(16.10 hodin)
(pokračuje Doktor)
Dávám zapravdu panu poslanci Křečkovi. Myslím si opravdu, že - (Hluk v sále.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid, protože si myslím, že je tady nepřiměřený hluk a bylo by potřeba, abychom se poslouchali. Nejde o nic nezávažného, jde o důležitou věc, která mj. z jiného pohledu byla i předmětem jednání dnešního organizačního výboru. Věřím, že kolegové i z vaší politické strany, ale i nalevo, i ve středu sněmovny vám umožní, aby tady byl klid.
Poslanec Michal Doktor: Myslím si, že jediným motivem ke schválení původního zákona 238/92 Sb. bylo to, co zde uvedl ve střední části svého vystoupení pan poslanec Křeček jako zpravodaj, a sice umožnění veřejnosti nahlédnout do toho, zda tvrzení politiků týkající se jejich majetkových poměrů a ekonomického zázemí jsou v souladu s praxí, v souladu se skutečností, s tím, co je skutečně uvedeno na jejich vlastnických listech, na titulu majetku, který ovládají, zda je skutečně v souladu s peněžitým plněním, jehož jsou příjemci. Nic jiného. Zřejmě proto také byl vybrán Senát jako místo kontra povinné, jako místo příslušné, kam budou podána ona prohlášení poslanců Poslanecké sněmovny, a Poslanecká sněmovna jako místo, kam byli povinni zasílat toto prohlášení členové Senátu.
Byl jsem svého času - a je to skoro tři čtvrtě roku - jediný z poslanců Poslanecké sněmovny, a troufám si říci, jediným členem Parlamentu České republiky, který zvolil naprosto ojedinělý přístup. Své prohlášení nesoucí daleko větší míru sdělení, než je jenom oznámení o činnosti, oznámení o příjmech a darech, oznámení o pořízeném majetku, tedy hmotném a nehmotném majetku překračujícím určitou částku, jsem zveřejnil na internetu na svých webových stránkách. Mé prohlášení obohacené o uvedené částky odvodů na sociální a zdravotní pojištění, o zaplacené daně, daň z příjmu fyzických osob, ale i komplexní strukturu všech příjmů, jichž jsem příjemcem, a veškerých mých činností, z nichž mi jde jakékoli peněžité plnění, stejně tak jako podpora neziskového sektoru, kterou každý rok vyplácím v částkách převyšujících 60 000 Kč. Přesto jsem i já na seznamu těch, kteří jsou dáváni do souvislosti s hříšníky, s těmi, kteří podezřele porušují zákon, s těmi, kteří se podezřele chovají. Já si netroufám přenášet jakoukoli autoritu tří členů Senátu, kteří označili takto šestnáct poslanců Parlamentu České republiky. Zvolil jsem formu, kterou jsem si zvolil sám, o svém vlastním vědomí, o své vlastní vůli. Nikdy jsem si také netroufal vést jakoukoli kampaň, tedy osobní kampaň, která by z mého postupu činila nějakou odvozenou povinnost každého z vás. Netřískal jsem z toho laciný politický kapitál.
Necítím tudíž povinnost podpořit návrh novely tohoto zákona. Myslím si, že každý může přistoupit k této věci svobodně. Troufám si tvrdit, že jsem naplnil povinnost dávanou mi zákonem 238/92 daleko více, než mi to ukládal zákon. Kdokoli z občanů této země, kdokoli kdekoli, kdo má přístup k internetu - a je to měsíčně více než 100 občanů této země - si může mé přiznání a rozsah mého sdělení veřejnosti zkontrolovat. Nesdílím potřebu extendovat už tato pravidla zákona 238/92 v míře větší, než je uvedeno, necítím potřebu podpořit zákon, který by dále nějakým způsobem odvozoval stejně nedostatečnou mírou, jako je to teď, příp. sankcemi na členy zastupitelstev jiných sborů. Cítím to jako povinnost, netroufal bych si to ovšem nikomu ukládat. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michalu Doktorovi. Nyní vystoupí pan poslanec Ladislav Mlčák a připraví se pan poslanec Radko Martínek.
Poslanec Ladislav Mlčák: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, nebudu hovořit dlouze, protože si myslím, že pan Kala za předkladatele v podstatě objasnil jakýmsi způsobem záměr této novely, ten cíl, takže o tom nebudu hovořit.
Samozřejmě je věcně možné souhlasit s předloženou novelou, ve zkratce řečeno, zákona o střetu zájmů. Lze považovat za správné a žádoucí či nutné, aby se ochrana veřejného zájmu a zaměření střetu zájmů vztahovala i na členy zastupitelstev samosprávných celků. Návrh také upravuje, zda veřejný funkcionář podal, nebo nepodal čestné prohlášení, což již tady přede mnou předřečník rovněž říkal. Skutečně si myslíme, že by se měl týkat všech územních samosprávných orgánů, všech obcí, městských částí, obvodů. Samozřejmě víme o tom, že v tomto případě lze uvažovat v podstatě i o zásahu do zákonů číslo 128, 129, 131/2000 Sb., to znamená zákona o obcích, krajích a hlavním městě Praze.
Vzhledem k tomu, že podle jistých či dostupných informací má být v krátké době ve vládě projednána právní úprava tohoto zákona č. 238/92, bylo by asi dobré, jak už říkal za předkladatele pan Kala, počkat do doby, než tato vládní novela přijde do sněmovny, a projednat tyto dva materiály současně.
Rovněž i já doporučuji sám za sebe a za poslanecký klub KSČM postoupení do druhého čtení, projednat to v ústavně právním výboru. Dovoluji si předložit i prodloužení lhůty k projednání ve výboru o 20 dnů.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ladislavu Mlčákovi. Nyní pan poslanec Radko Martínek, připraví se pan poslanec Radim Chytka.
Poslanec Radko Martínek: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, myslím si, že tento návrh zákona je ve své podstatě závažná záležitost, nad kterou bychom se měli určitě zamyslet. Už tato slova hovoří o tom, že jsem přesvědčen, že by tento návrh zákona měl projít do druhého čtení.
Samozřejmě, tento návrh zákona přichází do sněmovny v době, kdy si můžeme na internetu přečíst některá svá prohlášení, která dáváme do Senátu, což podle mého názoru není ani v souladu se zákonem, ani v souladu s dobrými mravy. Zvláště některé údaje, které jsou tam vysloveně otištěny. Já bych mohl stejně jako pan kolega Doktor tady hovořit o své osobní zkušenosti, kdy jsem poctivě uvedl své dědictví po zemřelé matce, načež následoval v jednom celostátním deníku článek, za který by se nemuseli stydět redaktoři v 50. letech. Nicméně si myslím, že tyto osobní zkušenosti by nás neměly vést k tomu, abychom nepřemýšleli o tom, jestli je prospěšné, abychom zamezili pomluvám, které se mohou šířit o lidech, kteří jsou ve veřejných funkcích.
Z mého pohledu je právě tento zákon určitou snahou o to, aby lidé, kteří poctivě vykonávají práce veřejné, nebyli předmětem ostouzení, už jenom proto, že veřejnost bude moci nahlédnout do toho, jaká je konkrétní majetková situace toho konkrétního člena, konkrétního funkcionáře, konkrétního starosty.
Přiznám se, že mám určitý problém s tím, rozlišit starosty, resp. zastupitele pouze obcí s rozšířenou působností, a je určité možné udělat z toho předmět debaty ve druhém čtení.
***