Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(9.10 hodin)
(pokračuje Němcová)

Můžeme přistoupit k včera přerušenému bodu, kterým je

Tento tisk jsme včera přerušili v obecné rozpravě. V tuto chvíli nemám žádné písemné přihlášky do obecné rozpravy. Ptám se proto… Pardon, jednu přihlášku dal pan poslanec Jaromír Schling. V tuto chvíli má slovo. Dále avizuji přihlášku místopředsedy vlády Stanislava Grosse. Prosím, nyní pan poslanec Jaromír Schling.

Poslanec Jaromír Schling: Paní předsedající, dámy a pánové, všichni jsme jistě předpokládali, že tento vládní návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích vzbudí pozornost poslanců, protože máme zkušenosti z projednávání tohoto zákona před několika lety. Drtivá většina členů sněmovny jsou řidiči, a tak není divu, že se o tuto tematiku zajímají. Myslím si ale, že rozprava, která tady včera probíhala k tomuto bodu, předčila toto očekávání, alespoň moje očekávání, především množstvím velmi nekvalifikovaných názorů, které tady byly pronášeny, nejrůznějších nesmyslných konstrukcí, které si mohli jejich autoři ušetřit, kdyby byli přítomni na semináři podvýboru pro dopravu a výstavbu dopravní infrastruktury, na který byli pozváni a kde tato tematika byla kvalifikovaně projednávána a kde nikdo z přítomných poslanců před zraky kvalifikovaných lidí, znalých lidí, s takovými nesmysly nevystoupil, ani ho to nenapadlo. Tady ovšem zaznělo ledacos.

Od jednoho z kolegů jsem se tady bohužel dočkal věci, kterou jsem tady naposled zažil v době, kdy jsme zde měli republikány. Pan kolega tady četl kompilát z novinových článků, a to dokonce včetně nesmyslů, věcných nesmyslů, které by měl znát. Onen novinář, který napsal jeden z těch podkladových článků, napsal, že peníze ze spotřebních daní z dálničních známek a z daně silniční se rozplývají ve státním rozpočtu a nejsou směřovány na údržbu silnic a dálnic. Pokud to napsal novinář, promiňme mu to, ale pokud to tady opakuje poslanec, který se každoročně zabývá rozpočtem Státního fondu dopravní infrastruktury, tak je to něco, co by v seriózní rozpravě zaznít nemělo. Právě tak by se zde neměly provádět nejrůznější ekvilibristické kousky se statistikami dopravních nehod či volání po statistice, která zkrátka existovat nemůže a která ale může a také je často nahrazována odbornými studiemi. Jejich výsledky jsou k dispozici těm, kteří se o tematiku opravdu zajímají a chtějí znát podklady, které jsou k dispozici ať už na internetu, nebo i u odborných institucí, jako je např. Centrum dopravního výzkumu v Brně.

Dámy a pánové, to byl stručný komentář k zatím proběhlé rozpravě. Nyní k samotnému návrhu novely zákona. Především chci říci, že tato novela mohla možná přijít dříve, protože od přijetí zákona, který byl úplně nový po desítkách let nejrůznějších vyhlášek, a samozřejmě, že život ukázal na jeho určité nedostatky. Teď nechci rozebírat, zda vznikly už v původním vládním návrhu, či v Poslanecké sněmovně, protože byl projednáván v době, kdy tady vláda neměla většinu, a doznal v průběhu projednávání značných změn. To není podstatné v tuto chvíli. Prostě život po několika letech ukázal jeho slabiny i silné stránky a byl tedy čas, vhodný čas, na případnou novelu, doplnění, tak jak se to nyní stalo.

Zavádí se některé nové instituty, které jsou podle mého názoru nepochybně potřebné, které jednak zkvalitní zákon. Zavádí věci, které jsou v okolních státech běžné, aby nutily řidiče více respektovat pravidla silničního provozu, a také zavádí instituty, které zvyšují vymáhatelnost práva. To je právě onen zákonný předpoklad, který dává odpovědnost provozovateli vozidla za řidiče v případě, že řidiče neoznačí. Je zase příznačné, že právě tyto instituty, které zvyšují vymáhatelnost práva, se staly nejčastěji terčem kritiky, podle mého názoru kritiky neoprávněné, protože to jsou instituty, po kterých veřejnost volá, a měli bychom respektovat názory veřejnosti a měli bychom podpořit zavedení těchto institutů.

Chtěl bych říci, že návrh vychází z určité filozofie, která byla Ministerstvem dopravy prezentována na již zmíněném semináři, že si nečiní ambici, aby široce novelizoval existující pravidla silničního provozu, ale záměrně se zaměřuje pouze na určité části problematiky. Není to tedy pokus geniálně vyřešit všechny problémy, které existují v silničním provozu. Nic takového ministerstvo nechce, neříká. Říká opak. Já bych prosil kolegy, aby se snažili ve své aktivitě směrem k tomuto zákonu respektovat koncepci návrhu, věnovat se těm institutům, které jsou v něm navrženy - a ministerstvo neříká, že není ochotno diskutovat o vyváženosti např. bodového systému - aby zbytečně neextendovali tuto novelu nejrůznějšími drobnými pozměňovacími návrhy, což se asi očekávat dá, a pokud už mají přesvědčení, že je třeba něco doplnit, něco jiného, dalšího doplnit do tohoto návrhu, přijďte s tím zavčas do podvýboru pro dopravu, přijďte s tím za zpravodajem, přijďte s tím do hospodářského výboru, tak abychom mohli vaše návrhy podrobit odborné diskusi, aby tady nezaznívaly desítky pozměňovacích návrhů až ve druhém čtení na plénu sněmovny.

Domnívám se rovněž, že není potřeba prodlužovat lhůtu k projednávání. Pokud skutečně zůstaneme u koncepce novely, která je předložena, pak se můžeme v 60 dnech, které máme k dispozici, s návrhem dostatečně kvalitně vypořádat.

Chtěl bych se zmínit ještě o jedné věci, která sice není přímo obsažena v návrhu, ale byla zde často široce diskutována, a skoro bych chtěl říci, že novela byla zneužívána k tomu, aby se zde opakovaně diskutovalo o korupci. Korupce je jistě obecný problém každé společnosti. Já jsem přesvědčen, že v naší společnosti nijak zvlášť veliký ve srovnání s jinými zeměmi.

To, co jsme tady slyšeli na adresu dopravní policie, je chybné minimálně ze dvou hledisek. Jednak neustálé zdůrazňování údajně tzv. korupce dopravní policie snižuje její vážnost, snižuje její autoritu u řidičů, a máme-li se dočkat zlepšení stavu na našich silnicích, pak je naopak potřeba, abychom společně usilovali o posílení autority policie, a to nejen ustanoveními zákona, ale i vnímáním policie, prostě všeobecným názorem na policii.

***