(10.00 hodin)
Ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, oblast rostlinolékařské péče v České republice upravuje zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění jeho novel č. 409/2000 Sb. a 314/2001 Sb., a čtyři prováděcí vyhlášky Ministerstva zemědělství. S ohledem na změny legislativy Evropských společenství a zkušenosti z dosavadního uplatňování tohoto zákona nebylo legislativně možné dokončit postupnou implementaci směrnic Evropských společenství další novelou, a byl proto vypracován návrh nového zákona.
Stěžejní činnosti, jichž se týká povinnost úplné implementace fytosanitárních předpisů Evropských společenství, jsou za prvé ochrana před zavlékáním a šířením zvláště nebezpečných škodlivých organismů a rostlin a rostlinných produktů a za druhé uvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin.
Návrh zákona plně přejímá jednotný fytosanitární režim zavedený v Evropské unii od roku 1993. Tento režim je založen zejména na
stanovení zvláště nebezpečných škodlivých organismů a rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které je přenášejí, zákazu jejich dovozu a rozšiřování nebo stanovení zvláštních podmínek pro jejich dovoz a rozšiřování;
systému monitoringu a průzkumu výskytu zvláště nebezpečných škodlivých organismů ;
registraci pěstitelů a dovozců rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů rizikových z hlediska přenosu těchto škodlivých organismů;
soustavné rostlinolékařské kontrole rizikových rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a jejich označování rostlinolékařskými pasy při obchodování na území členských států Evropské unie;
opatřeních k eradikaci nebo k zabránění dalšího šíření zvláště nebezpečných škodlivých organismů při zjištění jejich výskytu;
systému chráněných zón s přísnější ochranou proti zavlékání a rozšiřování určitých škodlivých organismů;
úzké spolupráci s ostatními členskými státy Evropské unie a s Evropskou komisí včetně kontrolní činnosti expertů této komise na území členských států.
V oblasti přípravků na ochranu rostlin návrh zákona plně přejímá jednotný systém jejich registrace a hodnocení účinných látek včetně ustanovení o balení, označování, používání, zkoušení, vývoji a kontrole těchto přípravků. Návrh též sjednocuje s předpisy Evropských společenství definice základních pojmů z oblasti rostlinolékařské péče.
Části návrhu zákona, které neupravují fytosanitární směrnice ES, se týkají základních povinností právnických a fyzických osob; ochrany rostlin a zejména skladovaných rostlinných produktů z hlediska bezpečnosti potravin a ochrany životního prostředí; evidence a kontroly mechanizačních prostředků na ochranu rostlin; státní správy ve věcech rostlinolékařské péče; odborných rostlinolékařských činností včetně činností poskytovaných veřejnosti - prognóza, diagnostika, poradenství, vzdělávání - a požadavků na odbornou způsobilost při jejich výkonu; rostlinolékařského dozoru a sankcí za porušování ustanovení tohoto zákona.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána - zejména Mezinárodní úmluva o ochraně rostlin FAO a Dohoda o aplikaci sanitárních a fytosanitárních opatření WTO - a je plně slučitelná s právem Evropských společenství.
Zemědělským výborem byl dne 9. března t. r. schválen komplexní pozměňovací návrh, se kterým jako zpracovatel vládního návrhu souhlasím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Tento návrh v prvém čtení projednal zemědělský výbor, jehož usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 488/1. Nyní má slovo paní zpravodajka Miloslava Vostrá.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením zemědělského výboru z 30. schůze ze dne 9. března 2004 k vládnímu návrhu zákona o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, sněmovní tisk 488. Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny po úvodním slově Ing. Karla Macha, náměstka ministra zemědělství, zpravodajské zprávě poslankyně Miloslavy Vostré a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, sněmovní tisk 488, schválit, a to ve znění přijatého komplexního pozměňovacího návrhu.
