(15.00 hodin)
(pokračuje Pospíšil)

Chci jen na okraj konstatovat, že též komise pro občanské právo Legislativní rady vlády předložený návrh nedoporučila, a mě trošku mrzí, že se navrhovatelé s argumenty odborníků bohužel nevyrovnali a v důvodové zprávě tyto skutečnosti jimi tvrzené nevyvrátili.

Dámy a pánové, zcela pomíjím další skutečnost, kterou by též bylo třeba diskutovat a o které se zmínil pan zpravodaj, a to je otázka oné nepřímé retroaktivity. Nakolik se ona zmíněná délka výpovědních lhůt má týkat již existujících nájemních vztahů, či nakolik by se správně měla týkat pouze těch právních vztahů, které vzniknou v budoucnosti.

Dámy a pánové, toto je několik základních informací o právním vztahu předložené novely. Mám za to, že pokud chceme ochránit náš zemědělský sektor, stabilizovat nájemní vztahy, pak bychom tak měli postupovat způsobem, který bude konformní s principy demokratického právního státu, nebude o něm pochybnosti, že je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, způsobem, který by měl být v demokratickém právním státu běžný.

Dámy a pánové, tolik moje stanovisko a v zásadě se připojuji k tomu, co říkal pan kolega poslanec Papež. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Pospíšilovi. Hovořit bude paní poslankyně Ludmila Brynychová. Je poslední, kdo se do rozpravy přihlásil písemně. Z místa se hlásí pan poslanec Skopal.

 

Poslankyně Ludmila Brynychová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, navrhovaná novela občanského zákoníku, kterou se mění ustanovení § 677 odst. 2 tak, že se jednoroční výpovědní lhůta u nájmu pozemků patřících do zemědělského nebo lesního půdního fondu mění na výpovědní dobu pětiletou, evidentně pouze předstírá změnu podmínek nájmu zemědělských pozemků. Autoři této novely zde totiž zamlčeli, že i kdyby se uvedený návrh novely přijal, na podmínkách uzavírání nájemních smluv zemědělských pozemků se vůbec nic nezmění. Nadále totiž zůstává v platnosti ustanovení § 678 občanského zákoníku, které říká, že ustanovení o výpovědní době platí jen tehdy, není-li smlouvou stanoveno jinak. Z citovaného ustanovení § 678 občanského zákoníku tedy vyplývá, že pětiletá výpovědní doba nájmu zemědělských pozemků stejně jako dosavadní jednoroční výpovědní lhůta platí jen tehdy, jestliže se ve smlouvě její účastníci nedohodnou jinak. To neznamená nic jiného, než že pětiletou výpovědní lhůtu si mohou účastníci na nájemní smlouvy sjednat i za dosavadního znění občanského zákoníku a že ani přijetí novely nebrání sjednání třeba tříměsíční výpovědní lhůty i u zemědělských pozemků.

I případným přijetím zcela zbytečné a nic neřešící novely občanského zákoníku se tedy nezabrání úspěšným snahám některých vlastníků o pronájem zemědělské půdy s minimální výpovědní lhůtou či na minimální dobu určitou, zcela v rozporu s požadavky na zemědělské podnikatele hospodařit podle zásad správné zemědělské praxe. Přijetím této novely se tedy vůbec nic nezmění na dosavadní situaci v zemědělském hospodaření na pronajatých pozemcích, neupraví se vůbec doba trvání nájmu zemědělských pozemků, úměrná nezbytným dlouhodobým vkladům do zemědělské půdy, nezmění se podmínky právní jistoty či nejistoty nájemců zemědělské půdy a příjemců dotací k jejímu obhospodařování.

Navrženou novelu nelze proto hodnotit jinak než jako předstírání změny zákona, jako zcela zbytečnou a neužitečnou zákonodárnou iniciativu, a proto tak jako moji předřečníci navrhuji její zamítnutí v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Brynychové. Hovořit bude pan poslanec Skopal.

