(14.40 hodin)

Poslanec Zdeněk Koudelka: Pane předsedající, projednáváme odpověď na interpelaci pana poslance Hynka Fajmona. Ten zde není, tedy tím vyjadřuje svůj postoj, že ho vlastně tato otázka ani nezajímá. Já bych se vás chtěl zeptat, jestli pan poslanec Hynek Fajmon, který tuto rozpravu vyvolal, se aspoň na dnešní odpolední jednání omluvil. (Část poslanců v sále tleská.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji za upozornění, pane kolego. Posadíte-li se sem k tomuto pultíku, zjistíte, že místo, které je vyhrazeno panu kolegu Fajmonovi, je přesně kryto tím pultem, takže já nemám přehled o tom, jestli je na místě, či nikoli. Nicméně pokud jsem upozorňoval, že by bylo vhodné, aby byl přítomen předseda vlády Vladimír Špidla, potom si myslím, že je logická i vaše připomínka.

Slovo má pan poslanec Teplík, připraví se pan poslanec Janeček. (Hlasy: Přerušit, vždycky to tak děláte.)

 

Poslanec Tomáš Teplík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, pokud vám bude připadat, že některé věci, které budu ve svém projevu říkat, zde již zazněly, budete mít možná pravdu a ten pocit bude na místě. Nicméně myslím si, že to jsou věci, které za opakování stojí, a opakování, jak známo, je matka moudrosti. (Poznámky z pléna.)

Pane místopředsedo, já vaším prostřednictvím prosím paní poslankyni Orgoníkovou, aby mě nepoňoukala, já se pak špatně soustřeďuji. (Veselost.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Teď nevím, co paní poslankyni mám říci po tom všem. (Poznámky z pléna.) Paní kolegyně, přestaňte koketovat s panem poslancem Teplíkem. (Všeobecné veselí.)

 

Poslanec Tomáš Teplík: Já vám děkuji, pane místopředsedo, protože v tomto tématu opravdu pro toto koketování rozhodně není místo. (Veselost.)

Dovolte mi, abych se vrátil ke své řeči. Začnu citátem: Každá nezaměstnanost je špatná a je to bída světa. Většina lidí chce pracovat, ale je potřeba jim ty možnosti dát. Ten proces probíhá dlouhodobě, uvědomte si, že se třeba ruší kasárna, firmy. - Toto je výrok pana ministra Škromacha z jeho rozhovoru v Lidových novinách minulou sobotu. A i přes jeho značnou kostrbatost a i přes to, že si nemyslím, že rušení kasáren je tím hlavním důvodem, s ním v zásadě souhlasím. Nicméně dovolím si teď srovnávat určitá fakta s prohlášením, které vláda učinila pro dobu svého funkčního období.

V programovém prohlášení vlády ze srpna 2002 se v kapitole 4.3 Průmyslová politika píše: Vládní průmyslová politika bude orientována především na vytváření prostředí příznivého pro podnikání, na podporu investic. Vláda připraví zdokonalení systému podpory malého a středního podnikání tak, aby odpovídal významu tohoto sektoru v ekonomikách zemí Evropské unie a jeho pozici při tvorbě nových pracovních míst. - To jsou hezká slova, nicméně jaká je realita?

V roce 1996 bylo v České republice přes 400 tisíc podnikatelů, z nichž 63 % bylo zároveň zaměstnavateli. Přes 63 %! V roce 2003 zde už ale bylo pouze 198 tisíc podnikatelů zaměstnavatelů. Kde je tedy to prostředí příznivější pro podnikání a na podporu investic v tomto řekněme legislativním chaosu, který tu vláda vytváří, a ve zmateném právním rámci? Realita je taková, že od 1. 1. letošního roku se zdražily telekomunikace, od 1. 5. tohoto roku podraží o 14 % vše ostatní. Zároveň ještě předtím zvýšíme spotřební daň na pohonné hmoty, tím zdražíme všechno, co je převáženo. Poté do 22procentní sazby DPH přesuneme co možná nejvíce položek, a potom s velkou slávou tuto daň snižujeme na 19 %. V lepším případě trik, v horším případě podvod.

Abych byl objektivní, tak například v pětiprocentní sazbě byla snaha, aby zůstaly takové komodity, jako třeba kaviár. To je velice zajímavé, a já si v této souvislosti vzpomínám na jistý televizní šot z volební kampaně ČSSD, když ještě Miloš Zeman jezdil autobusem, který se jmenoval Zemák. A on kromě toho, že jméno autobusu vztahoval ke své osobě, tak také to vztahoval k tomu, že dělá politiku pro lidi, kteří jedí brambory, a nikoli právě kaviár. Ale doba si asi změny žádá.

