(16.30 hodin)
(pokračuje Šustr)

Čili, pokud to projde do dalšího čtení, předem říkám, že se budu osobně velmi zabývat náplní tohoto zákona. A řeknu vám, že z terénu jsou ohlasy děsivé. Každý starosta na malé obci, až bude viset někde jeho plat, tak nevím, co závist českého národa všechno může tady zavinit.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ladislavu Šustrovi. Ptám se, jestli ještě někdo má zájem vystoupit v rozpravě. Není tomu tak. Rozpravu končím.

Ptám se, jestli má zájem pan poslanec Kala o závěrečné slovo. Ano. Prosím, pane navrhovateli, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Kala: Děkuji. Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl ocenit úroveň debaty, tak jak se zde vedla. Protože se domnívám, že skutečně mířila k tomu, že když projednáváme zákon o střetu zájmů, tak že tady vlastně existuje i určitý střet dvou pohledů na tuto problematiku. Jeden pohled je, že veřejnost samozřejmě si chce být jista, že ti, kteří díky volbám, ale mnohdy nejenom díky volbám, se dostanou do nějakých funkcí, tak že je nezneužívají ve svůj vlastní prospěch. A na druhou stranu ti, kteří mají být voleni nebo jsou zvoleni, tak jsou velice často, tak jak tady dokumentoval pan kolega myslím že Doktor a další, pod tlakem médií a mnohdy pod neoprávněným tlakem kritiky médií, která je nevybíravá, kdy, jak tady někdo řekl, bují závist, bují prostě různé pohledy na to, jak všichni jsou zkorumpovaní a všechno je špatně.

Chtěl bych říci, že smyslem našeho návrhu, a souhlasím s těmi výtkami, které zazněly, to jsou skutečně výtky, které jsou k debatě a otevírají prostor k debatě, tak bych chtěl říci, že jedna věc je zcela nepochybně jasná. Argumentace pana poslance Chytky, že veřejný funkcionář na obci nebo v kraji by nemohl jednat o ceně vody nebo o prodeji garáže a podobně, tak samozřejmě není oprávněná. Skutečnost je taková, že veřejný funkcionář jednat může, ale na druhou stranu veřejnost má právo vědět, že v konkrétním jednání je veřejný funkcionář z nějakého důvodu ve střetu zájmů. Nepochybně na komunální úrovni střetů zájmů evidentních, jasných, bude více než na úrovni centrální, ale na druhou stranu si myslím, že funkcionář, který hájí přiměřenou cenu vodného a stočného pro obec, tak ji hájí i sám pro sebe, a myslím si, že je to naprosto v pořádku.

K výhradám, které zde uvedl pan poslanec Vymětal. My jsme na mandátovém a imunitním výboru vlastně diskutovali problematiku, zda funkcionář má, či nemá, pokud nemá co sdělit. Výklad se vlastně promítl do našeho návrhu, kdy říkáme, že za to, že neoznámí, může být uložena pokuta do výše třicet tisíc korun. A bavme se, jestli je to moc, nebo málo. A skutečně by měl funkcionář být povinen sdělit: měl jsem příjmy, neměl jsem příjmy, nabyl jsem majetku, nenabyl jsem majetku. To by mělo být možná explicitněji vyjádřeno než pouze výkladem mandátového a imunitního výboru. Podporuji, aby to bylo lépe upraveno.

Možná díky tomu bych se pokusil vysvětlit naši filozofii. My máme možnost se seznámit s návrhy, které třeba zpracovala Transparency International a někteří politikové, které směřují k tomu, že má nejenom veřejnost právo přezkoumat si prostřednictvím například médií a podobně pravdivost, ale dokonce jsou snahy přeměnit například mandátový a imunitní výbor na jakýsi vyšetřovací orgán, který by měl vyšetřovat, zda je nebo není skutečnost pravdivá. A to si myslím, že už je daleko za naším pojetím zákona. Souvisí to podle mého názoru i s pohledem na ústavnost, na volitelnost jednotlivých veřejných funkcionářů.

Pokusím se to říci na jednoduchém příkladu. Pokud veřejnost se dozví z například majetkového přiznání, například z povinností, které jsou dány zákonem o střetu zájmů, že některý funkcionář nemluvil pravdu, a přesto ho po volbách, přestože tato skutečnost byla známa, byla zveřejněna, byla možná i skandalizována, tak přesto ho znovu zvolí, tak nikoho neopravňuje nic k tomu, aby funkcionáře ve funkci nenechal. Funkcionář, samozřejmě každý člověk, má právo volit a být volen. Takže to je naše pojetí, proč my jsme do této oblasti nechtěli příliš zasahovat, abychom právě nezkomplikovali projednávání. A souhlasím s tím, že ve druhém čtení bude prostor k tomu, abychom si tuto věc vyjasnili a skutečně explicitně řekli, že cílem zákona je donutit veřejného funkcionáře učinit oznámení. A všechno ostatní už je potom samozřejmě na uvážení veřejnosti, zda uzná, nebo neuzná.

Co se týče dalších vystoupení, tak s většinou námitek, jak už jsem řekl, se ztotožňuji a ztotožňuji i s tím, co uvedl pana poslanec Chytka, že je zcela nepochybně nesprávná úvaha, že by veřejnými funkcionáři už v obecném novelizovaném pojetí měli být lidé chudí a lidé, kteří nemají žádný majetek a žádné byty a žádné závazky. To by zcela nepochybně nebylo dobře. Myslím si, že právě náš návrh je prostě tím, že se nedotýká vymezení střetu zájmů, tak je právě podle mého názoru velmi umírněný, a myslím si, že je projednatelný i z tohoto pohledu.

Závěrem mi dovolte, abych konstatoval, že jsem velmi rád a chtěl bych poděkovat za debatu. Jsem velmi rád, že se dnešním dnem zahájila debata o takto významné normě. Souhlasím s návrhem, který zde byl předložen, aby lhůta k projednání byla prodloužena o dvacet dnů, tak abychom měli oba dva návrhy, jak vládní, tak poslanecký, na stole a mohli je využít, s tím, že hlavním principem pro tuto skupinu předkladatelů bylo, aby účinnost tohoto zákona nastala nejpozději 1. 1. 2005, aby postihla i další množinu veřejných funkcionářů, než jsou pouze veřejní funkcionáři na úrovni centrální.

Děkuji vám ještě jednou za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zástupci navrhovatelů poslanci Miloslavu Kalovi. Pan zpravodaj jistě shrne výsledky rozpravy. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Křeček: Pane předsedající, kolegyně a kolegyně, byly podány celkem čtyři návrhy, a to návrh na vrácení, návrh k prodloužení lhůty o dvacet dnů, návrh na výbory, na ústavně právní výbor a výbor pro veřejnou správu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Budeme tedy postupovat podle zákona o jednacím řádu. V prvním čtení se nejdříve hlasuje návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovatelům k dopracování. Pokusím se přivolat ostatní do sněmovny.

Odhlásím vás. Požádám vás o novou registraci. Přihlaste se svými hlasovacími kartami.

 

O návrhu poslance Radima Chytky na vrácení předloženého návrhu navrhovatelům k dopracování rozhodneme v hlasování pořadové číslo 172, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 172 z přítomných 157 pro 53, proti 90.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání petičnímu výboru. V rozpravě byly navrženy ústavně právní výbor a výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP