(9.50 hodin)
(pokračuje Kupčová)
K přijetí usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 107/7, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 107/8."
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, prosím, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Z přítomných 186 poslanců pro návrh hlasovalo 161, proti jeden. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh zákona ve znění schváleném Senátem jsme přijali.
Děkuji panu náměstkovi i panu zpravodajovi a končím tento bod.
Sděluji vám, že náhradní kartu č. 25 má pan poslanec Michal Doktor a náhradní kartu č. 13 má pan poslanec Jan Vidím.
Dalším bodem, který budeme projednávat, je bod
173.
Návrh zákona o válečných hrobech a o pietních místech
a o změně zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 196/6/ - vrácený Senátem
Usnesení, jímž Senát návrh zákona vrátil s pozměňovacími návrhy, jsme obdrželi jako sněmovní tisk 196/7. Vítám mezi námi pana senátora Václava Jehličku. Prosím, aby se za navrhovatele k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr obrany pan Miroslav Kostelka. Prosím, pane ministře.
Ministr obrany ČR Miroslav Kostelka: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Problematika péče o válečné hroby nemá dosud v České republice ucelenou právní úpravu. Na obecné úrovni ji řeší Ženevské úmluvy, konkrétněji mezinárodní dohody a pouze okrajově ji řeší některé právní předpisy. V současné době pečují o válečné hroby v České republice převážně obce, v zahraničí je péče zajišťována na základě mezinárodních dohod. Je nutné konstatovat, že neexistuje žádný obecně závazný předpis, který by obce k této činnosti zavazoval. Přitom je péče o válečné hroby ve veřejném zájmu.
Vzhledem k tomu, že Ministerstvo obrany je na základě rozhodnutí vlády povinno koordinovat péči o válečné hroby v České republice a v zahraničí, byl zpracován vládní návrh zákona o válečných hrobech a o změně zákona č. 256/2001 Sb. Vládní návrh mimo jiné definuje pojem válečný hrob, upravuje evidenci válečných hrobů, stanovuje obsah institutu péče o válečné hroby.
Vládní návrh byl projednán v Poslanecké sněmovně ve výboru pro obranu a bezpečnost a ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. 12. prosince 2003 vyslovila s návrhem souhlas Poslanecká sněmovna ve znění komplexního pozměňovacího návrhu výboru pro obranu a bezpečnost. 14. ledna 2004 projednal návrh zákona výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu, který doporučil návrh zákona schválit. 21. ledna tohoto roku proběhlo jednání… (Zvonění.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Prosím vás, kolegyně a kolegové, o klid.
Ministr obrany ČR Miroslav Kostelka: … proběhlo jednání ve výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí doporučil Senátu návrh zákona schválit. Druhý výbor doporučuje návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně s jeho pozměňovacími návrhy. Dne 20. února 2004 projednal návrh zákona Senát a schválil nové znění pozměňovacích návrhů.
Dovolte mi, abych se nyní k těmto pozměňovacím návrhům vyjádřil.
S návrhem textu preambule k návrhu zákona v tom znění, jak byla předložena, nemohu souhlasit.
S pozměňovacím návrhem na doplnění § 3 odst. 1 rovněž nesouhlasím. Navrhovaná věta je nadbytečná, má pouze deklaratorní charakter. Naopak vlastník válečného hrobu by mohl nesprávným výkladem doplňovaného textu nabýt dojmu, že povinnost pečovat o válečné hroby, uloženou mu tímto zákonem, má možnost převést na jinou právnickou nebo fyzickou osobu.
S návrhem na začlenění péče o hroby účastníků třetího odboje, resp. odporu, do návrhu zákona rovněž nemohu souhlasit z těchto důvodů. Projednávaný návrh zákona o válečných hrobech definuje válečný hrob jako místo, kde jsou uloženy ostatky osob, které zahynuly v důsledku aktivní účasti na vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, čili v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války. Tato definice se shoduje - (zvonění) - s vymezením válečného hrobu v mezinárodněprávních aktech, zejména v Ženevských úmluvách. Podstatné pro posouzení, co je válečným hrobem, je vymezení období války nebo vojenské operace. Jak první, tak druhý československý odboj byly bojem za obnovení Československé republiky a měly jasně vymezeného nepřítele. Třetí odboj po únoru 1948, jakkoli si ho vážím, byl veden za znovuobnovení demokratických principů, ale neměl charakter bojových činností. Třetím důvodem je, že Ministerstvo obrany skutečně nemá možnosti ani nástroje pro zjišťování relevantních podkladů, byl by to zásah do kompetenčního zákona. Nemá zejména přístup k soudním rozhodnutím, vyšetřovacím spisům, historickým dokumentům a dalším potřebným podkladům důležitým pro rozhodnutí.
***