(9.30 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
Padl režim. Padl režim, krutý režim, který devastoval tuto zemi po řadu let. Padl režim, který znamenal vládu jen jednoho člověka nebo úzké skupiny kolem něho, padl režim, který znamenal ohrožení, protože ohrožení je vždycky ve chvíli, kdy moc, která je v zemi, není nikým a ničím kontrolována, může se chovat nevyzpytatelně. A tento typ režimu představoval Saddám Husajn.
Saddám Husajn přesvědčil svým životem, že je člověkem, který ohrožuje, člověkem, který neváhá zastřelit své zetě, člověkem, který neváhá zabíjet své kolegy ve vládě. Je to člověk, který neváhá zlikvidovat opozici ve své straně a kdekoliv jinde cestou střílení a zabíjení. Tento člověk není zárukou míru a bezpečí vůči celému okolí, ani vůči okolí celého světa.
Vaše prognózy (ke klubu KSČM) se nevyplnily. Vy jste říkali před tím konfliktem, že dojde k destabilizaci celého arabského světa. Říkali jste, že dojde k ohrožení míru v celém regionu, že dojde k rozdělení arabského světa. K ničemu takovému nedošlo, celá akce se podle mého názoru zdařila, byť i my máme výhrady k některým krokům, které se staly, ale to už je doprovodný úkaz toho, co se stalo, protože podle našeho názoru neměla být rozpuštěna armáda, neměla být rozpuštěna policie, mělo dojít k té liberalizaci, resp. osvobození Iráku jinačí cestou.
Ale základní zpráva do světa je, že padl krutý režim. A padl tento režim a dává se reálná šance občanům Iráku spravovat vlastní zemi. A bude to demokratickou cestou na základě voleb, bude to cesta, kterou si zvolí sami Iráčané.
Znamená to tedy, že naše participace vždycky byla mírová, vždycky vedla k prospěchu a k pomoci Iráčanům. My jsme nebyli nikdy součástí koalice, my jsme pouze svými kroky podporovali tuto koalici. A to, že jsme tak učinili, je dobře, protože naše zahraniční politika v tomto ohledu je předvídatelná a stabilní, a máme dlouhodobý zájem na míru a stabilitě na Blízkém východě, máme velký zájem na tom, aby Iráčané co nejdříve mohli spravovat svoji zemi demokratickým způsobem, který si sami zvolí, a to je nejlépe v demokratických volbách. Zdá se mi tedy, že nemá smysl tady šířit nějakou zvěst o tom, že bychom porušili nějaký zákon na ochranu míru nebo něco podobného, protože naším úmyslem bylo vždycky hledání míru, stability a bezpečí pro Iráčany a to se takto děje.
To, že se v Iráku a na jiných místech objevují teroristické útoky, to je jiná a velmi nebezpečná věc, protože to svědčí o tom, že terorismus je dnes totálně privatizován, že země a státy nemají sílu kontrolovat terorismus, že terorismus je největší ohrožení, kterému dnes čelíme. Svět není ohrožen válkou nebo možností války mezi jednotlivými státy, svět je ohrožen terorismem. A terorismus je jev, kterému musíme čelit kdekoliv na světě - bude o tom ještě dnes debata, až budeme mluvit o naší účasti v Afghánistánu. Nad tím nemůžeme rozhodit rukama, k tomu nemůžeme být neutrální, protože terorismus je něco, čemu se musí naprosto zásadně čelit. A to, že tam, kde je konflikt a kde je velká soustředěnost pozornosti, se objevují teroristické útoky, to je bohužel - říkám bohužel - jev, se kterým dnes musíme počítat, ale to také znamená, že je potřeba mu čelit.
Znovu tedy opakuji, že vláda hledá cestu ke stabilitě, míru a bezpečí; to je cíl, který sledujeme. Jsem přesvědčen, že i v Iráku povede cesta k tomuto cíli a že v brzké době sami Iráčané rozhodnou ve svobodných volbách o své správě a budou si svoji zemi spravovat. A my jsme tu k tomu, abychom tomu napomohli, abychom napomohli rekonstrukci ekonomické, politické i samozřejmě ústavní. Iráčané potřebují velmi mnoho, potřebují elektrický proud, který se dostane do každé domácnosti, potřebují pitnou vodu, potřebují vybudovat novou infrastrukturu, potřebují toho velmi mnoho. Potřebují tedy naši pomoc, a nikoli bitvu na toto téma. Soustředěnou pomoc, která Iráčanům pomůže co nejdříve se dostat k tomu, aby si spravovali svoji zemi podle své vlastní volby.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To byl pan ministr zahraničí Cyril Svoboda. Ještě jednou se přihlásil pan poslanec Alexander Černý.
