(10.20 hodin)
(pokračuje Šimonovský)
To znamená nejen uvědomění si toho, že zákon stanovuje tvrdá represivní opatření, ale také přístup k účasti na silničním provozu jako k něčemu, kde přebírám odpovědnost za životy těch, které na silnici potkávám. A to se zdá, že je šancí naší společnosti, aby děti, které se učí na školách dopravní pravidla, aby se také učily odpovědnost vůči druhým účastníkům.
Připravena je také novela zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení vozidel. Zákon č. 247 byl přijat současně ve stejném roce jako zákon č. 361, který právě projednáváte. Tato novela také klade důraz na kontrolu kvalitní výuky uchazečů o získání profesní způsobilosti a umožňuje také kontrolu doškolování a udržování profesní způsobilosti profesionálních řidičů, což je v současné době tento dohled velký problém. Jsou připraveny velmi důkladné analýzy, které říkají, že právě neznalost dopravních předpisů je často příčinou, kromě nízké odpovědnosti vůči ostatním, dopravních nehod. Tato novela je také připravena a několik poslanců ve svém vystoupení apelovalo na to, aby záběr Ministerstva dopravy a Ministerstva vnitra byl širší. Já vás ubezpečuji, že záběr širší je a postupně tato opatření budou uplatňována. To, co bude potřeba v legislativním prostředí upravit, tak bude předloženo sněmovně. Je to zákon č. 247.
Chtěl bych jenom obecně říci, že jak jsem uvedl v úvodním slově, tento zákon není zákonem, který má za cíl jen zvýšit represi, anebo snad vybrat více finančních prostředků na pokutách. Tento zákon umožní zvýšenou ochranu společnosti, zvýšenou ochranu všech nás, kteří se účastníme silničního provozu. Je to ochrana proti těm, kteří nedodržují pravidla a přestupují zákon. Nesouhlasím s argumentací, že za hezkého počasí nebo snad někdy na rovném úseku dálnice je možno jet 180 km, protože mi takto auto jezdí. To prostě nejde. Pokud takovýto názor je, nechť je relevantně předložena novela ustanovení o povolené rychlosti. Pokud zástupci lidu tento instrument do zákona začlení, tak budeme mít povolenou stoosmdesátku a budou jezdit všichni. Já se tedy takovéto silnici budu vyhýbat. Pokud máte pocit, že bude lépe jezdit rychleji po našich městech, tak prosím se s tímto zákonem nebojte vystoupit. Já to nedoporučuji, protože jen zvýšení povolené rychlosti v obcích nebo překračování rychlosti z 50 na 60 km snižuje možnost, že chodec, se kterým se toto vozidlo střetne, tuto nehodu přežije. Při rychlosti 50 km má tento chodec šanci zhruba 50% na přežití, kdežto při 60 km jen 15%. To jsou prostě argumenty, které jsou sledovány z bezpečnostních zkoušek a z analýz, které dělá Centrum dopravního výzkumu, a sleduje záběry z celého světa.
Chtěl bych také zdůraznit, že náš zákon, tak jak je připraven, vychází z evropských zkušeností. Je to takřka z 90% německý systém. Vše to, co platí v Německu a osvědčilo se, přebíráme do tohoto systému. Jistě také německý systém prošel nějakým vývojem. Současný stav je podle mého názoru velmi uspokojivý. Zvýšení sankcí je používáno všude v Evropě, u sousedů v Rakousku. Pokud jste měli tu smůlu a platili jste pokutu, tak víte, že němečtí policisté jsou naprosto nekompromisní a není možné s nikým smlouvat. Pokuty jsou tak vysoké, že převyšují sankce, které jsou v tomto zákoně, a působí odstrašujícím způsobem.
Padaly tady některé příklady. Také se k jednomu uchýlím. Můj soused si velmi stěžoval, jak s ním zacházeli v Rakousku, když překročil rychlost, jel asi stopadesátkou po silnici. Říkal - vůbec se se mnou nikdo nebavil, řekli mi, že je budu následovat na stanici, odstavte na parkovacím místě vozidlo a přijďte do služebny. Můj známý přišel s tím, že umí dobře německy, tak začal vyjednávat. Oni řekli ne. Udělal jste to a to, máte možnost okamžitě zaplatit. Dostal pokutu tři tisíce eur. On říkal, že to snad není možné za takovou rychlost. Oni říkali. Nemusíte platit hned. Pokud nemáte hotovost, můžete si tady v automatu peníze vybrat kartou. On říkal, že tolik peněz ani nemá na kartě. Říkali, že nevadí. Nechte nám tady číslo svého konta. Pokud se nedostavíte do měsíce vyřídit tento přestupek, tak vám pošleme zbytek peněz, které zbudou po prodeji vašeho vozidla, na konto. Pokud náš návrh pokládáte za srovnatelný, myslím si, že jsme zdaleka ještě nevyužili všech instrumentů, které Evropa okolo nás běžně užívá. V Kanadě se platí při sankcích procentem z majetku. To je prostě pro nás pravděpodobně neslýchaná věc. Ale jsou to věci, které jasně reagují na to, kdo se dobrovolně a úmyslně rozhodne porušovat zákon. Na to musí existovat jasná sankce, že toto vědomé porušení zákona musí být potrestáno ve prospěch ochrany ostatních účastníků provozu, protože jde o život.
K jednotlivým vystoupením. Myslím si, že bude prostor ve výborech, abych jednotlivé návrhy a názory se snažil vysvětlit - naše pojetí, naše zkušenosti. Budeme hledat jistě zkvalitnění této normy. Netvrdím, že naše znění, byť jsme o něm debatovali s odborníky přes půl roku, je to jediné správné. Jistě je otevřena cesta při hledání zejména motivační nabídky řidičům, aby sami sledovali, jak jim narůstá bodové konto, tak aby je to motivovalo. Souhlasím s tím, že pokud bude zájem a debata o tom, jestli budeme odepisovat tři body nebo budeme k motivačnímu systému přistupovat jinak, tak uvítám, pokud bude motivace větší, protože nechci, aby většina řidičů byla na nedobrovolných prázdninách a nemohli řídit. Chci, aby všichni řídili, ale hlavně aby řídili odpovědně a neohrožovali sebe a ty ostatní.
Jistě bude prostor ve výboru také pro hledání možnosti pro vícečetné rodiny, tak aby dětské zádržné systémy nebyly limitem pro využívání automobilů. Protože jak jsem řekl, základní lidskou svobodou je svoboda pohybu a tato mobilita musí být dopřána všem a nemělo by být sankcí společnosti, že vícečetné rodiny nemohou používat vozidlo. Budeme hledat takové ustanovení, aby odpovídalo evropským normám, ke kterým jsme zavázáni, a možnostem, které tyto normy umožňují. Na druhé straně ale chci říci, že odpovědnost za životy mladých je třeba, aby přebírala do určité míry také společnost a neumožnila neodpovědným rodičům hazardování s lidskými životy, byť jsou jim svěřeny do péče.
***