(11.10 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Myslím, že ministr může svým vystoupením znovu otevřít obecnou rozpravu, pokud chce. Já jsem obecnou rozpravu bohužel uzavřel.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Pane předsedo, nevím, jestli mám teď charakterizovat všechny návrhy, které tady padly.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Záleží na vás, ale není to vaše povinnost.
Poslankyně Kateřina Konečná: Ještě před závěrečným slovem pana ministra bych ráda zesumarizovala to, co jsme tady dneska slyšeli.
Padly tady zcela konkrétní tři návrhy na zamítnutí, návrh na vrácení k přepracování, návrh na přerušení projednávání a odročení schvalovacího procesu do zpracování příslušné normy v Evropské unii. Poté je to návrh vlády na zkrácení lhůty, na druhou stranu návrh na prodloužení lhůty na sto dnů a o dvacet dnů. Já bych k tomu připojila návrhy, pakliže neprojde zamítnutí, ani vrácení, aby tento tisk byl přidělen výboru zahraničnímu, výboru pro obranu a bezpečnost, výboru petičnímu a výboru pro evropskou integraci. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní pan poslanec Vymětal má něco procedurálního.
Poslanec Karel Vymětal: Ano, když dovolíte jednu procedurální poznámku. Protože vláda nemůže navrhovat zkrácení lhůty. Chtěl bych upřesnit paní zpravodajku. Pokud to nepřednese nějaký poslanec, tak to samozřejmě nemůžeme brát v úvahu. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana ministra, který má nyní závěrečné slovo k projednávání tohoto návrhu. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, chtěl bych v tuto chvíli, aby mi byla opravdu věnována pozornost, protože to, o čem za krátkou chvíli bude tato Poslanecká sněmovna hlasovat, považuji za skutečně velmi důležité. Je to podruhé, co chci sněmovnu o něco doslova a do písmene poprosit. A to, o co bych chtěl poprosit, je, abychom skutečně vážili své rozhodování na základě faktů, nikoliv na základě emocí a nikoliv na základě v některých případech i neinformovanosti.
Přesto je mojí povinností odpovědět na to, na co odpovědět v tuto chvíli lze. Otázek bylo řečeno hodně. Omlouvám se, pokud na něco nebudu schopen dostatečně podrobně reagovat. Doufám, že k tomu bude příležitost při dalších kolech jednání.
Je jedna věc zcela pravdivá. To, co je pravdivé, je to, že pokud tato smlouva bude zamítnuta, tak 1. května tohoto roku se výrazně zpřísní režim na česko-slovenských hranicích. Nemám ve zvyku v Poslanecké sněmovně mnoho číst, spíše se snažím mluvit spatra. Ale chtěl bych vám přečíst právní rozbor toho, co nastane v okamžiku, kdy nebude tato smlouva schválena. A byl bych velmi rád, aby všichni hlasovali ne na základě toho, co jsem říkal v úvodu, podložených třeba i nějakými klubovými rozhodnutí, ale abyste ještě jednou své rozhodnutí zvážili.
Právní rozbor je zcela jednoznačný. Dovolím si vám ho přečíst. Předkládaná novela režimové smlouvy ukončuje platnost bezvízové dohody. Pokud nebude novela přijata, ustanovení bezvízové dohody se s výjimkou článku 3, který umožňuje překračování státních hranic na kterémkoliv vhodném místě, stanou nadbytečnými. Protože oblast vízové politiky je ve výlučné působnosti a pravomocích Evropských společenství, předmět jejich úpravy bude pokryt komunitárním právem. Onen článek 3 bezvízové dohody, který umožňuje překračování státních hranic na kterémkoliv vhodném místě, bude v rozporu se schengenským acquis první kategorie, tedy s těmi předpisy, které Česká republika musí plnit již po vstupu do Evropské unie. Konkrétně je to článek 3 odst. 2 schengenské prováděcí úmluvy.
