(10.10 hodin)
(pokračuje Vojíř)
Já bych byl také rád, aby si zapamatoval také druhou část projektu, a to by znamenalo, že neprodleně musí být předveden před soudce, a to si myslím, že budou-li obě dvě věci pohromadě řešeny, tak jsem o tom opravdu připraven diskutovat. Ale byla-li by pouze ta první část, tak by měl pan ministr Gross pravdu, že bychom určitě bezesporu říkali, že jde o praktiky policejního státu.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím pana poslance Schlinga a po něm pana poslance Bratského.
Poslanec Jaromír Schling: Paní předsedající, dámy a pánové, nejdříve pár slov ještě znovu ke vzniku tohoto zákona. Chtěl bych připomenout, že zákon vznikl na Ministerstvu dopravy v době, kdy v jeho čele byl doc. Antonín Peltrám. Teprve v době, kdy se zákon projednával ve sněmovně, jsem byl ministrem dopravy a spojů já.
Jaké jsou možnosti některé instituty, které dnes vláda předkládá, zapracovat do zákona, to je problém velmi složitý a chtěl bych právě na bodovém systému ukázat, že někdy i nepochybně dobrá myšlenka nejde uskutečnit v určitém okamžiku. Tehdy bylo zavedení bodového systému zvažováno, ale v tom čase, který byl k dispozici jak z hlediska celého procesu převedení dopravně správních agend z Ministerstva vnitra a policie na Ministerstvo dopravy a okresní úřady, prostě nebyla šance tento nový institut zavést.
Jeho zavedení bylo komplikované už z toho důvodu, že se musel vyřešit vztah trestání řidiče pokutou a vedle toho ještě udělení trestných bodů. Někteří kolegové zde v rozpravě hovořili o tom, že je to druhý trest apod. Kdyby se o problematiku hlouběji zajímali, tak by pochopili, že tento problém je vyřešen, ale byl to jeden z důvodů, proč předložení této novely trvalo relativně dlouho, protože se opravdu tento problém musel vyřešit a je jasné, že bodový systém není žádné druhé trestání, ale že je to sledování něčeho jiného. Je to sledování toho, aby byl sankcionován řidič, který se opakovaně dopouští porušení dopravních předpisů. Čili bodový systém není sankce za konkrétní přestupek, ale je to sankce za opakované porušování dopravních předpisů a směřuje k tomu, aby takový řidič byl alespoň na čas ze silničního provozu vyloučen.
A ještě k dalším věcem, ke statistikám. Někdo z kolegů tady volal po statistice, která by se týkala výsledků celoročního svícení. Myslím, že zrovna dnes či včera Česká televize uveřejnila výsledky takovéto studie, kterou si objednala Evropská komise, kde se tvrdí, že zavedení celoročního povinného svícení může snížit počet usmrcených na silnicích asi o čtvrtinu. Nevím, z jakých zdrojů čerpá tato studie, nevím, do jaké míry je to pravda, ale prostě nejrůznější studie existují a znovu doporučuji všem, kteří se o tuto problematiku zajímají, aby se obrátili na Centrum dopravního výzkumu v Brně, které disponuje velkým souhrnem poznatků nejen od nás, ale i z ciziny.
Ke vnímání statistik. Když se podíváte na statistiku nehodovosti, tak tam prakticky nenajdete jako příčinu nehody překročení nejvyšší dovolené rychlosti. Nenajdete, ale najdete tam na prvním místě nepřizpůsobení rychlosti jízdy podmínkám. Má být toto důvodem k tomu, že nebudeme sledovat překračování rychlostních limitů? Možná by si to tak někdo vykládat mohl, ale určitě to tak není. Protože právě překračování nejvyšší dovolené rychlosti vede k tomu, že řidič jede nepřiměřeně rychle i tam, kde žádné rychlostní omezení nepřekračuje v daném okamžiku. Čili celkový tlak na snižování rychlosti vozidel na komunikacích může vést k podstatnému snížení počtu nehod i jejich následků, a následků především, protože ty přece přímo souvisejí s rychlostí jízdy, za které se nehoda stane.
