(9.40 hodin)
(pokračuje Gross)
Takže jsme se dostali do tohoto časového skluzu. V tomto případě zcela jednoznačně ne vinou české strany, což bylo také potvrzeno zástupci slovenské strany na jednání, o kterém jsem informoval, kde byl přítomen pracovník ambasády Slovenské republiky.
Myslím si nicméně, že v tuto chvíli skutečně, pokud se bude postupovat procesem, který byl navržen předsedou vlády, to znamená, dojde ke zkrácení příslušné lhůty a řádově třicet dní se využije na to, aby se poslanci seznámili se všemi připravenými prováděcími dokumenty. Nebráním se tomu a myslím si, že by to bylo vhodné, kdyby zahraniční výbor nebo někdo z poslanců inicioval jednání v příhraničním regionu, kde budeme mít možnost se seznámit mezi prvním a druhým čtením s názory starostů a zástupců veřejnosti. Tam si myslím, že se dá spoustu věcí vysvětlit. A skutečně si myslím, že poté, co už došlo v tuto chvíli k seznámení řady z vás s podstatou problému, tak už nejsme v tak vypjaté situaci, jak se to třeba jevilo před čtrnácti dny.
V každém případě bych chtěl poděkovat za zájem. Znovu zdůrazňuji, nepovažuji to za rutinní smlouvu a vůbec se nedivím tomu, že byly kolem této smlouvy rozpaky. Nedivím se tomu, že byly určité diskuse, a jsem připraven přesvědčit veřejnost o tom, že přijetí této smlouvy skutečně je jediným řešením, jak se vyhnout problému, který jsem avizoval - to znamená, že v případě, že tato smlouva schválena nebude, tak od 1. května tohoto roku budeme moci překračovat mezi Českou a Slovenskou republikou pouze na oněch dvaceti dvou hraničních přechodech a to si myslím, že zcela jistě nikdo v této sněmovně nechce.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Kateřina Konečná.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedo. Páni ministři, paní ministryně nevidím, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás krátce jako zpravodajka sněmovního tisku 578 uvedla do problematiky tohoto tisku, a přikládám k tomu, že budu citovat z předkládací zprávy ministerstva z věcí, které tady možná ještě nebyly zmíněny.
Smlouva mezi Českou a Slovenskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou a Slovenskou republikou o úpravě režimu a o spolupráci na společných státních hranicích ze dne 29. října 1992, ve znění Smlouvy ze dne 18. srpna 1997, se této sněmovně dostala do rukou bohužel teprve, kdy za necelé tři měsíce vstoupíme do Evropské unie. Nerada bych ovšem, aby tato smlouva byla přijímána pod tlakem právě této okolnosti, a tím pádem jsme její schválení možná i nedostatkem úvahy schválili ve zrychlené podobě.
Současný nadstandardní režim uplatňovaný na společných česko-slovenských státních hranicích, podle kterého mohou občané státu jedné smluvní strany vstupovat na území státu druhé smluvní strany v kterémkoliv vhodném místě, pokud to není zakázáno vnitrostátními předpisy státu příslušné smluvní strany, neumožňuje zabezpečovat důslednou hraniční kontrolu.
Po vstupu České republiky a Slovenské republiky do Evropské unie budou až do doby plné aplikace schengenského acquis společné státní hranice považovány za dočasné vnější hranice. Pro přechodné období je nutné smluvně upravit režim překračování státních hranic mimo hraniční přechody tak, aby odpovídalo režimu dočasných vnějších hranic podle schengenských kritérií. Jako určitý standard pro malý pohraniční styk je třeba brát existující smluvní úpravy členských států Evropské unie.
V květnu 2001 byla zahájena jednání mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, jejichž cílem bylo s přihlédnutím k nadstandardním vzájemným vztahům upravit režim na česko-slovenských státních hranicích podle zásad tzv. malého pohraničního styku.
Dnem vstupu v platnost nové režimové smlouvy pozbude platnosti bezvízová dohoda a rovněž ustanovení o clu, celních předpisech a celních orgánů, které jsou uvedeny v režimové smlouvě.
Provádění navrhované smluvní úpravy si vyžádá náklady ze státního rozpočtu. Na realizaci značení hraniční turistické trasy žádá Klub českých turistů částku 80 tisíc. Ministerstvo vnitra potom bude hradit náklady na umístění zařízení upozorňujících na průběh státních hranic v rámci své rozpočtové kapitoly, stejně tak jako provádění článku 15a odst. 5 této smlouvy.
