(17.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, podle novely jednacího řádu je možné předložit písemně tento text a stává se součástí přednesených pozměňovacích návrhů.
Slova se ujme poslanec Václav Votava a připraví se pan poslanec Miloslav Ransdorf. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Václav Votava: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové, dovoluji si podat pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona rozeslanému pod sněmovním tiskem 444. Budu citovat:
1. V části první vládního návrhu zákona článek 1 bod 34 zní: V § 24 se za odstavec 3 doplňuje nový odstavec 4, který zní: (4) Pojišťovna je povinna podávat pojištěncům ze svého informačního systému informace o zdravotní péči, která jim byla poskytnuta praktickým lékařem nebo praktickým lékařem pro děti a dorost, u něhož byli registrováni, jakož i jinými zdravotnickými zařízeními, včetně předpisů léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Údaje podle věty první zašle pojišťovna pojištěncům bezplatně na adresu jejich pobytu, a to vždy zpětně za uplynulý kalendářní rok, nejpozději do 31. března následujícího po kalendářním roce, v němž pojištěnci byli účastni na pojištění. Bezplatné podávání údajů podle věty první pojištěncům na jejich žádost není vyloučeno.
Původní body 34 a 35 části první vládního návrhu zákona se označí jako body 35 a 36.
2. V části druhé vládního návrhu zákona článek 3 bod 10 zní: V § 21 se za odstavec 3 doplňuje nový odstavec 4, který zní: (4) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna podávat pojištěncům ze svého informačního systému informace o zdravotní péči, která jim byla poskytnuta praktickým lékařem nebo praktickým lékařem pro děti a dorost, u něhož byli registrováni, jakož i jinými zdravotnickými zařízeními, včetně předpisů léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Údaje podle věty první zašle zaměstnanecká pojišťovna zaměstnancům bezplatně na adresu jejich pobytu, a to vždy zpětně za uplynulý kalendářní rok, nejpozději do 31. března následujícího po kalendářním roce, v němž pojištěnci byli účastni na pojištění. Bezplatné podávání údajů podle věty první pojištěncům na jejich žádost tím není vyloučeno.
Původní body 10 a 11 části druhé vládního návrhu zákona se označí jako body 11 a 12.
Krátce k tomu mému pozměňovacímu návrhu. Já si uvědomuji, že toto si vyžádá určité finanční prostředky, ale podle mého názoru je důležitější, aby každý pojištěnec obdržel přehled o péči, která mu byla za určité období poskytnuta, a myslím si, že je to i důležitější i například (než?) pojištěncům posílat časopis, jehož náklady jsou vyšší jak 120 milionů korun a který málokdo čte.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Votavovi. Slovo má pan poslanec Miloslav Ransdorf a po něm se připraví pan poslanec František Strnad. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, nacházíme se v podrobné rozpravě a já skutečně tady přednesu pozměňovací návrh, ale dovolte mi dvě úvodní poznámky.
První je to, že za daným návrhem necítím nějakou řekl bych promyšlenou koncepci resortu. Ale možná paní ministryně, i když je žena, tak se řídí myšlenkou Olivera Cromwella, že nejdále dojde ten, který neví, kam jde.
A poznámka druhá se týká řekl bych té finanční stránky daného resortu a změn, které se týkají fungování Všeobecné zdravotní pojišťovny. Četba tohoto zákona ve mně vyvolala vzpomínku na povinnou četbu mých mladých let, kdy jsme měli jako žáci studovat knihu Aloise Jiráska Záhořanský hon. Tam byla významná postava vrchního, který chtěl ušetřit na pořádání honu a domníval se, že to bude nejlépe tak, když se převléknou zajíci za jeleny. Podobně vlastně fungují i reformy v našem zdravotnictví, že se předstírá něco, co prostě není, co není finančně ani pokryté. Takže to je můj dojem z předkládaného návrhu.
Teď k vlastnímu pozměňovacímu návrhu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákon číslo 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
K části první - změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky - navrhuji, aby v § 8 odst. 2 bylo toto znění: V případě, kdy čerpání základního fondu pojišťovny za období kalendářního roku převýší příjmy základního fondu za stejné období, zaručuje po vyčerpání prostředků rezervního fondu pojišťovny uhrazení rozdílu mezi příjmy a čerpáním základního fondu státní rozpočet České republiky.
V § 8 se odstavec 3 zrušuje.
A teď ke zdůvodnění tohoto návrhu. Hospodářský výsledek pojišťovny, výsledek čerpání prostředků základního fondu pojišťovny, je z větší části důsledkem vnějších vlivů včetně rozhodnutí státu, například o úhradách léčivých prostředků, kde se jedná o vyhlášku ministra zdravotnictví, o výši úhrad zdravotní péče, kde jde rovněž o vyhlášku ministra, v daném případě ministryně zdravotnictví, nebo o platových úpravách ve zdravotnictví, které se regulují nařízením vlády. Deficit, který takto vzniká v bilanci základního fondu, vede k prodlužování platnosti úhrad za zdravotní péči poskytnutou občanům-pojištěncům zdravotnickými zařízeními a to ohrožuje existenci zdravotnických zařízení, a tím i ústavou zaručené právo občana na zdravotní péči.
Dalšími důvody vznikajícího deficitu jsou systémové nedostatky v konstrukci veřejného zdravotního pojištění České republiky, které má na jedné straně limitované příjmy a na straně druhé de facto nelimitované výdaje. Zmiňoval jsem se opakovaně ve sdělovacích prostředcích například o tom, že je téměř pětitisícový rozdíl mezi státním pojištěncem a pojištěncem soukromým. Tento rozdíl se těžko dá něčím zdůvodnit. Podobně existuje jako limitující faktor to, že ze zákona u léků je stanovena pro distribuční firmy minimální marže a tato marže je 17procentní.
Většina těchto rozhodnutí je přijímána tedy, jak jsem říkal, orgány státu. A protože za realizaci práva občanů na dostupnou zdravotní péči je podle ústavy zodpovědný stále náš stát, Česká republika, je nutné, aby stát nesl za tento systém záruky včetně finančních dopadů.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miloslavu Ransdorfovi. Slova se ujme pan poslanec František Strnad, připraví se pan poslanec Kubinyi. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec František Strnad: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegové a kolegyně můj pozměňovací návrh se týká neodvolatelnosti generální ředitelky, a to v tomto smyslu:
V § 14 odst. 1 doplnit větu: "a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu." Výsledný text nyní zní: "Statutárním orgánem pojišťovny je ředitel pojišťovny, kterého na návrh správní rady pojišťovny volí Poslanecká sněmovna Parlamentu a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu."
Zdůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu. Zákon výslovně zakotvuje mechanismy obsazování jednotlivých funkcí v pojišťovně. U většiny funkcí zároveň stanovuje mechanismus odvolávání funkcionáře pojišťovny. Výjimku tvoří pouze funkce ředitele. Dle v novele navržené dikce by ale ředitel byl do své funkce zvolen na doživotí bez možnosti odvolání.
***