Dámy a pánové, znovu zdůrazňuji - bavme se o jednotlivých detailech, o jednotlivých institucích především na půdě podvýboru pro dopravu a hospodářského výboru. Ponechme potom až na hlasování ve třetím čtení na plénu sněmovny, které pozměňovací návrhy podpoří a které nikoliv, ale odbornou debatu veďme jinde než zde. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji a prosím ještě jednou pana poslance Bratského, který se hlásí o slovo a je v tuto chvíli posledním přihlášeným.
Poslanec Petr Bratský: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, byl bych nerad, kdyby z mého vystoupení bylo vypíchnuto pouze to, že jsem zmínil tu část uplatnění sankcí a jejich vybírání jako důslednost. Samozřejmě já znám tento stav. Vím, že pražský magistrát patří k těm lepším v republice, že to je klopotné. Nicméně já jsem hlavně hovořil přece o tom, že tento systém, a ať již vybraných nebo nevybraných sankcí v kalendářním roce, dejme tomu finanční částky za pokuty, aby bylo všem jasné, propojit se systémem pojištění. V tom je ten půvab, že pojišťovna zváží nebezpečnost počínání řidiče, který třeba dokonce ani nezaplatil mu uložené pokuty, a zvedne pojistku často i v násobkách těchto sankcí. A bude mít právo ji zvednout a řidič nebude moci jezdit bez pojistky. V tom je ten půvab, že on o sobě rozhoduje vlastně sám, anebo bude jezdit bez pojistky, ale potom v případě, že udělá nějaký další přestupek dokonce s tím, že poškodí někomu zdraví nebo vozidlo, tak to bude mít mnohonásobně dražší. Hovořil jsem přece o tom, že by tam byla možnost pro pojišťovny dokonce i v základních povinných ručeních při zvyšování těchto částek. Čili v tom je ten nádherný půvab, že on bez povinného ručení vůbec nevyjede. Vy mu ani nemusíte odebírat řidičský průkaz. Některé země to mají. Panu ministrovi mohu případně dodat seznam. Myslím si, že to je věc, kterou jsme zatím příliš nezvažovali a která má ten zvláštní půvab, že člověk o sobě rozhoduje sám a zodpovědný řidič toto dělat nebude. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče, a ptám se, zda se ještě někdo další hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, obecnou rozpravu končím. Můžeme přistoupit k závěrečným slovům. Zeptám se nejprve pana navrhovatele a ministra.
Ministr dopravy ČR Milan Šimonovský: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, slíbil jsem širokou diskusi a zdá se, že jsem měl dobrý odhad. Myslím si, že diskuse ukázala na to, že problém, se kterým se denně setkáváme na silnicích, existuje. Možná zde zazněla spousta dobrých nápadů, jak ho řešit jiným způsobem.
Chtěl bych zastřešit celou diskusi ujištěním, že Ministerstvo dopravy nepřipravuje pouze toto zlepšení vymáhatelnosti zákona, ale připravilo celou národní strategii zvýšení bezpečnosti silničního provozu, která obsahuje kromě zvýšené pozornosti na dodržování zákona také technická opatření, z nichž mnohá na půdě sněmovny zazněla v rozpravě. Technická opatření budou směřována zejména do obcí, kde dochází k více než 50 procentům tragických událostí, jako je smrt jako následek dopravní nehody. Jsou vytipována nehodová místa, která budou zlepšována, opravována, budou tam zlepšeny rozhledy, bude udělána spousta technických opatření na přejezdech železničních, kde se setkáváme s velmi tragickými nehodami. Budou instalovány stacionární radary jako trvalá součást silniční infrastruktury. Je to věc, která se velmi osvědčila ve Velké Británii, a myslím si, že nás čeká diskuse o tom, že radarů bude za chvíli více, než bude řidičům příjemné.
Také bude tato národní strategie směřována ještě do účinnější prevence, protože zejména působení na mládež přímo ve školách je asi to, co by se mělo na školy vrátit. Zatím je to pouze fakultativní a ne všichni pedagogové využívají dopravní výchovy jako prostředku k uvědomění si, že pouze převzetí odpovědnosti za rozhodování za životy ostatních účastníků provozu může být úspěšnou cestou ke snížení nehod a zvládnutí anarchie, která v současné době na našich komunikacích vládne.
***