Vzhledem k tomu, že jste tento komplexní návrh dostali na své lavice v písemné podobě jako sněmovní tisk 488/1, nebudu ho zde číst, a zároveň avizuji, že se přihlásím do podrobné rozpravy. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji za zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu. Do ní se hlásí pan kolega Kučera.
Poslanec Miloslav Kučera: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zákon o rostlinolékařské péči byl vládou deklarován jako technická norma vynucená potřebou sladění našeho zákona s normami Evropské unie. Ve skutečnosti se ale tento zákon stal vrcholným důkazem neschopnosti Ministerstva zemědělství systematicky na našem vstupu do Evropské unie pracovat, a dokonce důkazem, že již tvorbu zákonů Ministerstvo zemědělství neřídí, nekontroluje a zcela ponechalo tvorbu příslušných zákonů těm organizacím a institucím, kterých se zákony týkají.
Předložený návrh zákona o rostlinolékařské péči tak exemplárním způsobem hájil zájmy lidí, kteří pracují na centrále Státní rostlinolékařské správy. Barvitě popisoval a na některých místech ještě stále zbytečným způsobem popisuje důležitost Státní rostlinolékařské správy. Rafinovaným, ale pečlivým způsobem ošetřil definitivní zaměstnání osob, které pracují na ústředí správy, a to výjimkou ze zákona, která jim garantovala doživotní zaměstnání, aniž by se museli jakkoli, třeba jen dodatečně vzdělávat a dohánět nebo prokazovat potřebnou odbornost vyžadovanou tímto zákonem. Vrcholem drzosti pak bylo, že si tito lidé návrhem zákona dokonce chtěli zajistit trvalé, značně tučné, ale nelegální příjmy z obchodu s chemickými přípravky. To, pod co se vláda podepsala, nebyl návrh zákona, ale důkaz její neschopnosti a důkaz, jak je neschopnost vlády v praxi odbornými institucemi využívána.
Dámy a pánové, na jednání zemědělského výboru bylo do této doby změněno již 43 paragrafů. Těch změn bylo tolik, že předkladatelé museli prakticky předložit zcela nový návrh zákona v komplexním pozměňovacím návrhu. Bohužel, vzhledem ke složitosti řešené problematiky je to stále jen polotovar nepřipravený pro jednání ve druhém a třetím čtení Poslanecké sněmovny. Přetrvává zde mnoho nevyřešených problémů, které se nám budou v případě jeho přijetí stále vracet. V zákonu přetrvávají rozpory se směrnicemi Evropské unie, s našimi zákony i se zájmy České republiky jako takové. Pokusím se zde stručně popsat alespoň ty nejdůležitější.
Zákon má řešit především výkon rostlinolékařského dozoru a nařizování mimořádných rostlinolékařských opatření. Má tedy hájit zájmy našeho státu a Evropské unie, aby nedocházelo k šíření a zavlékání škodlivých organismů. Stanovuje řadu povinností a zákazů pro podnikatelskou sféru. Podnikatelské sféře vymezuje možnosti jejich činností a nemalou měrou je zatěžuje druhotnými, ale z bezpečnostního hlediska nutnými náklady. Na druhé straně si Státní rostlinolékařská správa návrhem zákona vyhrazuje jakési právo, že od kontrolovaných subjektů bude vybírat náhrady za svoji kontrolní a dozorovou činnost, a to - pozor! - ve výši svých vlastních nákladů. To je naprosto šílený nápad, který nezpůsobí nic jiného než lavinovité bujení takovéhoto byrokratického orgánu a jeho činnosti. V podstatě je to, dámy a pánové, naprosto stejné, jako kdyby vás na silnici zastavila hlídka policie a provedla vám technickou prohlídku vozidla. Kdyby nakonec zjistila, že máte všechno v naprostém pořádku, chtěla by po vás zaplacení mzdy za dobu trvání prohlídky, náklady za přepravu hlídky na místo kontroly a zpět na policejní stanici a ještě některé další náklady související s touto provedenou kontrolou.
***