(9.30 hodin)
(pokračuje Němcová)
Tento bod nemůžeme tedy přeřadit. (Nesouhlasné projevy některých poslanců.)
Faktická poznámka pan poslanec Janeček.
Poslanec Josef Janeček: Paní předsedající, domnívám se, že otázka nebyla jasně formulována, neboť někteří se domnívali, že hlasují o pravém opaku. Myslím si, že by bylo správné takovéto hlasování prohlásit za zmatečné, a měli bychom hlasovat znovu s jasně definovanou otázkou.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, vyhovím vám, pane poslanče. Prohlásím hlasování č. 446 za zmatečné a v hlasování pořadové číslo 447 se vás zeptám, kdo souhlasí s námitkou pana poslance Karla Vymětala. (Hlasy z pléna: Nedal námitku.) Dal námitku.
Hlásí se pan poslanec Karel Vymětal. Vysvětlete nám prosím, pane poslanče, váš záměr.
Poslanec Karel Vymětal: Ano, děkuji, paní místopředsedkyně. Myslím, že bychom měli hlasovat podle toho, jak zní usnesení Poslanecké sněmovny. To znamená, že sněmovna by měla hlasovat, zda jsou závažné, zvlášť odůvodněné důvody k zařazení tohoto tisku jako bod 5. Zda jsou tyto důvody.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ale pane poslanče, domnívám se, že takovéto hlasování proběhlo.
Poslanec Karel Vymětal: Ale jak vidím, byla tady námitka, že někteří tomu nerozuměli. K tomu já se nemohu vyjadřovat.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Myslím, že nyní bude nejjednodušší, když se z téhleté situace opravdu dostaneme tím, že jsem prohlásila původní hlasování za zmatečné. Budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 447 o návrhu, který přednesl pan poslanec Karel Vymětal. Myslím, že jste mu všichni rozuměli. Zeptám se vás, zda nerozuměli? Není tomu tak. Vracíme se k námitce. (Hlasy z pléna: Není námitka.)
Dobře, ta námitka znamenala, že budeme hlasovat o tom, zda se jedná o zvlášť odůvodněný případ.
O tomto nyní budeme hlasovat, a to v hlasování pořadové číslo 447, které zahajuji, a táži se vás, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 447 z přítomných 161 pro 102, proti 42. Tento návrh byl přijat. Jedná se tedy o zvlášť odůvodněné důvody.
A nyní můžeme hlasovat o tom, zda podle návrhu paní poslankyně Milady Emmerové bod č. 118, tisk č. 444, zařadíme jako pátý bod dnešní 27. schůze.
O tomto návrhu budeme hlasovat v hlasování s pořadovým číslem 448, které zahajuji, a táži se vás, kdo je pro. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 448 z přítomných 163 pro se vyslovilo 105, proti 37. Návrh byl přijat. Tento bod byl přeřazen podle návrhu paní poslankyně Milady Emmerové.
Dodatečně jsem nyní obdržela omluvu z dnešního jednání pana poslance Petra Bratského, který se omlouvá na dnešní den.
Podle předem avizovaného, tedy schváleného programu schůze se nejprve budeme věnovat bodům č. 125 až 127. Až projednáme tyto body, domluvíme se prosím na dalším postupu.
Zahajuji nyní projednávání bodu
125.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb.,
o jednacím řádu Senátu, ve znění zákona č. 78/2002 Sb.
/sněmovní tisk 387/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele senátor Jiří Stodůlka, kterého mezi námi vítám, a zpravodaj ústavně právního výboru pan poslanec Stanislav Křeček. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 387/5.
Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku, ale hlásí se navrhovatel pan senátor Jiří Stodůlka. Poprosím o klid v jednací síni. Prosím, pane senátore, máte slovo.
Senátor Jiří Stodůlka: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi se ve třetím čtení návrhu novely zákona o jednacím řádu Senátu stručně vyslovit k jednomu z podaných pozměňovacích návrhů. Jedná se o první alternativu pozměňovacího návrhu pana předsedy Zaorálka, k ostatním postačí jednoslovné stanovisko.
Jak vás minulý týden ve druhém čtení informoval pan senátor Skalický, vedli navrhovatelé poměrně obšírná, několikahodinová jednání s představiteli Ministerstva zahraničí a došli k souboru pozměňovacích návrhů, který ve svém přednesu pan předseda Zaorálek označil za variantu č. 2. Tento soubor pozměňovacích návrhů upravuje, obdobně jako jednací řád sněmovny, například předběžná stanoviska exekutivy, činí flexibilnější kontakt mezi vládou a Senátem, pokud jde o obsah a způsob projednávání některých dokumentů, zejména ve druhém pilíři, a posouvá účinnost novely blíže k 1. květnu. O těchto pozměňovacích návrzích by však sněmovna již nemohla hlasovat, pokud by se ztotožnila s první variantou alternativního pozměňovacího návrhu, která míří k eliminaci tzv. parlamentní výhrady Senátu pro návrhy legislativních aktů v trvání 35 dnů.
Primární právo Evropské unie v Amsterdamském protokolu o úloze národních parlamentů přitom dává komorám národního parlamentu právo vyjadřovat se k návrhům legislativních aktů Evropské unie. Aby toto právo bylo vůbec prakticky realizovatelné, vymezuje se pro jeho uplatnění šestitýdenní lhůta, během níž nesmí být o příslušném aktu na úrovni Rady rozhodováno. Pouze k provedení tohoto ustanovení slouží § 119e odst. 2 jednacího řádu Senátu, který rozhodování vlády neomezuje ani na okamžik, neboť svým časovým omezením jen využívá prostor, po který stejně nesmí příslušný orgán unie o věci rozhodovat. Naopak snaha zbavit parlamentní komoru této časové výhrady znamená zbavit ji fakticky samotného práva se vyjádřit, daného jí nejen primárním právem Evropské unie, ale i naší ústavou.
A znovu opakuji: Senát zde nevystupuje jako kontrolor vlády v její exekutivní činnosti, nýbrž kooperuje s vládou, která se stává součástí evropského zákonodárce. Zkrátka v Evropské unii spolupracuje o zákonech namísto tuzemského parlamentu.
Úmyslně jsme trvání výhrady omezili na pouhých 35 dnů, neboť vláda není Senátu odpovědná a nemohla by jeho případným obstrukcím čelit politickými prostředky. Navíc tuto lhůtu v pozměňovacím návrhu ve druhé alternativě pana předsedy Zaorálka podobně jako sněmovna jasně prolamujeme pro projednávání naléhavých legislativních aktů.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím vás, abyste nepodpořili pozměňovací návrh k vypuštění parlamentní výhrady, která je klíčová pro efektivní zkoumání legislativní činnosti Evropské unie a navíc zcela odpovídá trendům provázejícím jednání Konventu o budoucnosti Evropy.
***