(14.30 hodin)
(pokračuje Nováková)
Chtěla bych říci, že se jedná o komplexní pozměňovací návrh, a proto žádám sněmovnu, aby jej vzala za základ dalšího projednávání. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji paní poslankyni. Otevírám obecnou rozpravu, kde mám v této chvíli tři písemné přihlášky - paní místopředsedkyně Němcová, paní poslankyně Ivana Levá a paní poslankyně Táňa Fischerová. Požádal bych nejdříve paní místopředsedkyni Němcovou, aby se jako první ujala slova v obecné rozpravě.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, jsme ve druhém čtení tisku 274, jsme téměř rok poté, kdy vláda tento tisk předložila do Poslanecké sněmovny. Když probíhalo první čtení na této půdě, byla sloučena rozprava ještě s dalšími souvisejícími zákony a já jsem tehdy vystoupila a formulovala jsem výhrady své a výhrady ODS proti těmto navrženým normám. Od té doby ovšem, přestože vláda žádný takový signál nedávala, došlo k naprosté změně v charakteru tohoto zákona. Shrňme si prosím uplynulý rok.
První čtení, které proběhlo v květnu minulého roku, upravovalo poplatky a věci související ve vládním návrhu takto: Rozhlasový poplatek byl dle návrhu zvyšován z dosavadních 37 Kč na 45 Kč měsíčně, televizní poplatek ze 75 Kč na 95 Kč měsíčně, dále novela obsahovala tzv. inflační doložku, tedy možnost pro vládu, nikoli pro Poslaneckou sněmovnu, svým nařízením zvýšit poplatky poté, dosáhne-li meziroční míra inflace alespoň 3 %. Dále zde bylo navrženo, v tomto vládním návrhu zákona, zvýšení dosavadního limitu pro reklamu u České televize, a to z 1 % na 3 % celkového vysílacího času. Návrh neobsahoval žádný způsob, žádnou možnost jiného výběru poplatku, než tomu bylo dosud, již vůbec neobsahoval zmínku o plošném výběru poplatku, tedy o takovém výběru, kdy platí všichni, tedy i ti, kteří televizní či rozhlasový přijímač nemají. Vládní návrh tedy v žádném případě nepředpokládal změnu dosavadního modelu, tedy smíšeného modelu financování veřejnoprávních médií, modelu, kdy jsou tato média placena z poplatků a z reklamy.
V důvodové zprávě k novele k zákonu o provozování rozhlasového a televizního vysílání vláda dokonce říká: V podmínkách České republiky není možno zajistit dostatečný příjem, tedy pro veřejnoprávní rozhlas i televizi, pouze z poplatků, pokud by nemělo dojít k nadměrnému finančnímu zatížení obyvatelstva. Vláda tehdy argumentovala, proč nelze zvýšit poplatky a proč je nutno zvednout reklamu na výši 3 % a poplatky není možno zvednout více než na 75 Kč a argumentovala tím, že v podmínkách České republiky nelze takto významně zatížit jednotlivé rozpočty jednotlivých občanů.
Uběhl necelý rok a jsme v této situaci: Vláda ustoupila od všech deklarovaných principů a zákon má zcela jiný charakter. Na mediální komisi, která proběhla koncem minulého týdne, byl přijat návrh paní poslankyně Novákové, která nás informovala o usnesení mediální komise, a vláda i pan ministr Dostál deklarovali, že tento komplexní pozměňovací návrh má jejich podporu.
Co tento návrh přináší. Rozhlasový poplatek zvyšuje z 37 Kč na 45 Kč měsíčně, to tedy zůstává ve shodě s původním vládním návrhem. Televizní poplatek však stupňovitě zvyšuje z dosavadních 75 Kč na 100 Kč, posléze 135 Kč a na 155 Kč jako finální částku, kterou by občané měli platit v roce 2010. Zůstává zde inflační doložka, tak jak s ní počítal původní vládní návrh, ale zároveň se zde stupňovitě, to znamená ve stejných termínech, k jakým by došlo ke zvyšování televizního poplatku, odebírá možnost reklamy na veřejnoprávní televizi a snižuje se tato možnost až na nulu v roce 2010. Navíc zavádí tento návrh plošný výběr poplatku. Lze tedy říci, že v tuto chvíli - a pan ministr to také deklaroval ve svém úvodním slově - projednáváme zcela jiný návrh, než jaký byl do sněmovny předložen.
ODS musí zaujmout k takovémuto postupu vlády a i k předloženému komplexnímu návrhu své jednoznačné stanovisko. Opakovaně říkáme, že v současné době nelze podpořit zvýšení televizních a rozhlasových poplatků. Je to stanovisko ODS, které je dlouhodobě známé a neznamená v žádném případě nějakou změnu našich postojů pod jakýmkoli tlakem. Naším argumentem je to, že vláda snižuje občanům životní úroveň mnoha poplatky a daněmi. Občanská demokratická strana nebude v současné době zvyšovat tuto zátěž, navíc v době, kdy vláda jeden den některé daně vyhlásí, druhý den je změní, třetí den je sníží, čtvrtý den je opět zvýší a nikdo v celé republice už si není jist tím, co bude platit. Bylo by od nás naprosto nezodpovědné do této situace vnášet další zvyšování poplatků pro naše občany.
Za druhé, tedy druhým naším argumentem, proč nechceme zvyšovat tyto poplatky, je to, že dlouhodobě žádáme o razantní restrukturalizační kroky uvnitř České televize. Bylo by ode mě pokrytecké, kdybych nepřiznala, že vnímáme posun, ke kterému nyní v České televizi dochází, to znamená ke snížení počtu zaměstnanců, které však nemůžeme považovat za dostatečné a za situaci řešící. Dalším argumentem je to, že do hospodaření jak České televize, tak Českého rozhlasu negativně vstoupila vláda a vládní koalice svým hlasováním o dani z přidané hodnoty. Tímto hlasováním zatěžuje rozpočty obou veřejnoprávních médií, v jednom případě 300 mil. Kč, ve druhém případě 60 mil. Kč. Není důvodem, aby tuto ztrátu podruhé ve zvýšených poplatcích hradili naši občané ze svých kapes.
Dalším argumentem je to, že nemáme stále jasný přehled o tom, jak jsou financovány některé pořady a jak jsou odměňováni jejich protagonisté. Česká televize hospodaří s veřejnými prostředky, a je tedy na místě mít tyto veřejné výdaje pod kontrolou. Občanská demokratická strana tedy očekává takové kroky ze strany České televize, které zprůhlední její hospodaření. Dovolte mi připomenout, že Česká televize v tuto chvíli uvádí kumulovanou ztrátu z uplynulých let, tedy z let 2001 až 2003, ve výši více než 1 mld. Kč. Tyto ztráty byly financovány na úkor investic a z rezervního fondu. V současné době je tento rezervní fond na úrovni nula, tedy nula korun.
Mzdové náklady České televize jsou plánovány pro rok 2004 ve výši 1051 mil. Kč, tedy ve výši jedné čtvrtiny celkových výdajů. Odtud tedy náš požadavek na další snížení počtu zaměstnanců, i když víme, že případné propouštění, odhodlá-li se k němu nové vedení České televize, se projeví později, protože je samozřejmě spojeno v mnoha případech také s výplatami odstupného.
***