Poslanec Alexander Černý: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, předpokládám, že jste stejně jako já žasli nad tím, o čem dokáže pan vicepremiér hovořit, když má být řeč o relevantnosti informací, ze kterých vycházela naše vláda při velmi závažných rozhodnutích.
Chtěl bych pana ministra zahraničních věcí jen upozornit, že zpravodajské služby Spojených států a Velké Británie nikdy nepotvrdily, že by dodaly svým vládám relevantní informace o existenci zbraní hromadného ničení, které by vedly k ozbrojenému zásahu v Iráku. Nejsem si vědom toho, že by OSN jakýmkoli způsobem, jakýmkoli aktem oficiálním souhlasila s vojenskou intervencí v Iráku. Jiná věc jsou rezoluce, které se posléze týkaly toho, co bylo třeba v Iráku udělat. Ani v nejmenším jsme nikdy nepochybovali o tom, že je třeba Saddáma Husajna odstranit, a jsme rádi, že Saddám Husajn není už u moci. Ale rozhodně nemůžeme souhlasit s tím, aby se v odpovědi na zcela jasné a konkrétní otázky, z čeho vycházela naše vláda při rozhodování o tak závažné věci, jako je podíl na vojenské intervenci, používala tak hrubá demagogie.
Už jsme zažili, jak nám tady jistý ministr ukazoval malinkatou lahvičku a tvrdil, že to je ohrožení demokracie pomalu na celém světě. Troufnu si jenom podotknout, že tu malinkou lahvičku ministr zahraničí Colin Powell ve Valném shromáždění OSN chtěl alespoň ukázat na fotografiích údajných výrobních hal, kde ta lahvička možná vznikla. Jak se později ukázalo, nic takového se nenašlo.
Pod hlavičkou demokracie se páchají kdejaká zvěrstva. A to, co předvádí např. nejmocnější muž této planety pan George Walker Bush, když ve své zprávě o stavu Unie zcela nedemokraticky konstatuje, že Spojené státy si osobují právo zasahovat kdykoli kdekoli, bez ohledu na to, co si myslí kdokoli na této planetě, to je myslím zcela jednoznačná ukázka toho, jak asi bude vypadat demokracie, jestli se proti takovýmto zhovadilostem nebudeme bránit.
Pan ministr zahraničních věcí - a zřejmě ani premiér - nepovažuje za nutné ospravedlnit svoje kroky, jinak by už dávno iniciovali vyšetřování, které by i jejich zdroje podrobilo kontrole. Ve Spojených státech a ve Velké Británii alespoň k tomu odvahu měli. Doufám, že naše vláda se také zmátoří. (Potlesk poslanců klubu KSČM.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: O slovo se hlásí předseda vlády Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, Česká republika je státem, který má poměrně neobvyklé ústavní uspořádání, pokud se jedná o řešení otázek, které souvisí s operacemi ozbrojených sil mimo hranice státu. V naprosté většině států je tato možnost a tato pravomoc koncentrována do rukou vlády, u nás jakékoli vyslání jednotek, jakékoli rozšíření mandátu musí procházet velmi komplikovaným parlamentním procesem. To je na jedné straně jistě komplikace v okamžiku, kdy je třeba jednat rychle a radikálně. Na druhé straně je to velmi dobré, a proto nemíníme nikdy směřovat cestou, abychom nějakým zásadním způsobem to omezili. Je velmi dobré, že každé takovéto rozhodnutí prochází přísnou parlamentní debatou.
Odkazuji poslance KSČM na prostudování parlamentní debaty, která probíhala na toto téma, byla dlouhá, podrobná a důsledná, ba velmi tvrdá, a na základě této parlamentní debaty sněmovna rozhodla na návrh vlády o mandátu naší jednotky původně působící v Kuvajtu i pro oblast Iráku.
***