan poslanec Záruba kritizoval některé problematiky zavedené tzv. státní části maturity v podstatě z toho důvodu, že na školách různého zaměření se učí jiným způsobem. Ano, to je bezesporu pravda, ale na druhou stranu státní část maturity má garantovat, že pakliže někdo získá certifikát o složení maturitní zkoušky, dosáhl minimálně srovnatelných znalostí jako někdo jiný. Myslím si, že doba, kdy na jedné škole je opravdu nesrovnatelné složit maturitu jako na škole jiné, by měla již jednou provždy skončit. Já samozřejmě netvrdím, že například žáci středních odborných škol budou muset mít stejné vzdělání v českém jazyce jako žáci gymnázií, ale také pravdou je, že musí být stanovena minimální úroveň kompetencí, jaké je třeba dosáhnout, a to tento institut státní maturity každopádně zavádí.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych nerada zdržovala delším závěrečným slovem. Dovolte mi tedy jej pomalu ukončit. Jak už jsem řekla, padla zde celá řada velmi zajímavých podnětů, o kterých budu velice ráda diskutovat jak ve výborech, tak s jednotlivými poslaneckými kluby. Samozřejmě, že jsou poslanci, kteří někdy v minulosti řekli, že zákon nepodpoří, ať již je v zákoně napsáno cokoliv, a tam je to potom možná příliš obtížná práce. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní ministryni Petře Buzkové a prosím pana zpravodaje Waltra Bartoše, aby se ujal slova.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já bych jenom využil toho, že jsem zpravodajem, a krátce reagoval na paní ministryni Buzkovou ohledně právnické osoby. Není pravdou, že v obchodním zákoníku mohou být pouze právnické osoby, které jsou ziskové. Jsou tam samozřejmě neziskové. To je první poznámka pod čarou.
A není pravdou, že právnická osoba není zvýhodněna oproti jiné formě právnické. Soukromá škola, která je eseróčkem, nemá stejnou dotaci jako školská právnická osoba. To je jenom poznámka pod čarou.
Teď už jen k mé zpravodajské zprávě. Ve sloučené rozpravě, kterou navrhla paní kolegyně Nováková, vystoupilo celkem 17 diskutujících, řádně přihlášených, a dva kolegové vystoupili s faktickými poznámkami. To byl kolega Janeček a kolega Ransdorf.
***