(Jednání pokračovalo ve 14.25 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, je 14.25 hodin, budeme tedy pokračovat projednáváním tohoto bodu. Přečtu zatím písemně přihlášené kolegy do rozpravy: prvním písemně přihlášeným, který má v tuto chvíli právo vystoupit, je pan poslanec Vávra, po něm pan poslanec Jičínský, po něm pan kolega Teplík, poté pan poslanec Janeček, pak kolega Vojíř a zatím posledním přihlášeným do rozpravy je pan kolega Kala.
Slovo má tedy pan poslanec Vávra.
Poslanec Eduard Vávra: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, po přečtení čtyř odpovědí pana premiéra na interpelaci poslance Fajmona je potřebné na tyto odpovědi reagovat.
Vytvořit podmínky pro podnikání. V rámci zlepšování podmínek připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí nový zákon o zaměstnanosti a novelizoval se zákoník práce. Výsledkem těchto snah posledních roků je nárůst nezaměstnanosti na 10,8 %, a to se připravuje zcela nová úprava zákoníku práce, takže se zaměstnavatelé a zaměstnanci mohou těšit na to, co na pracovní trh přinese objevného. Výsledkem dvaceti novel zákoníku práce za vlády sociální demokracie je jen zhoršení stavu trhu práce.
Je korektní, že pan premiér nazývá a přiznává druhé fázi reformy veřejných financí, že je to takzvaná reforma. Znamená to tedy, že takzvaná reforma - můžeme dát do souvislosti, že to může být i hra na reformu. Její scénář je právě asi takzvaně realizován. Reforma, ať se nazývá takzvaná, první fáze, druhá fáze a další fáze, tak jak je prezentována, prováděna tvorbou zákonů, v praxi realizována, ukáže, že jde jenom o zvýšení příjmů státního rozpočtu, a to proto, aby mohly být prováděny masivní vládní výdaje. Ty ovšem nepomůžou snížit nezaměstnanost. To je k první otázce a odpovědi pana premiéra.
Ve druhé odpovědi se sděluje, že vláda realizuje řadu programů, které přímo či nepřímo rovněž podporují tvorbu pracovních míst. Je smutné, že realizace řady programů od roku 1998, kdy se k vládnutí dostala sociální demokracie, znamená zvýšení nezaměstnanosti ze 6,1 % na 10,8 %. A jestli předpokládá pan premiér, že realizací investičních pobídek se snižuje nezaměstnanost, tak se mýlí. Statistika ukazuje, že zvyšování podpor v rámci investičních pobídek je přímo úměrné růstu nezaměstnanosti.
Ve třetí odpovědi pan premiér sděluje, že vstup České republiky do Evropské unie bude mít v dlouhodobém horizontu pozitivní dopad na rozvoj české ekonomiky, tedy i nezaměstnanosti. Jaká je realita? Většina stávajících členských zemí Evropské unie svými opatřeními znemožňují našim občanům volně pracovat v jejich zemích. Naopak z okolních zemí přistupujících lacinější pracovní síla vytlačuje z pracovního trhu naše občany a to bude mít další vliv na zvýšení nezaměstnanosti. Pan premiér bohužel zapomněl sdělit, že veškeré regulace, kontroly, špatně vyjednané podmínky s Evropskou unií dále pomáhají zvyšovat nezaměstnanost.
Čemu nerozumím, je odpověď na čtvrtou otázku. Tato odpověď zní: odhad - plné efektivní zaměstnanosti bude dosaženo cca roku 2010. Moje otázka na pana premiéra tedy zní, co je to plná efektivní zaměstnanost. Je tím myšleno, že budou pracovat všichni práceschopní, nebo je to nějaké procento, které se za nulu uznává?
Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci Vávrovi. Nyní má slovo kolega Jičínský, připraví se pan poslanec Tomáš Teplík.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, myslím, že po obědě vášně a emoce, které tu vzplály v dopolední diskusi, už poněkud utichly, a myslím si také, že podstatné už bylo řečeno, takže budu jen stručný.
Chci říci, že s odstupem doby se mi jeví jako špatné naše rozhodnutí, když jsme zamítli návrh, aby na pořad této schůze byla zařazena problematika nezaměstnanosti, protože se mi zdá, že není adekvátní celý tento problém pojednávat na základě písemné interpelace jednoho poslance. Ale to je samozřejmě procedurální otázka, která z hlediska obsahu významná není.
Chci také říci, že v průběhu diskuse se smísilo mnoho rovin tohoto neobyčejně složitého problému. Nezaměstnanost je globálně jedním ze základních problémů soudobého kapitalismu, který se rozvíjí bez nějakých přesnějších regulí a účinných pravidel, a v podstatě žádná vyspělá kapitalistická země není schopna se s tímto problémem účinně vypořádat. Požadavky plné zaměstnanosti zůstávají požadavky, které reálně fungující sociálně ekonomický systém není s to naplnit.
***