(11.20 hodin)
(pokračuje Gross)
To, co tady říkám, myslím zcela jednoznačně potvrzuje, že zůstává zachován velmi výrazně nadstandardní režim na česko-slovenských hranicích. Problém je ale v tom, že schengenská prováděcí úmluva jasně hovoří o tom, co je standard. Standard je překračování hranic pouze na hraničních přechodech. Co je nad standard vyjednaná výjimka, je, když se hranice může překračovat jinde, na místech k tomu určených, nebo dokonce i na individuální povolení kdekoliv, jak to tato smlouva umožňuje.
Zaznělo tady mnoho argumentů. Zazněl tady argument, že nám toto nikdo nevyčítal. Zazněl tady argument, že bývalý velvyslanec Evropské komise byl spokojen se stavem na česko-slovenské hranici. Já musím říci, že to je prostě hrubá nepravda. Prosil bych všechny z vás, kteří budete hlasovat a byli byste těmito argumenty přesvědčeni, abyste se podívali - a tady v parlamentě jsou k dispozici - na hodnotící zprávy Evropské komise. Já vám odcituji z monitorovací zprávy Evropské komise za rok 2003. Zde se uvádí: "Obecně je Česká republika připravena na aplikaci relevantního schengenského acquis, avšak je třeba ještě vyvinout úsilí k uzavření smlouvy se Slovenskem omezující překračování státních hranic pouze na k tomu určená místa a dokončit harmonizaci hraničního režimu se Slovenskem." To je v hodnotící zprávě za rok 2003. Není pravda, že to nikomu nevadilo. Není pravda, že si tady v tomto směru něco vymýšlíme.
Já mám opravdu jednu jedinou obavu. Ta obava je, že když tato smlouva bude zamítnuta, tak zamítnutím, které nepochybně budete činit v dobré víře, že nechcete zkomplikovat život na česko-slovenských hranicích, tento život zkomplikujeme, protože budeme muset plnit závazky, které vyplývají z toho, co jsem říkal. Bezvízová dohoda se Slovenskem, která umožňuje současný režim, pozbude platnosti a jediné, co bude platné, budou předpisy, které ukládají přísný režim. Vyjednaná výjimka, po které se tady volalo, padne a nebude možnost jejího uplatňování, protože ta výjimka musí být zakotvena v této smlouvě, aby potom mohla být definitivně potvrzena. Jsem přesvědčen, že všichni jsme tady vedeni dobrou vírou. Nevěřím, že je tady někdo - i ten, kdo má jiný názor než já - kdo by názor měl ze zlé vůle. Jsme vedeni jedním směrem - zachovat nadstandardní režim. Já pouze tvrdím, a myslím si, že na to mám dostatek dokladů, že neschválením této smlouvy způsobíme výrazné zkomplikování života lidem na česko-slovenském pomezí.
Já tady mám popsány čtyři papíry připomínek, které tady zaznívaly. Skoro si myslím, že to zásadní už v tuto chvíli zaznělo, ale přesto se ještě k něčemu vrátím, protože tu bylo několik konkrétních otázek.
Jestli není možné řešit tuto situaci zpřísněním kontroly na státních hranicích. Samozřejmě, že řada věcí, které jsou problémem, se dá řešit tím, že se zlepší práce cizinecké pohraniční policie. O tom není pochyb, ale ten problém, který řeší tato smlouva, neřeší ani to, kdybychom na hranice poslali polovinu české armády, z jednoho prostého důvodu: protože my jsme povinni dosáhnout stavu, kdy překračování státních hranic bude na hraničních přechodech, jak je to standardní, nebo na místech k tomu určených. Místa k tomu určená stanoví tato smlouva. Když tato smlouva nebude, nebudou existovat k tomu určená místa.
Dále tato smlouva zavádí - i když se tak formálně nejmenuje - malý pohraniční styk nadstandardnější, nežli je kterýkoliv jiný pohraniční styk. Opět, nebude-li tato smlouva schválena, nebude tento nadstandardní pohraniční styk. Tisíc policistů nebo vojáků na hranicích to nevyřeší, protože prostě se budou moci od 1. května 2005 překračovat státní hranice pouze na hraničních přechodech.