Není pravda, že tady musíme čekat na nějaké nařízení Rady. My budeme v situaci, kdy budeme muset velmi výrazně zpřísnit režim na česko-slovenských hranicích a výjimka, o které se tady mluvilo, které se vcelku po právu, a myslím si, že je to správné, dovolávali někteří poslanci, jestli jsme jednali nebo nejednali, hovořil o tom pan poslanec Říman, tak ta výjimka byla vyjednávána a je vyjednána. Ale to, co je vyjednáno, je tato smlouva. Protože tato smlouva sama o sobě, pokud bude schválena, tak je velmi zásadní výjimkou oproti tomu, jak by režim na česko-slovenských hranicích měl vypadat, kdyby výjimka sjednána nebyla. Platnost bezvízové dohody by bylo nutno ukončit. Lze předpokládat, že takto citlivý krok, a teď je to spíše politická úvaha, jak by reagovala slovenská strana samozřejmě, to, co je právní text - v případě neukončení platnosti bezvízové dohody by úprava režimu na společných státních hranicích byla v rozporu se závazky přijatými Českou republikou v přístupové smlouvě. V přístupové smlouvě jsme se zavázali k těmto věcem a je to smlouva, která byla schválena referendem, všelidovým hlasováním v České republice. Česká republika by postupovala proti vyjednávací pozici v přístupových jednáních. Tento stav by vedl ke kritice ze strany Komise, která by vyústila v žalobu k soudnímu dvoru Evropského společenství, a soudní dvůr by zakázal aplikovat článek 3 bezvízové dohody.
Jsme v situaci, kdy podle mého názoru na stole leží smlouva, která umožní zachovat velmi zásadně nadstandardní režim na česko-slovenských hranicích nejenom v rámci Evropské unie, ale i v rámci všech ostatních státních hranic, které Česká republika má. Pokud se podíváte na to, co je vyjednáno, a srovnáte to se smlouvami o malém pohraničním styku, které máme s Polskou republikou a se Spolkovou republikou Německo, nemáme smlouvu o malém pohraničním styku s Rakouskou republikou, tak i oproti těmto smlouvám o malém pohraničním styku s Německem a s Polskem je tato smlouva zásadně výhodnější pro režim na hranicích. Proč je výhodnější? Je výhodnější proto, že umožňuje překračování státních hranic mimo hraniční přechody. Hustota určených sedmdesáti dvou míst, pokud bychom k tomu připočetli dvacet dva normálních hraničních přechodů, tak hustota takovýchto míst, kudy se budou dát překračovat státní hranice, je, že ve vztahu k 251 km společné státní hranice bude zhruba připadat jedno místo, kudy se bude dát kýmkoliv překračovat státní hranice, na 2,6 km. S Polskou republikou je to na 8 km, s Německem 7 km, s Rakouskem 18 km.
Další výrazně nadstandardní režim na česko-slovenských hranicích bude to, že odhlédneme-li od míst určených k překračování státních hranic, bude možno státní hranice překračovat na kterémkoliv místě na individuální povolení tak, jak tady o tom byla několikrát řeč. O individuální povolení si bude moci každý zažádat na kterémkoliv referátu cizinecké a pohraniční police. Těch je několik set po území České republiky. Bude umožněno, zůstane v aplikaci to, co je v jiné smlouvě mezi Českou a Slovenskou republikou, tedy to, že budou moci být využívány i individuální dopravní prostředky za předem stanovených účelů, které dneska již ve smlouvách jsou. Zůstane zachováno i to, že bude moci být využívána těžká zemědělská technika, lesní stroje za účely, které smlouva předpokládá.
Skutečně to, co je nepříjemné, a to tady nikdo neskrývá, je, že oproti současnému stavu, pokud někdo bude chtít chodit mimo 72 plus 22 míst určených k překračování státní hranice, pokud bude chtít někdo chodit mimo tato místa, bude si muset požádat o individuální povolení. Povolení bude vydáno. Další komplikace, a to říkám zcela otevřeně, abych nic nezastíral, je, že povolení samozřejmě bude mít omezenou platnost. Je na dobu jednoho roku. Ale neznamená to nějaké zásadní zhoršení režimu na česko-slovenských hranicích.
***