Smlouva je po schválení vládou a podpisu předána k vyslovení souhlasu s ratifikací Parlamentu České republiky a k ratifikaci prezidentu republiky, neboť je třeba ji považovat za mezinárodní smlouvu.
V rámci obecné rozpravy, do které se tímto přihlašuji, se zmíním o problémech, jak je vidí občané dotčených republik. Prozatím je to za zpravodajskou zprávu vše. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji vám, paní poslankyně. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám tady přihlášeno pět poslanců. Vy jste také přihlášena do rozpravy. Jako první je to pan poslanec David Šeich, pak paní poslankyně Konečná, pan poslanec Recman, Grebeníček, Filip. Jako zpravodajka můžete mít přednost a mluvit jako první. Prosím.
Poslankyně Kateřina Konečná: Vážené kolegyně a kolegové, jak jsem již uvedla v předkládací zprávě, smlouva, kterou projednáváme, je velmi problematická především z několika důvodů.
V roce 2001 se tato smlouva začala projednávat, jelikož jsme nebyli přesvědčeni, že Slovensko vstoupí do Evropské unie, a tím pádem jsme v souladu se schengenským acquis řešili problém uzavření hranice. Nyní musíme uzavřít hranici, protože Slovensko, stejně jako Česká republika, do Evropské unie vstupuje. Navíc jsme se také díky pozdnímu předložení ze strany Ministerstva vnitra, které ovšem toto odůvodňuje problémy na slovenské straně, dostali pod velký časový tlak, kdy je nám navrhováno, aby tato smlouva byla projednána tak, že bude moci vstoupit v platnost již ke dni našeho vstupu do Evropské unie.
Dovolte mi, abych k tomuto krátce podotkla, že Ministerstvo vnitra, jestliže se odvolává na předpisy Rady, mělo podle Rady konzultovat tuto smlouvu už od prvopočátku jejího vzniku s Parlamentem, což nebylo provedeno. A možná, kdyby takto učinilo od roku 2001, nemuseli jsme ji teď řešit jako natolik problematickou. Je podivuhodné, že důvodová zpráva se odvolává na nařízení Rady, které ovšem do dnešního dne nebylo plnohodnotně schváleno. Nyní se čeká ještě na schválení Evropským parlamentem, to znamená, že jelikož ještě nejsou pevně daná kritéria podobných smluv, Česká republika už nyní implementuje tato kritéria do svého právního řádu.
Neméně problematickým je také fakt, že jsme prakticky jediný z přistupujících států Evropské unie, který po přistoupení k Schengenu bude mít všechny své hranice vnitřní, a proto je téměř nelogické úsilí vyvolané Ministerstvem vnitra vedoucí k zavření hranice a daleko přísnějšímu režimu, než Česká republika měla zavedený nyní.
Dalším velmi kontroverzním bodem smlouvy je pojem dočasné vnější hranice. Pan ministr měl pravdu, že tento pojem byl velmi diskutován, a to jak na semináři uskutečněném bohužel až v minulém týdnu na půdě parlamentu, tak v odborné veřejnosti. Jako zpravodajka jsem si na semináři od pana ministra Grosse vyžádala podklady k nařízení, které by mělo tento problém dočasné vnější hranice specifikovat. Musím ovšem konstatovat, že mi byl předložen dokument z 25. září 2001, který je pouze jedním z doporučujících dokumentů ke Smlouvě o přistoupení České republiky do Evropské unie. Tento dokument proto nelze považovat za platné právo Evropské unie, natož přikazující nařízení. Navíc je v tomto dokumentu výslovně uvedeno, že k přistoupení do schengenského prostoru bude vyžadována "dostatečně vysoká úroveň ostrahy hranic i na dočasných vnějších hranicích s přihlédnutím ke zvláštním uspořádáním, která jsou na těchto hranicích vytvořena k upevňování spolupráce mezi budoucími schengenskými partnery za účelem umožnění hladkého přechodu, až budou vnitřní hranice zrušeny, a předejití zbytečných investic". Termín dostatečně vysoké úrovně ochrany státních hranic však nikde dál není specifikován, a proto se můžeme pouze domnívat, že smlouva, která nám je předkládána a která značně omezí životy občanů, není pouze vytvořením represivního opatření Ministerstva vnitra, ale má také odkaz na konkrétní ustanovení schengenského acquis či jiného platného právního předpisu Evropské unie, který by tyto dočasné vnější hranice určoval.
***