K dalším otázkám. Kdo bude rozhodovat o vydání povolení a na základě čeho. Rozhodovat bude vždy ten orgán státu, na jehož území se má vstupovat, ale bude to fungovat tak, že o povolení si požádá občan České republiky na referátu cizinecké policie tady v Čechách, ale formálně budou rozhodnutí dělat orgány toho státu, na jehož území se má vstupovat, to znamená pohraniční policie Slovenské republiky. Stejně tak opačně to bude fungovat pro občany Slovenské republiky.
Jak se budou řešit návštěvy, hosté, různé masové akce. K tomu dvě věci. Za prvé se předpokládá, že u hromadných akcí se povolení vydávat budou. To je jednoznačně ve smlouvě uvedeno. Podstatné je, že důvody, které jsou ve smlouvě uvedeny, jsou demonstrativní, nejsou taxativní, to znamená, že se nechává prostor pro to, když přijde něco, co dnes nikdo nepředpokládá, nikdo neočekává, aby tady mohla existovat projevená dobrá vůle ze strany příslušných úřadů.
Další otázka - proč nejsou všechny prováděcí dohody součástí této smlouvy. Důvod je vcelku jednoduchý: protože kdyby byly součástí této dohody, tak pružnost reakce na vývoj bude takřka nulová. Proto třeba těch 72 míst pro překračování státních hranic se má určovat mezivládní dohodou, nikoliv touto smlouvou, protože se prostě stane, že někde vyroste osada a vznikne potřeba, aby vzniklo ještě 73. místo pro překračování státních hranic. Kvůli každé takové změně bychom museli podstupovat ratifikační proces v obou parlamentech a lidé by čekali rok nebo ještě déle na to, než taková věc bude schválena.
Mám tady poznámku, že nebylo objasněno, podle čeho se tento režim prosazuje. Myslím, že jsem o tom před chvílí hovořil. Prostě závazky jsou v tomto směru zcela jednoznačné.
Pokud jde o výjimku, tady to zaznělo v několika vystoupeních. Ptal se na to pan poslanec Říman, pan poslanec Šeich, paní poslankyně Konečná a mám pocit, že ještě někdo jiný. Hovořil jsem o tom - výjimka je tato smlouva. Není možné, aby existoval nějaký jiný režim. Znovu bych tady odcitoval z dokumentu, kterým je Protokol ke smlouvě o začlenění do schengenského systému a který se týká nových přistupujících zemí. Tady je v článku 8 zcela jednoznačně uvedeno: při jednání o přijímání nových členských států do Evropské unie platí schengenský systém a další opatření, která v jeho rámci učinily orgány za acquis, které musí všichni kandidáti na přijetí vzít v plném rozsahu. Nebylo možné z těchto věcí vyjednat výjimku kromě malého pohraničního styku, který tato smlouva předpokládá.
Otázky, které se vztahovaly v několika vystoupeních na režim na norsko-švédských hranicích. Zapomíná se na to, že Norsko sice není členem Evropské unie, ale přistoupilo k schengenské smlouvě, čili je to úplně něco jiného a hranice tam samozřejmě nemusí být, protože je stejná, podle stejného režimu jako režim na francouzsko-německé hranici. Otázky, které se vztahovaly k Severnímu Irsku a k Irsku - to je opačná situace. Ani Velká Británie, ani Irsko nejsou členy schengenské smlouvy a ještě k tomu, protože vyjednávaly v době mnohem dřívější, v první polovině devadesátých let, tak mají vyjednaný režim, že jestliže někdy v budoucnu budou vstupovat, tak tam možná režim zůstane nadstandardní. Přesto platí zásadní argument, že ani Británie, ani Irsko nejsou členy "schengenu".
Kolegyně a kolegové, já bych v tuto chvíli chtěl skutečně poprosit o to, aby bylo umožněno další projednávání této smlouvy.
***