(12.30 hodin)
Poslanec Pavel Hojda: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb. a další, jak uvedl i předkladatel, je produktem a vyústěním praktické neschopnosti nejen vlády, ale zejména moci výkonné zajistit pravidelným a důsledným výkonem dozoru nad dodržováním pravidel silničního provozu pořádek na silnicích, a tím i vyšší bezpečnost dopravy.
Proč takto hodnotím v úvodu předložený vládní návrh? Hodnotím jej tak proto, že místo toho, aby výkonná moc zajistila pravidelný a důsledný dozor a hlavně nekompromisní zajišťování výkonu dozoru nad bezpečností a plynulostí silniční dopravy v České republice, předkládá Poslanecké sněmovně návrh zákona, který má být všelékem poměrů na našich silnicích. Tyto poměry ale lze bohužel nyní přirovnat k poměrům na Divokém západě předminulého století nebo k poměrům v nejmenované asijské zemí na jihovýchodě. Jak jinak lze hodnotit výsledky třeba škod způsobených na vozidlech a zdraví v dopravě na pozemních komunikacích za rok 2003, které dosahují výše téměř 50 mld. Kč? Přitom došlo i k dalšímu nárůstu počtu nehod proti roku 2002 o 5000.
Nyní k vlastnímu návrhu zákona. Pokusím se postupně hovořit k navrhovaným změnám. Nechci zvláště komentovat například povinnost připoutání se bezpečnostním pásem. Osobně bych nedal povinnost být připoután, pouze by se to týkalo případu aktivace airbagu před daným sedadlem. V ostatních případech by se mohlo jednat o doporučení a nemusela by se potom následně dávat výjimka v § 6 odst. 2 písm. c) pro řidiče bezpečnostních sborů, ozbrojených sil, vojenského zpravodajství, řidiče požární ochrany atd., nebo řidiče přepravující osobu zdravotně postiženou, jak je to v nově navrhovaných odstavcích § 6. Jedná se o poměrně složité vyjmenovávání výjimek. Přitom by možná stačilo, že v případě úrazu při nehodě, smrti nebo dalších zdravotních následcích bude možné vymáhat spoluúčast na výlohách u řidiče nebo spolucestujícího, pokud by neměl zapnutý bezpečnostní pás, nebo by měl nefunkční nebo neprovozuschopnou další bezpečnostní výbavu vozidla. Tím by samozřejmě nebyla zpochybněna účast a zavinění skutečného viníka nehody. Vím ale, že v této sněmovně a prakticky v celém vyspělejším motorizovaném světě je tento názor minoritní.
Větší problém bude s vymáháním a dodržováním ustanovení povinnosti užívat zádržný bezpečnostní systém pro děti mladší tří let, nebo děti menší než 150 cm. Mám tím na mysli zejména rodiny s větším počtem dětí, kde prakticky nelze zajistit jejich dopravu při dodržení této podmínky, a to nehovořím o nákladech právě pro rodiny s více dětmi na nákup takových zádržných systémů.
My jsme tyto problémy, o kterých teď hovořím, projednávali na semináři, který organizoval podvýbor pro dopravu. O těchto problémech jsme diskutovali a já bych prosil, abyste tyto mé názory vzali jako návrhy k úvahám, a samozřejmě by se pak měly projevit v případných pozměňovacích návrzích.
Tento problém se ale týká nejen malých dětí, ale týká se například sportovních oddílů, které zajišťují zejména kolektivní sporty. Žáci kopané, žáci házené a ostatní oddílové sporty, kde zejména sportovní nadšenci a rodiče zajišťují dopravu osobními auty, a toto zpřísnění jim v podstatě téměř znemožní zajišťování dopravy tak, aby to bylo ještě ekonomicky únosné.
My se musíme rozhodnout, zdali je pro nás přednostní bezpečnost dětí na silnicích. Když jsem zpočátku konstatoval, že bezpečnost je katastrofální, tak asi je třeba, abychom zejména pro děti, které se nemohou samy bránit, zajistili takové podmínky přepravy, aby v případě nehody byly dostatečně chráněny a nebyly prvními oběťmi.
Vítám osobně opatření § 118a, kde je vyjmenováno, kdy může policista zabránit v jízdě řidiči, ale není zde například uvedeno, ve kterých případech by bylo možné zabránit další jízdě například zákonodárci, který jede na zasedání parlamentu. Mám tím na mysli například toto. Policista řekne, že měl důvodné podezření, že zákonodárce porušil dopravní předpisy, potom se omluví, ale hlavním účelem bude, aby se zákonodárce na jednání parlamentu nedostavil. Je to jen taková úvaha, abychom věděli, jakou moc v tomto případě bude mít mimo jiné policista.
Vítám rovněž vložený §118b až c, který se týká zadržení řidičského průkazu policistou.
K bodovému ohodnocení v hlavě V, to je § 123a až f. Obecně připomínám a domnívám se, že přestože vypadá systém bodového ohodnocení jako systém spravedlivý, padni komu padni, přispěje možná pravděpodobně ještě více ke korupčnímu prostředí u orgánů policie nebo orgánů obecního úřadu s rozšířenou působností. O výši pokut nehovořím. Prostě kdo na to bude mít, může si koupit i beztrestnost. Nejtvrdší dopad ale tento systém bude mít na ty, kteří již nyní považují používání byť i staršího ojetého vozidla téměř za luxus.
U odečtu bodů budu navrhovat možnost odečtu ne dvou, ale možná tří nebo čtyř bodů po roce naposledy pravomocně uložené sankce s bodovým ohodnocením.
Zcela patrné není v návrhu zákona, jak bude zajištěno, aby nedošlo k zapsání bodu řidiči, aniž by byl seznámen s přestupkem, nebo jak bude zabráněno neoprávněnému zapsání bodů do registru. Není přesně popsán systém následné kontroly a možnosti opravy, natož jak se řidič dozví, že mu byly body přiděleny.
Jakou agendu navíc si tento systém vyžádá? Kolik to bude stát ze státního rozpočtu a obecních pokladen pověřených obcí? Jak dlouho bude nutné archivovat záznamy? Otázek je samozřejmě více, protože předpokládám - a je to zcela jasné - že nemůže být vše do detailu v zákoně řešeno.
V § 125b se nehovoří o tom, jak zajistit vyplacení kauce, případně jak dále postupovat, pokud řidič odmítne kauci uhradit nebo prostě na ni nebude mít.
V příloze jsou uvedeny body za porušení předpisů o provozu na pozemních komunikacích, například způsobení dopravní nehody porušením povinnosti řidiče, při které došlo k usmrcení nebo zranění osoby - 7 bodů. Jak se bude posuzovat zranění osoby, pokud bude škoda například nižší než 20 tisíc Kč, zúčastněná osoba bude mít jen odřený loket, ale jedná se samozřejmě o zranění - bude rovněž řidič sankcionován za porušení předpisů sedmi body? Jak bude posuzováno případné otočení, couvání na dálnici, které si vyžádá dopravní situace, protože tam bude nějaký problém? Také bude za 7 bodů? Nebo stavět naroveň řízení motorového vozidla příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění s řízením ve stavu vylučujícím způsobilost k řízení stejně za 7 bodů? A naopak při řízení vozidla bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky pouze 6 bodů? Zdá se mi, že v některých případech to není zcela souměřitelné a bude třeba ještě více a přesněji diskutovat.
***