(15.40 hodin)
(pokračuje Plachý)
Nabízí se proto otázka, zda to byla ze strany ředitele Národní knihovny nevědomost, či dokonce vědomá lež. Toto posouzení ponechávám na inteligenci a odpovědnosti pana ministra, nicméně v obou případech očekávám, že pan ministr vyvodí z nastalé skutečnosti personální důsledky.
Pokud ovšem pan ministr svým šetřením, ke kterému ho tímto vyzývám, přece jen zjistí, že se podobné akce v kostele sv. Michaela Archanděla skutečně konaly, ptám se ho, zda splňovaly požadavky článku o dobrých mravech smlouvy o nájmu. Pokud ano, táži se pana ministra, co jsou to tedy špatné mravy. Existují potom vůbec? Nicméně předpokládám, že se s panem ministrem shodneme alespoň na tom základním, že totiž erotika v kostele nenaplňuje požadavky smlouvy na dobré mravy.
Ptám se tedy opět pana ministra, zda v tomto případě nedošlo k porušení smlouvy, a pokud ano, jaké důsledky z toho vyvodí.
V odpovědi na mou otázku číslo jedna pan ministr uvádí, že v současnosti není v objektu realizován žádný program a nájemce připravuje novou obsahovou náplň. Ví vůbec pan ministr, co nová obsahová náplň představuje? Nebude to opět v duchu dobrých tradic další erotická show?
Dámy a pánové, dlouho jsem hledal něco, za co bych mohl panu ministrovi, jak velí slušnost, kromě kritiky také poděkovat. Po značné námaze jsem důvod našel. Děkuji panu ministrovi Dostálovi za upřímnost, s jakou přiznal, jak se hodlá zbavit odpovědnosti za neřešení této kauzy. Konečným řešením otázky kostela sv. Michaela Archanděla je v režii pana ministra Dostála převod objektu na jiného vlastníka, organizační složku státu, a v případě nezájmu na právnické nebo fyzické osoby. Pan ministr tak kopne míč do autu a tím to pro něj končí. Další osud významné národní kulturní památky, kterou kráčely po staletí naše národní dějiny, ve které působil mimo jiné i mistr Jan Hus, je mu "šumafuk". Ministerstvo kultury, nebo v tomto případě raději "Ministerstvo pro likvidaci národní kultury", kostel sv. Michaela Archanděla jednoduše příliš nevzrušuje. Zdá se, že kostel, který přežil staletí, který přežil dokonce i období komunismu, nepřežije Špidlovu vládu sociální demokracie, lidovců a Unie svobody.
Dámy a pánové, legrace končí, když si uvědomíme, že Ministerstvo kultury České republiky jako zřizovatel Národní knihovny České republiky svou nečinností porušuje řadu mezinárodních smluv a konvencí, jimiž je Česká republika ve věci zachování architektonického a archeologického dědictví vázána. Proto nelze s postupem ministra Dostála ve věci kostela sv. Michaela Archanděla souhlasit.
Z těchto důvodů navrhuji, aby sněmovna vyslovila nesouhlas s odpovědí ministra kultury Pavla Dostála na interpelaci evidenční číslo 311, sněmovní tisk 537, ve věci kostela sv. Michaela Archanděla. Děkuji za vaši podporu.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, ale ještě než vyslovíme nesouhlas, tak si možná poslechneme pana ministra, kterého bych rád požádal. Pane ministře, jestli dovolíte, chtěl bych vás požádat o několik slov otřesené sněmovně. (Oživení v sále.) Prosím.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál To ještě nižší DPH jsem zajistil na to…
Napřed bych řekl několik slov, která pan poslanec zatajil a která jsem mu sdělil už v písemné odpovědi, ale myslím, že je nutné si je znovu opakovat.
Na podzim roku 1993 bylo tehdejším Ministerstvem kultury rozhodnuto, že je nutno něco učinit s bývalým kostelem sv. Michaela, který byl před 200 lety odsvěcen, vyhořel, a v tomto objektu bylo jednak skladiště starého papíru pro sběrnu a skladiště odpadků asi po dobu 35 let. Tento objekt byl v hrozném stavu. Tehdy bylo Ministerstvo kultury poprvé informováno o záměru zachránit tento objekt jeho přestavbou pro jiné účely. - Pane poslanče, kdo byl v té době ministrem kultury a za které vlády tomu tak bylo, jistě není nutno připomínat. Jen bych zdůraznil, že já jsem tehdy ministrem kultury nebyl.
Stavební povolení k zahájení rekonstrukce objektu bylo uděleno 24. 7. 1995. Myslím si, že není nutno opět připomínat, kdo v roce 1995 byl ministrem kultury, kdo o tom rozhodoval a za které vlády tomu bylo.
Na jaře 1998 jsem v důsledku stavebních úprav, které tam nastaly, interpeloval ministra kultury, a to na základě iniciativy jistého pana dr. Peška, bývalého zaměstnance KDU-ČSL, od jehož iniciativy se ale vzápětí KDU-ČSL velice ostře distancovalo a jeho argumenty nepotvrdily ani dodnes žádné církevní kruhy.
***