 

Poslanec Ladislav Skopal: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, už při přijímání návrhu poslaneckého o pachtovném jsem říkal, že tento zákon zablokujeme ve výboru tak, aby se setkal s návrhem, který podává vláda, a mohli jsme komplexně projednat tuto záležitost ve výboru. Já si myslím, jak tady bylo řečeno mými předřečníky, že se nejedná o narušení principu právního státu. Potom by princip právního neboli demokratického státu neplatil ve Francii, v Německu, v Norsku a v dalších státech, kde určitou formou je prodloužení nájemní smlouvy definováno, ať už v zákonech či ve vyhláškách nebo v nařízeních. Nejde ani o nějaké vyvlastnění nebo o to, že by došlo k porušení Listiny práv a svobod. Potom by tato listina byla porušena v Evropě v několika státech najednou, a zatím se nestalo, že by zasedal ve Štrasburku soud k této problematice a bylo by řečeno, že došlo k porušení vlastnického práva a tím pádem k porušení práv a svobod.

Samozřejmě je pravdou, že tento zákon nemůže v současné době ani v budoucí době, kdy vejde v účinnost, pokud tato sněmovna a dále Senát a prezident ho pustí do našeho legislativního procesu, protože smlouvy, které jsou již podepsány nebo budou podepsány do doby účinnosti, určitě by neměly být jakkoliv narušeny touto novelizací.

Chtěl bych upozornit ale své kolegy a kolegyně z KSČM, že i já jsem říkal, že doufám, tak jak my jsme podpořili návrh zákona o pachtovném, že i oni podpoří návrh, který dala vláda, a že ve výboru teprve budeme diskutovat o tom, co je lepší, protože můj klub mě dal mandát na to, že diskuse proběhne, ne na to, aby diskuse neproběhla. Proto mě trošku překvapil tón kolegyně Brynychové. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Skopalovi. Dále se přihlásil pan poslanec Jan Grůza.

 

Poslanec Jan Grůza: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, projednáváme v krátké době již podruhé zákon, tentokrát vládní, který nicméně řeší podobnou nebo stejnou záležitost, a to stabilizaci zemědělců na půdě. Zatímco první návrh, který byl předložen skupinou poslanců, vykazoval naprosto zjevné prvky neústavnosti a jako takový jsem ho nedoporučil sněmovně přijmout, tak tento návrh již poněkud tyto zjevné prvky neústavnosti nevykazuje. I já jsem se samozřejmě ptal jako řada kolegů, zda tuto zákonnou normu potřebujeme, neboť již dnešní praxe umožňuje dlouhodobé nájmy na dobu určitou. Je to běžná praxe při pronájmech pozemků pod trvalými travními porosty, pod sady, pod vinicemi atd. Takže skutečně novela, která je předložena v občanském zákoníku, je do určité míry nadbytečným řešením.

To, co mě však na této normě vadí, je druhá záležitost, a to, že zákonem změníme výpovědní dobu z jednoho roku na pět let. To znamená, že lidem, kteří v minulosti pronajali pozemky v dobré vůli, že budou moci tyto pozemky v jednoleté výpovědní lhůtě vypovědět, zákonem řekneme, že nikoliv - tentokrát vám platí pětiletá lhůta. To je pro mne naprosto nepřijatelné a avizuji sněmovně, že pokud tento zákon projde do druhého čtení, budu předkládat do zemědělského výboru pozměňovací návrhy, které budou hovořit o tom, že tato zákonná úprava bude uplatněna teprve u nových smluv, uzavřených po 1. 10. nebo po 1. 11. letošního roku, tak aby se vztahovala na všechny nově uzavírané smlouvy. Ti, kteří budou potřebovat půdu pronajmout na dobu delší než pět let, budou povinni přijít za vlastníkem a dohodnout se na novém typu smlouvy. Myslím si, že to je úprava, která je přijatelná pro většinu z nás a která by odstranila i možný prvek neústavnosti, který předkládaná novela vládou vykazuje.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Janu Grůzovi. Další přihlášky v písemné formě nemám. Hlásí se pan poslanec Kučera.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP