(17.00 hodin)
(pokračuje Dundáčková)
Já jsem hluboce přesvědčena, že ty příčiny pro to rozhodnutí samozřejmě takové nejsou, a rozhodnutí, které žena učiní, si s sebou nese celý život. Takže nechtěla jsem se nikoho dotknout, velmi za to omlouvám.
Ve skutečnosti jsem chtěla spíše přimět sněmovnu k tomu, aby obrátila svoji pozornost k těm věcem, na kterých se pravděpodobně shodneme. Já o to velmi prosím a domnívám se, že to je možné, to byly ty jednotlivé náměty, které jsem zde pozdvihla, které by měly automaticky a přirozeně vést ke snížení potratovosti. A to si jistě přejeme všichni, protože všichni jsme se shodli v této rozpravě na tom, že nikdo z nás umělému přerušení těhotenství nefandí, nikdo z nás si ho nepřeje, všichni jsme rádi, že se potratovost snižuje. Já jsem jenom na rozdíl od předkladatelů přesvědčena, že máme jiné nástroje, které k tomu vedou, nástroje přirozenější, které bychom měli umět i jako zákonodárci. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně. Poprosím pana poslance Jiřího Bílého.
Poslanec Jiří Bílý: Děkuji, paní místopředsedkyně. Členové vlády, dámy a pánové, dva půldny zde posloucháme argumenty, proč by měl být zákon přijat. Ale zapomněli jsme na jednu věc - že rozhodujeme o ženách, kterým sebereme vlastně právo rozhodovat samy o sobě. Vezměte si, že žena, která je v jiném stavu, ať do něj přijde jakkoli, se rozhodne, jestli chce dítě donosit, nebo nechce. To je její právo! A my jí ho tady chceme sebrat. Vystupovala tady většina mužů a překvapuje mě, že muži tady vlastně chtějí rozhodovat za ženy. Vezměte si jedno - já nevím, jak to zařídit, ale kdyby se všichni ti, ženy i muži, kteří chtějí tento zákon přijmout, do této situace dostali a měli řešit to dilema, donosit, či nedonosit, pak si myslím, že dnes by tady byla úplně jiná situace. Proto tento zákon nemůžu podpořit a věřím, že v prvém čtení bude zamítnut. Děkuji. (Část poslanců ODS tleská.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane poslanče. Ještě jednou se ptám sněmovny, zda někdo chce v tuto chvíli vystoupit v obecné rozpravě, neboť žádné jiné přihlášky nemám. Není tomu tak, končím obecnou rozpravu.
Zeptám se na závěrečná slova. Nejprve prosím pana navrhovatele. Prosím, máte slovo. Hovoří pan poslanec Karas.
Poslanec Jiří Karas: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy a pánové, nebudu v této chvíli polemizovat s názory, které zazněly v rozpravě nad projednávaným návrhem tohoto zákona. Místo toho si dovolím přečíst dopis, který jsem dostal minulý týden v pátek elektronickou poštou.
Vážení přátelé, velmi vás prosíme o podporu zákonů chránících a podporujících lidský život, který evidentně začíná početím. Máme čtyři malé děti, jedna až osm let. Je to náročné, ale krásné. Nedovedeme si představit, že by se někdo z nich neměl narodit, jak nám bylo nabízeno. Výrok lékaře - "a chceš si to nechat?" - při první prohlídce u třetího těhotenství. Pokud vám navrhovaný zákon ne zcela vyhovuje, prosím - v zájmu lidskosti jej nevetujte, ale připusťte k další diskusi a podejte své vlastní návrhy, jak život člověka chránit. S přátelským pozdravem a přáním všeho dobrého Ing. Vladimír a MUDr. Dana Rubanovi.
S obsahem tohoto dopisu se zcela ztotožňuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Jiřímu Karasovi, který měl závěrečné slovo za skupinu navrhovatelů. Poprosím, zda se chce také v závěrečném slovu vyjádřit paní poslankyně Milada Emmerová, zpravodajka a předsedkyně výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Milada Emmerová: Vážená paní místopředsedkyně, vážení přítomní, nezbývá než shrnout rozpravu, které se zúčastnilo 32 poslanců - (ohlas v sále) - z toho méně žen než mužů, kteří svými argumenty buďto podporovali přijetí tohoto poslaneckého návrhu, nebo jeho zamítnutí. Zaznívaly různě fundované argumenty. Zaznívaly různé terminologické nepřesnosti, kombinace těchto odborných termínů a myslím si, že kdyby to poslouchala nějaká státnicová komise na lékařské fakultě, rozhodně by jí to nesloužilo k pobavení.
Já chci jenom závěrem říci sama za sebe - neberte to jako vtip, ale když jsme za to, aby se všechny náležitosti řešily podle příčiny, pak by možná bylo příhodné navrhnout zákaz plození nežádoucích dětí nebo jiný typ zákona, zákaz soulože bez snahy o zplození dítěte, a nevím, jak bychom to ošetřili, aby se toto dalo dodržet. Chtěla bych, aby si muži uvědomili ten svůj podíl a to, že někdy - a to tu bylo zmíněno opakovaně - žena potom rozhoduje sama o tom, jaká bude budoucnost toho předpokládaného potomka. Já sama za sebe, už jsem to říkala ve svém příspěvku v pátek, pro potraty nehoruji, ale jsem proti jejich zákazu.
A nyní, jestli dovolíte, paní místopředsedkyně, by bylo možné hlasovat o návrhu na zamítnutí, který jsem předkládala nejen já jako zpravodajka, ale připojilo se k tomu několik kolegů a kolegyň.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, máte pravdu. Děkuji vám za toto shrnutí. Já jsem během závěrečných slov přivolávala všechny naše kolegyně a kolegy do jednací síně, takže předpokládám, že všichni se už mohli dostavit k hlasování, které je před námi a které paní zpravodajka avizovala. Registruji vaši žádost o odhlášení a zároveň vás žádám, abyste se znovu zaregistrovali.
Zopakuji, že hlasování, které bude následovat, bude hlasováním o zamítnutí předloženého návrhu zákona.
Já zahajuji hlasování pořadové číslo 125 a táži se vás, kdo je pro tento návrh. (Hlasy: Na zamítnutí.) Kdo je proti?
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 125 z přítomných 170 pro se vyjádřilo 134, proti 23. Tento návrh byl přijat. Návrh zákona byl sněmovnou zamítnut.
Děkuji panu navrhovateli a paní zpravodajce.
O slovo se nyní hlásí místopředseda sněmovny Jan Kasal, kterému uděluji slovo.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, paní a pánové, když jsme se před mnoha měsíci rozhodli zabývat se touto předlohou zákona, přiznám se, že jsme tak činili s určitými obavami, jak tento návrh bude přijat veřejností, jak bude přijat vámi, poslanci Parlamentu České republiky. Musím říci, že po prvotním překvapení veřejnosti, že si někdo dovoluje toto téma ve 21. století otevřít, se v průběhu řady týdnů a měsíců na stránkách novin, v rozhlase, někdy i v televizi ta rozprava dostala do velmi věcných rozměrů, a já jsem rád, že ta věcnost přetrvala až do těch pěti hodin rozpravy, kterou jsme v prvém čtení této problematice věnovali zde v Poslanecké sněmovně.
Já si nemyslím, a určitě se na tom shodneme, že ta diskuse o tom, kde začíná a kde končí život, diskuse na téma, které tady zaznělo, související s klonováním, s eutanazií, je tím předchozím hlasováním nadobro smetena ze stolu. My se s těmito otázkami budeme často setkávat, budeme muset hledat postoje, hledat argumenty.
***