Dále pro podnikatele vymyslíme co možná nejvíc administrativních překážek. A jaký bude efekt? Nejprve takový zaměstnavatel propustí své zaměstnance, kteří půjdou do fronty na úřad práce, a po čase se do této fronty postaví sám. Pan ministr Urban na to zareaguje na jedné z tiskových konferencí ČSSD poněkud arogantně - arogantně v rozporu se svými znalostmi a schopnostmi, že když na to ten podnikatel nemá, tak ať to prostě nedělá. Bravo! Opravdu.

V programovém prohlášení vlády v kapitole 6.1.2 Zaměstnanost, pracovněprávní vztahy a bezpečnost a ochrana zdraví při práci se praví: Strategickým cílem vlády je dosažení plné efektivní zaměstnanosti. - Tady je původ toho sousloví "plná efektivní zaměstnanost", a tady bychom se autorů měli ptát, co vlastně už tehdy tím mysleli. Pokračuji: Prioritním záměrem aktivní politiky zaměstnanosti vlády bude především co nejintenzivnější snižování nezaměstnanosti s orientací na regiony severní, střední a jižní Moravy a severozápadních Čech. - O úrovni nezaměstnanosti v těchto regionech a o trendu vývoje nezaměstnanosti v těchto regionech už tady byla řeč několikrát, mnohokrát. Bohužel došlo k tomu, že vláda postavila politiku vůči těmto regionům na třech předpokladech. Na naprosto neodůvodněném očekávání hospodářského růstu v západní Evropě a zejména v Německu. Na investičních pobídkách, ze kterých si udělala svůj řekněme ideologický totem. Přitom investiční pobídky mohou být určitým doplňkem, ale rozhodně ne všelékem. A potom na organizování programů podpory a rozvoje těchto regionů. Jaký je efekt? Efekt je ten, že zde můžeme slyšet, kolik prostředků - veřejných - bylo do těchto programů vloženo. Nicméně výsledek je opět minimálně sporný. Navíc podotýkám, že se jedná o prostředky, které před tím vláda občanům z peněz (z kapes?) vytáhne. Včetně podnikatelům.

Co dodat? Já si myslím - opakuji to, co zde bylo řečeno, ale myslím si, že je zcela na místě to zopakovat - je na místě razantní snížení daňové zátěže a co možná největší odstranění administrativních překážek. Je to skutečnost. Je to skutečnost a kolegové z vládních lavic se mohou usmívat, mohou nás přehlasovat, mohou tady u mikrofonu říkat, co uznají za vhodné, ale s touto skutečností neudělají prostě nic. Čas ukáže.

Já skončím opět citátem veleducha sociální demokracie pana ministra Škromacha, opět ze stejného rozhovoru. Otázka, kterou pan ministr dostal, zněla: Jak vysoká nezaměstnanost by měla být ve chvíli, kdy skončí tato vláda - období vlády - v roce 2006? Pan ministr odpovídá - prosím, to stojí za pozornost: Já to neřeknu v číslech, ale rok 2005 by měl být stabilizační. Nezaměstnanost by měla být kolem deseti. - Asi pan ministr myslel procent. - Důležitý je trend, a ten je zatím bohužel takový, že nezaměstnanost narůstá, jestli bude, až půjdeme z vlády, 10,1, nebo 9,8, to nevím. - Já si myslím, že tento výrok je důkazem naprosté bezradnosti. Bezradnosti v tom, že vláda neví, co má dělat, a neví, jak se s tímto fenoménem naloží. Neví.

A tady si myslím, že stojí za to připomenout slova, která v této sněmovně z tohoto místa v roce 1997 na podzim pronesl rovněž Miloš Zeman na adresu jiné vlády, nesocialistické vlády, ale to jsou ty paradoxy. Miloš Zeman tehdy prohlásil: Jste neschopní, odejděte! (Poslanci ODS tleskají.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Nyní před přihlášeným panem poslancem Janečkem s přednostním právem vystoupit požádal o slovo pan ministr Dostál, poté pan ministr Škromach.

 

Ministr kultury ČR Pavel Dostál Vážený pane předsedající - pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte, abych do této debaty přispěl jednou příhodou, která myslím si bude asociovat mnohé. Kdysi mi Mistr Zdeněk Štěpánek vykládal, kterak na Kladně v kladenském divadle hráli Jana Husa. Po hodině a půl obecenstvo - dělnické - bylo nevrlé. Po dvou hodinách velice nevrlé. Po třech hodinách strašně moc. A po čtvrté hodině, když to představení ještě trvalo, tak jeden tehdy ještě zaměstnaný ocelář - protože neproběhla kuponová privatizace (smích v sále) - tehdy zaměstnaný ocelář to nevydržel nervově, povstal na tom balkoně a na herce zakřičel: "Jděte s tím už…!" Dovedete si představit, kam asi.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP